Apocalypto

I kdyby Gibsonovo Apocalypto nemělo žádný hlubší myšlenkový obsah, byl by to stále dechberoucím bravurně natočeným experimentálním (pseudo)historickým snímkem, při kterém se, i při jeho dlouhé stopáži, nedá usnout a ani chvilku se nenudíte. Ale Apocalypto přece hlubší význam má a dokonce i hned několik možných přesahů interpretačních. Již úvodní citát: ,,Velké civilizace nejdou podrobit, pokud se nezačnou ničit sami od sebe.", je natolik návodový, že odkazuje k analogickým příkladům v nám známé historii - dekadence společnosti - průvodní jev úpadku všech velkých říší (známe to ze starého Říma, známe to z Evropy před první světovou válkou), je vykreslena v Gibsonově snímku více než názorně. Symbolické osazenstvo duchovní a mocenské elity na obětní mayské pyramidě, jeho znudění, odcizení, zcyničtění v tváří v tvář krvavé zábavě, která u většiny z nich vyvolává nanejvýš nudu (neuvěřitelné obtloustlé mayské vladařské dítě!) jasně dokumentuje jednu z příčin toho, že tak vyspělou civilizaci bez velkých obtíží v relativně krátkém čase doslova převálcovala maximálně stejně (ne-li méně) vyspělá civilizace naše. Další významovou rovinou filmu je Gibsonův pokus o utvoření mýtu (příznaková scéna s malou nemocnou holčičkou), nesnaží se vyprávět tak, jak jsme na to kulturně navyklí my, dnešní západní svět, ale posouvá celý příběh do roviny narační, vyprávěcí, tedy do té, v jaké asi vnímali a přemýšleli sami Mayové. Proto se akcent filmu posunuje od kontinuálního sledu historických událostí a jejich převypravování k hyperbolizovaným činům jednotlivce, k jeho hrdinským činům, bájným místům a síle bohů, zvířat a přírody... Jaguáří tlapa je hrdina z jiného světa, ze světa myšlenkového řádu původních indiánských bojovníků, proto tolik Gibsonovi vytýkaná absence historiografie či nadměrného zobrazování násilí. Pravda, Gibson je (alespoň podle jím režírovaných dvou posledních filmů) šílenec s nějakou sadistickou obsesí, ale alespoň v Apocalyptu jím exponované násilí má smysl a opodstatnění. Také nemám rád násilí (a jsem proti primitivním akčním filmům založeným pouze na jeho oslavě), ale tady to násilí hraje důležitou roli. Popisnou. Taková tehdy prostě byla doba a dnes je v naší kultuře trend co nejméně cenzurovat. Tvůrčí svoboda a svoboda názoru a slova. Jen je mi záhadou, jak se z prostoduchého představitele ještě prostodušších filmových rolí vylíhl svébytný a osobitý režisér - umělec. Mel Gibson je prostě zajímavý člověk... (28.09.2007)

║Rozpočet $40miliónov║Tržby USA $50,866,635║Tržby Celosvetovo $120,176,751▐ Tržby za predaj DVD v USA $49,205,584 //počet predaných kusov 2,612,568║ Každým ďalším pozretím toto spočiatku nenápadné dielko len naberá na sile, Mel Gibson po režisérskej stránke dokáže vniesť do filmu také dokumentárne čaro čo vyznie ako nadmerný progres pre dnešnú takmer šablónovú produkciu bez štipky inovátorstva. Jednoznačne jeden z najzaujímavejších filmov roka 2006 a teda rok, čo pre mňa vyznie ako najbohatší na brilantne podané filmy v rôznych žánroch. Mal som šťastie vidieť to 2x v kine a už vtedy som uznanlivo prikyvoval, že Gibson je viac než na čo sa hrá, je to jeden z najvšestrannejších umelcov dnešnej doby. /videl v kine 2x: 95%/ (25.03.2007)

Krom toho, že strejda Mel by si měl sbalit svoje fidlátka a jít se svými pošahanými vizemi otravovat někoho jiného (třeba emzáky na Mars), přináší jeho Apocalypto několik dalších poselství - mayové stavěli vysoké chrámy proto, aby si seshora dolů mohli kutálet useknuté hlavy a považovat to za vrcholnou zábavu (asi jako u nás vesnický fotbal za nedělního dopoledne), zraněný člověk je rychlejší než jaguár, do modré se neodívají jenom šmoulové a hlavně - piercing a tetování už je dávno pasé, milé děti... (05.10.2007)

Mel Gibson definitivně opustil mainstream a po odvážném našlápnutí svým náboženským opusem si sebejistě kráčí vlastní cestou filmových cest, nerespektujíce kritiku, diváka ani dolarové výdaje/příjmy. Jenže zatímco posledních pár hodin Ježíše Krista se umělo dotknout (byť jakýmkoliv způsobem) každého diváka bez rozdílu jakéhokoliv náboženského či společenského cítění, se sklonkem mayské civilizace je to trochu těžší. Prostinký příběh o cestě do pekla a zpět je postaven na pouhopouhém divákově vjemu audiovizuálních orgií, bez hlubší zpětné citové vazby. Pro to, aby šlo naplno vnímat hodinové (!) sprintování pralesem, musel by se Gibson v počáteční expozici více věnovat vztahům mezi postavami a ne jenom bezmyšlenkovitě vtipkovat o nepotenci jednoho z hrdinů. Taktéž forma s přibývajícími minutami ztratí dech. Sázka na digitální kameru nevyšla (na klasickém materiálu by se celek vyjímal mnohem lépe a filmověji) a Hornerova hudba je ke konci lehce monotónní. Přesto se nedá hovořit o nudě ani v nejmenším a jenom s povděkem kvitovat Gibsonovu snahu o to, aby se v Hollywoodu vyprávělo i trochu jinak. (06.03.2007)

Nebudem zbytocne polemizovat. Mna tento film velmi milo prekvapil. Gibsonovo Statocne srdce mi sadlo ako rit na serbel, jeho neskorsie Umucenie Krista uz bol tazsi oriesok, ten film povazujem za technicky perfektne zvladnuty, no nedokazal ma zaujat az tak ako som ocakaval. Apocalypto som si pozrel teraz, precital som si vase reakcie kolegovia a musim uznat, ze tvrdenie - kolko ludi, tolko chuti je pravdive vzdy. Pre mna bol film osviezenim...zaujimave prostredie a namet, neokukane herecke ci neherecke tvare, naozaj napadita kamera a vsemozne skvele rezijne prvky. Skvele divadlo!!!Nie je to ziadny presladeny hollywoodsky brak, ale dobre odvedena praca vo vsetkych smeroch. Tolko moje pocity a ake dam tomu hodnotenie? nemam filmu co vytknut, na hladanie chyb je tu ludi dost;)ZMURK (05.09.2007)