Pád

Režisér filmu Cela - Tarsem Singh - se šest let poté vrátil k celovečernímu filmu jakousi kombinací dramatu a fantastické vyprávěnky. Film, který se zčásti natáčel v Praze (fantaskní sekvence), má dvě roviny. V té první se ocitáme v jakémsi špitále, kde se setkají malá tlustá holčička se zlomenou rukou a kaskadér, který pravděpodobně ochrnul a rád by jen další a další dávky sedativ. Druhou rovinou je vyprávění kaskadéra holčičce o šesti mstitelích, kteří se vydávají na dalekou výpravu, aby potrestali zlého guvernéra, a cestou řešili různá protivenství. Právě toto vyprávění je plné fantastických a barevných obrazů a scén, jedné úchvatnější než druhé. Co však naplat, když to celé nevede ke hře na dětskou fantazii, ale k depresivním a depresivnějším scénám vražd, smrti všech blízkých, až k naznačené sebevraždě, takže celkové vyznění filmu pak poněkud lavíruje. Disk načíná klasicky protipirát, trailery na filmy Veřejný nepřítel č. 1, Milk, Chromofobie, Druhý dech, Podvod, jedna reklama, ale jinak zde nejsou žádné bonusy. Publikováno: 29.01.2009 (19.08.2020)

Radost pohledět, ale utrpení sledovat. Závěrečná třicetiminutovka sice mnohé zachraňuje, ovšem že Singh notně vykrádá sebe sama již ve druhém filmu, to zastřít nedokáže. Zkusit to do třetice s tím, že by k práci na těch svých nádherných obrazech přibral i scenáristu, tak to by nemuselo být nutně na škodu. (20.02.2009)

Co způsobí nešťastná láska? Putování, překážky, hledání motýla, zjevení ducha stromu, přetnutí okovů, stržení masky, prohlédnutí, zradu, naději... Dalího oblaka, sloni, hořící strom i paranoicko-kritická metoda (portrét kněze) se mísí s režisérovou oblíbenou zlatou pouští a koňmi. Pastelové tóny - pařížská modř, červená rumělka, vznešený nach. Film vypráví obrazem, a tak to má být. Wagnerova Jízda valkýr hraná se zápalem na housle a doprovázející obrazy světa, který už není. Pláč i smích a zubaté pomeranče. Je čas spát a pustit sny k sobě, jízda právě začíná. (21.02.2011)

Tarsem Singh patrí medzi vizionárskych rezisérov s nespútanou fantáziou. Cela ho obmedzovala scénárom a tak jeho snaha vyšla tak trochu naprázdno. Takíto režiséri potrebuju voľnú ruku a vlastný projekt a tak ako Del Toro si natočil Faunov Labyrint, či Aronofsky Fontánu, Singh priniesol film s monumentálnym názvom THE FALL. V prvom rade je to film, ktorý vás zaplaví úžasnými obrazmi z celého sveta (stačí si len pozrieť lokácie, kde sa film natáčal, napr. aj Karlov most v Prahe) a relatívne jednoduchý príbeh hrá zo začiatku len druhé husle. Podobne ako v spomínanej FOntáne a Faunovom Labirinte, odohráva sa vo viacerých rovinách. Tá skutočná a tá fantazijná. Pokiaľ vačšia prvá polovica pôsobí trochu naivne, v závere prichádza obrat. Pád. The Fall. A pre mňa obrovský divácky zážitok. Ikeď po prvom zhliadnutí by to na plné hodnotenie možno nebolo, vzhľadom na tunajšie nie príliš najlepšie hodnotenie, rád prihodím aj tú piatu hviezdičku. Niektoré fragmenty filmu sú pre mňa stále opradené záhadou a preto sa ťeším, kedy si to pozriem znovu a verím, že zážitok sa ešte prehĺbi. (9/10) (27.09.2008)

vizuálně krásně udělané - místy fakt fantasticky. v několika místech ke konci se filmu podařilo být i dojemným... škoda, že příběh "mimo nemocnici" je prostě jen snůška hezky vypadajících fantazií - vlastně spíš série krásných obrázků... Jinak film má naprosto skvělou úvodní scénu, která vlastně slibuje mnohem lepší zážitek, než jaký film reálně přinese. (11.06.2011)