Apocalypto

Gibson je magor, ale to se ví už od Umučení Krista. Fascinuje mě, jak tam i v Apocalyptu naprosto dezinfikuje jakýkoliv náznak myšlenky (až na ten závěr) a jde mu jen o co nejdetailnější zobrazení brutálního násilí. To sice taky má něco do sebe, ale osobně si raději pustím jedničku Ramba. Ta si na nic nehraje. První hodina je nesnesitelně dlouhá, naštěstí v té druhé konečně dojde na honičky po pralese. O mayské kultuře se nedozvíme nic (kromě toho, že lidem vytrhávali srdce z těla a pak jim sekali hlavy), celé se to mohlo odehrávat vlastně kdekoliv a kdykoliv. Mel by možná neměl tolik chlastat a vrátit se ke svým režisérským kořenům... (12.01.2007)

„Toto je môj prales. A ja sa nebojím.“ Zbláznili sa Mayovia alebo Gibson? Mayské záhady ma fascinujú, tešil som sa a dostal som, čo som čakal. Gibson dodržal to, prečo s APOCALYPTOM vôbec začal – v prvom rade mu išlo o vzkriesenie (či skôr pripomenutie) „staromódneho“ akčného filmu. To sa mu podarilo, i vďaka nádhernej prírode, úchvatnej výprave, civilným „hercom“ a strhujúcej kamere. Nechýba úžasná flóra, „karnevalová“ atmosféra v šialene opulentnom meste, krvavé detaily (ale nič extra príšerné, ak nerátam pôrod) a potešiteľné je i to, že Gibson sa od brutálneho UMUČENIA KRISTA dosť naučil a pôsobivé scény („odprevádzanie detí“) sa zaobídu bez spomalených záberov. Kino Považan NMnV 2007 (12.05.2007)

Gibson si po pitomoučkém Umučení Krista napravil reputaci. I Apocalypto je sice neuvěřitelně jednoduché, přímočaré a očesané o vedlejší zápletky, ale mezi domorodci to lze akceptovat mnohem spíš než při interpretaci života a (hlavně) smrti Ježíše Krista. Ústřední hrdina je sympatický stejně jako celé pojetí filmu ve stylu instinktivní naháněčky dvou znesvářených stran. Bohužel příběh by šlo doopravdy shrnout do jedné věty (aneb cesta tam a zase zpátky), přičemž mě z něj vytrhávala spousta bezdějových a přesto klišovitých pasáží (zajetí a "deportace"), po mém soudu nevhodně nastrkávaná digitální kamera a celkový pocit, že se vlastně o moc nehraje, protože už po dvaceti minutách filmu tušíte, jak to celé dopadne. Gibson sice neřekne, "že všechna voda nakonec steče dolů a Stázina si vezme Kubu za manžela," ale jeho archetypální vypravěčství to ze sebe vyzařuje samo po celou natahovanou stopáž. (08.12.2006)

Osobité dílo osobitého tvůrce. Na Melu Gibsonovi se mi líbí to, že navzdory novinářským výrokům o "sadistovi Gibsonovi" si on stále jede podle svého, na všechny kritiky kašle a drží si tvůrčí svobodu. Ani tady se nebrání zobrazování násilí, ale na rozdíl od Umučení Krista je zde v mezích snesitelnosti (asi jako bitevní scény ve Statečném srdci), scéna dvojího obětního vyříznutí srdce je poměrně decentně snímána a její mediální kritika je zcela od věci - pokud vyprávím příběh z doby pozdní Mayské říše, bylo by podivné tuhle zcela běžně praktikovanou činnost opomenout. Když pominu Gibsonovy lehké narážky na manipulaci davu a zobrazení dekadence společnosti - průvodního jevu úpadku velkých říší, hledat zde nějaký myšlenkový přesah je zcela zbytečné a nesmyslné. Celý film je stavěn jako takové starobylé vyprávění lovců někde u ohně, kteří se s typickou mužskou ješitností předhánějí v tom, kde koho zabili, komu utekli či koho zachránili. V tomhle ohledu je film naprosto skvělý a absenci myšlenky fakt neřeším :o) Navíc Gibsonova režie je nápaditá, maskování a ozdoby protagonistů a vizuál scény z mayské metropole je pak triumfem filmového uměleckého designu. Mel opět nezklamal a nadále pro mě zůstává svěžím průvanem v zatuchlé hollywoodské áčkové produkci :o) (05.02.2007)

Toto intenzivní nonstop akční dobrodružství mě přeneslo do starověké civilizace Střední Ameriky. Záhadné mayské kultury se představí v hlavní roli mladík Jaguáří tlapa (Rudy Youngblood), pro mě nepříliš znamí, který zahrál velmi dobře i s protivníkem Raoulem Trujilloem. Naplněné dobrodružství s nepřetržitou akcí a úžasnou kamerou, dobrým zvukem je Apocalypto poutavý a pro mě další filmový zážitek Mela Gibsona. Zpomalený záběr běžícího jaguára, nebo narození dítěte ve vodě je nezapomenutelné. (09.11.2011)