Pád

V tomhle filmu je krásně vidět psychologie pohádky. Nejprve bylo důležité zaujmout posluchače, tááááhnout linii pomalounku ve snaze udržet si pozornost, upravovat reálie podle požadavků a zkušeností jak vypravěče tak posluchače a ve chvíli, kdy pohádka přerůstá autorovi přes hlavu, rychle ji ukončit nehledě na to jak. Pokud vypadá pohádková linie nelogicky, odkdy okamžité nápady měly logiku? Pokud jsou kostýmy za hranicí kýče, odkdy malé dítě pozná hranici mezi kýčem a uměním? Spojení reálné a pohádkové linie na závěr osvětlí linky mezi životem a představivostí jednoho kaskadéra. Oba hlavní představitelé byli úžasní, obzvláště malá Catinka Untaru. Vizuály sice přepálené a připomínající výtvarné kompozice než filmové scény, ale sedí do spektra dětské představivosti. PS: Nevysvětlitelný záběr na Karlův most? (17.09.2009)

Dokoukáno s maximálním sebezapřením. Bože, jak mě iritovala ta tlustá bezzubá holka s tím jejím příšerným přízvukem - utrpení! Scéna, ve které si to nebohé stvoření čmárá na svůj tlustý pupek rtěnkou jakousi kytku, je peklo. A vůbec, Pád je disharmonický spletenec několika filmů v jednom, který jako celek působí dojmem dortu psa a kočičky - dalo se tam kde co, ale výsledek je nepoživatelný. A přitom - co je pozoruhodné - se tam vyskytuje i pár velmi silných momentů, výtečný Beethovenův hudební doprovod, a geniální loutková sekvence. Tento film mi svou - pro mě osobně - nepochopitelnou WTF?! poetikou připomněl z nedávné doby snímek Bratři Bloomovi z r. 2008, který jsem sledoval s velmi podobným úžasem až odporem k jeho prapodivnému vyznění. Nechci mít s filmy tohoto ražení nic společného, děsím se jich. (03.04.2012)

Trailer vypadal neskutečně dobře a u toho to i tak skončilo. Malá Alexandrie potká v nemocnici kaskadéra z filmu. Ten ji výpráví příběh, do kterého sem tam Alexandrie taky zasahuje. Příběh byl v některých scénach dobře vizualně natočen, ale to bylo tak vše. Příbeh rychle časově přeskakoval atd.Klasická pohádka pro děcka. Přesto mě film mile překvapil výbornou pomalou a srozumitelnou angličtinou, proto za angličtinu a některé scény. 50% (01.09.2009)

Co způsobí nešťastná láska? Putování, překážky, hledání motýla, zjevení ducha stromu, přetnutí okovů, stržení masky, prohlédnutí, zradu, naději... Dalího oblaka, sloni, hořící strom i paranoicko-kritická metoda (portrét kněze) se mísí s režisérovou oblíbenou zlatou pouští a koňmi. Pastelové tóny - pařížská modř, červená rumělka, vznešený nach. Film vypráví obrazem, a tak to má být. Wagnerova Jízda valkýr hraná se zápalem na housle a doprovázející obrazy světa, který už není. Pláč i smích a zubaté pomeranče. Je čas spát a pustit sny k sobě, jízda právě začíná. (21.02.2011)

Fantaskní artovka, která se dá jen těžko nějak exaktně shrnout. Film vyčnívá naprosto ojedinělou narací a prolínáním skutečnosti a fantazie, která spíše obrazy dokresluje pocity hlavního hrdiny než že by skutečně něco vyprávěla. Nevím, jestli mě to vždycky úplně 100% bavilo, neb dialogově je to strašně primitivní a skutečně to místy působí až improvizovaně, ale celá ta forma je po umělecké stránce naopak dost dechberoucí. Tarsem Singh obrazově vyloženě kouzlí, míchá dohromady všechny možné kultury a když už nic, tak je to velmi nevšední a s ohledem na hlavní zápletku poměrně posmutnělá podívaná. (13.05.2024)