Obsluhoval jsem anglického krále

Že Jiří Menzel v současné formě na Hrabalův originál nestačí, to bych pochopil a akceptoval. To, že ze strhujícího přerodu prázdné nádoby jménem Dítě, která jako nomen omen naivně proplouvá bouřemi dějin, v poustevnického filozofa ezopovského ražení uhnětl jakousi pofidérní zkazku o švejkovsky nablblém pijákovi plzeňského bych snad také zkousl. Kdyby však byl "Obsluhoval jsem anglického krále" film poetický, vtipný, soudržný. Jenže on není. Soudržný vyprávějící subjekt Hrabalova románu nahradil mizerný Barnev a marně zachraňující Kaiser, z divokého chrlení barvitých historek zbylo torzovité a křečovité pásmo groteskních výjevů, která Menzel seká bez zájmu, nápadu a poetiky. Film běží po většinu času na volnoběh a z letargie mě probral jen Martin Huba, Milan Lasica, několik pěkných momentů Oldřicha Kaisera a vyvedený úvod. Z výborných historek knižních vznikla filmová drť, která bez ladu a skladu kombinuje provplánovost, melancholii a politickou korektnost. Předlohu pozměňuje decentně, jen málokdy ale ku prospěchu věci. Z filmové verze bych měl asi jako člověk neznalý knihy pocit zmatečné prázdnoty, jako člověk, který předlohu obdivuje mám téměř bolení na duši. Bohužel, Menzel už jenom dosluhuje, pryč jsou léta 80. Škoda, že jeho důchod postihl zrovna jeden z nejlepších textů Bohumila Hrabala. (12.01.2007)

Chápu, že kniha, potažmo film chtěl nějakým způsobem „nastavovat zrcadlo“, když už použiji oblíbené hlášky z jiného Menzelova díla, složitým českým dějinám. Ale ono všechno působí tak odtažitě, že mě mnohdy napadlo, ve kteréže krajině tohle vlastně vzniklo. Pominu diskutabilní pohled na nakládání se sudetskými Němci, neboť mi – na rozdíl od pana režiséra – přijde zavádějící prezentovat černobíle jednoznačné stanovisko, a pár jedovatých slin raději vyplýtvám na herecké obsazení. Ať byl původní herecký výkon Ivana Barneva jakýkoliv, český dabing jej zprznil nehorázně. Z pusy, otvírané jako kdyby si nechtěl spálit patro horkým bramborem, vydává zcela neodpovídající slova a svou polohou neškodného blbečka se zcela míjí s vážně „naladěným“ Oldřichem Kaiserem, jenž by snad měl připomínat Dítěteho starší verzi. Ani trochu. Dojmu cizosti napomáhá rovněž množství německých a do češtiny netitulkovaných vět, jimž bych tak jako tak dal přednost před lámanou poněmčenou češtinou Julie Jentsch. Kvůli titulnímu hereckému páru a kvůli režii, která není chladná pouze při „slintání“ nad pěknými děvčaty a stoly prohýbajícími se pod nánosy jídla, mi bylo lhostejné, kam příběh směřuje a co se nám lopotně snaží sdělit. Jiným iritujícím faktorem Krále jsou špatné a přesto nadužívané digitální triky. Působí velmi rušivě. Stejně tak nesmyslný „retro“ prolog, připomínající němé grotesky a přitom obsahující mnohem méně prvků němé grotesky než následující minuty, kde již vůbec nejsou žádoucí. Spílat tvůrcům za reklamu na pivo (jakkoliv oblíbeného to moku Hrabala), táhnoucí se jako nit celým filmem, už nemám sílu. Zdlouhavý, nezajímavý, povrchní, ukrutně nedramatický, od podstatných motivů osekaný; takový je (asi na delší dobu poslední) zfilmovaný Hrabal. 30% Zajímavé komentáře: Tsunami_X, kiddo, Nathalie, Radek99, Cervenak, Bluntman, Davson, liborek_, Aiax, numi (18.10.2008)

Jan Dítě jako zakrslý Forrest Gump českého pohostinství - jen digitální pírko nahradily digitální poštovní známky, bankovky a Hitler.. Slabý Barnev, který jako by se sem zatoulal ze špatné grotesky, povrchnost, zkratkovitost a absentující poetické kouzlo nevykoupené ani velkým množstvím obnažených bradavek - i když vymodlený, tak nejslabší Menzelův Hrabal. Omlouvám se, ale už budu muset končit. U dveří mi zvoní drobný stařík v brejličkách a v ruce drží proutek.. (14.12.2009)

U stánku mi museli úlisně podstrčit jiné DVD, protože jsme na něm nenašel pamětihodný průser dělající ostudu poprávu velebenému režisérovi, nýbrž velice dobrý, v kontextu české polistopadové kinematografie snad i výborný, film, jemuž z mně neznámého důvodu jedni nemůžou odpustit odchýlenost od předlohy (nečetl jsem) a druzí jsou nakvašení tím, jak je v něm určitá "politická a morální přizbpůsobivost" prezentována jako jako kladná vlastnost. Kladná minimálně v tom, že člověku přináší šanci žít dál i ve chvílích, kdy jsou hrdě vztyčené hlavy nemilosrdně stínány. ____________ I když se vám takový postoj k životu bytostně příčí, pořád tu zůstává prostor pro uznalé pokývání hlavou, jak důsledně a účině je mu přizpůsobené vyprávění i styl. Příjde mi proto jako projev naprostého nepochopení, když je pak Barnevovi jeho nenapodobitelná jednovýrazovost metána do obličeje jako kardinální nedostatek a pláče se nad "nedramatičností dramatických scén".____________Na kritické poznámky k výpravě a kaměře hledím, jako by k nám přicházely z jiné planety a rezolutně nesouhlasím s údajnou uslintaností nahých scén. Jediný aspekt filmu, kde bych jeho haničům přikývl, jsou velmi nepovedé - leč zcela nepodstatné - digitální efekty. (22.04.2009)

Hrabal na všechny způsoby - nic, co by mi přidalo na zdraví. Tím spíš sofistikovaně se tvářící product placement, z něhož je patronát TV Nova cítit na sto chmelových honů. Hodnocení navýšily skvělé Březinovy notičky, které jako milovník kvalitní filmové hudby ignorovat nedokážu. Douška na konec: je zajímavé, jak se s přibývajícími zářezy stává prakticky všechno, na co si v tomhle filmu ukáži, více a více průstřelným. Momentálně oškubaných 2,5*. (07.04.2007)