Indočína

Jeden z nejemotivnějších filmů z francouzské kinematografie, které jsem měla možnost v poslední době vidět. Krásná Catherine Denevue v roli důstojné a dominantní Elaine na pozadí posledních, bouřlivých let francouzské nadvlády v Indočíně. Opravdu nádherná legenda o vášni, ale i o krutostech té doby bez příkras. Jediný, kdo mě po herecké stránce nesednul, byl asi Vincent Perez v roli francouzského důstojníka, který hrál chvílemi dost prkenně, ale to je jen minimální vada na kráse. A úžasné záběry na exteriéry jen umocnily můj celkový dojem a já si myslím, že je to jeden z těch filmů, které i přes delší stopáž stojí za zhlédnutí. (23.01.2014)

Nejlepší film Catherine Deneuve, zcela nezvykle zde nedává na odiv pouze své vnady a mimořádnou ženskost, ona i hraje. A hraje zatraceně dobře. Však také má co. Výborný, do detailů propracovaný příběh s vynikajícími hereckými výkony, nádhernými záběry exteriérů, překrásnou barevností a krásnou hudbou je fascinujícím dramatem. V dnešní citově vyprahlé době se Indočína stává sametovým pohlazením po duši. (08.07.2012)

Pomalu plynoucí románová sága se odehrává v první polovině minulého stoleti ve francouzské Indočíně, dnešním Vietnamu. Film barvitě líčí příběh osudové lásky dvou žen, francouzky Eliane a její adoptivní domorodé dcery k jednomu muži, francouzskému důstojníkovi, na pozadí nepokoji zmítané země. Krásná Catherine Deneuve tady dává do svého hraní duši, stejně tak Vincent Perez v roli oficíra. Přemýšlím nad tím, jak těžkým údělem a jakými útrapami si museli Vietnamci procházet po celé minulé století. To je zrejmě tak zocelilo, že jsou schopni odejít do cizí země, prokousat se jazykovou bariérou, vypořádat s odlišnou kulturou, tvrdě pracovat a v další generaci už mít děti studující v nové domovině na vysokých školách. (12.11.2013)

Činí se, větrolamy dění, jako Casablanca. Nezničitelnými činy. Truchlivě omlazující vizuální "velkoportrét" horoucí romance. Tlukot zamilovaných srdcí zahalen suknem časů nehostinných. Příliv lásky silné a houževnaté na pozadí náruče macešské. "Belle de Jour" Catherine Deneuve jako „vévodkyně“ plantáží oplývající vnitřní zanícenosti a silnou vůlí. Uhrančivě pohledný a hříšně přitažlivý důstojník Vincent Perez v načechrané elegantně svůdné sněhové i černé uniformě rozpíná svá charismatická objetí, proti jejichž dotykům nelze být imunní. Krajinné exteriéry "kolorují" prostupující výpravný půvab i trýzeň v pozvolném a neuspěchaném rytmu vyprávění. (01.08.2013)

Moc pěkný film o moc smutných věcech. Velmi pozvolný průběh vyprávění nabere někdy koncem první hodiny ty správné obrátky a z kýčovité romance se rázem stává drsný boj o přežití. I díky Catherine Deneuve a Vincentu Perezovi nepostrádá tato dvougenerační sága šťávu. Je to přesně ten typ neamerického filmu, který obvykle dostává Oscara. Je zde přítomna láska, válka, zázrak zrození i krutost smrti. Indočína nic přehnaně neidealizuje a tudíž se nevyhýbá ani temným stránkám francouzského (nebo jakéhokoliv jiného) kolonialismu či těm světlým vietnamského komunismu. Nečernobílosti filmu napomáhá také téma rasové tolerance a vzácné schopnosti žít vedle sebe ne jako lidé odlišných ras, nýbrž jako lidé odlišných vlastností. 85% Zajímavé komentáře: Rob Roy, GREGOIRE (19.12.2005)