Indočína

Činí se, větrolamy dění, jako Casablanca. Nezničitelnými činy. Truchlivě omlazující vizuální "velkoportrét" horoucí romance. Tlukot zamilovaných srdcí zahalen suknem časů nehostinných. Příliv lásky silné a houževnaté na pozadí náruče macešské. "Belle de Jour" Catherine Deneuve jako „vévodkyně“ plantáží oplývající vnitřní zanícenosti a silnou vůlí. Uhrančivě pohledný a hříšně přitažlivý důstojník Vincent Perez v načechrané elegantně svůdné sněhové i černé uniformě rozpíná svá charismatická objetí, proti jejichž dotykům nelze být imunní. Krajinné exteriéry "kolorují" prostupující výpravný půvab i trýzeň v pozvolném a neuspěchaném rytmu vyprávění. (01.08.2013)

Moc pěkný film o moc smutných věcech. Velmi pozvolný průběh vyprávění nabere někdy koncem první hodiny ty správné obrátky a z kýčovité romance se rázem stává drsný boj o přežití. I díky Catherine Deneuve a Vincentu Perezovi nepostrádá tato dvougenerační sága šťávu. Je to přesně ten typ neamerického filmu, který obvykle dostává Oscara. Je zde přítomna láska, válka, zázrak zrození i krutost smrti. Indočína nic přehnaně neidealizuje a tudíž se nevyhýbá ani temným stránkám francouzského (nebo jakéhokoliv jiného) kolonialismu či těm světlým vietnamského komunismu. Nečernobílosti filmu napomáhá také téma rasové tolerance a vzácné schopnosti žít vedle sebe ne jako lidé odlišných ras, nýbrž jako lidé odlišných vlastností. 85% Zajímavé komentáře: Rob Roy, GREGOIRE (19.12.2005)

Romanticko-tragická melodráma, ktorý otvára tému kolónii a že to tam nebolo fakt pekné. Dnes si ale už na rákosníkov málokto spomenie, Francúzi, Angláni, všetko dobrí páni, zlo bolo len z východu. Catherine Deneuve získala oscara, neviem síce za čo, ale výzorovo vyzerala veľmi dlho stále rovnako. Film je zároveň takým ďalším dielikom do skladačky do dejín Vietnamu, ktoré boli a sú všetko, len nie pekné. (08.11.2022)

Indočína, 30.léta 20.století. Francouzská kolonistka Eliane vlastní jednu z největších kaučukových plantáží v zemi. Žije se svým otcem a Camille, dcerou královských rodičů, kterou po jejich tragické smrti Eliane adoptovala. Na aukci uměleckých předmětů se Eliane seznámí s mladým francouzským důstojníkem Jean-Baptistem. Ten patří k vojákům, kteří na ostrovech hlídají a trestají pašování opia. Oba jsou stejně hrdí a nepřístupní, proto mezi nimi dojde ke sporu. Později se znovu setkají na Elianině plantáži a Jean jí projeví svou náklonnost. Dostane se mu však odmítnutí, muži v jejím životě procházeli vždy beze stop. Jean se však nevzdá, znovu Eliane navštíví a dojde mezi nimi ke krátkému románku. Elianin otec ze strachu, že dceru ztratí, nabídne Jeanovi peníze za to, že ji opustí. Jean si stanoví cenu. Rozhovor však slyší sluha a Elaine zprávu sdělí. Elaine však Jeana miluje příliš a naléhá na něj, aby s ní zůstal. Ten však trvá na své svobodě. Proto se s ním Elaine více nesetká. V Evropě stoupá vlna protikoloniálního odporu a z Francie je za účast na demonstracích vyhoštěn Tanh, přítel mladé Camille a její budoucí manžel, jak nařizují rodové tradice. Odpor proti porobě se však začíná rozmáhat i v Indonésii. Někdo zapálí Elaininy zásoby kaučuku. Lidé odmítají pracovat na plantážích. Doba je nejistá, proto pošle Elaine svou dceru do bezpečnějšího internátu. Při pouliční přestřelce je však Camille zraněna a ten, kdo ji zachrání a postará se o ni, je Jean-Baptiste. Aniž tuší vzájemné vazby, Camille se do Jeana zamiluje, odmítne provdat se za Tanha a své matce řekne o své velké lásce. Elaine se, po vyslovení Jeanova jména, rozhodne vzít osud do svých rukou. Nechá Jeana přeložit na vzdálené místo a varuje ho před vztahem s Camille. Dojde mezi nimi při tom k ostré výměně názorů a Jean je za trest přeložen až na Dračí ostrov. Je to zapomenuté a odlehlé místo, kde se však čile obchoduje s otroky a kam se sjíždějí uprchlíci z celé země. Svatba Camille s Tanhem se musí co nejvíce urychlit, aby dívka zapomněla na svou nesmyslnou lásku. Večer po zásnubách, se však Camille dohodne s pokrokově smýšlejícím Tanhem a odejde. Rozhodla se hledat Jeana, protože věří v jeho lásku. Projde třeba celou, cholerou a hladem zbídačenou zemí, kde kvete otrokářství a rodí se komunismus. Podstoupí jakékoli útrapy, protože věří, že spolu nakonec najdou místo, kde budou moci šťastně žít. (22.06.2010)

Klasická výpravná tragická romance, vyprávěná oblíbeným retrospektivním způsobem. Čekal jsem, že půjde o vztah mezi Deneuvovou a Pérezem a tak jsem byl první hodinu poměrně zklamán ( Jejich scény příliš nefungovaly a ani ty dialogy nic moc ). Pak příběh nabral jiný směr a tragický tón, do popředí se dostala neznámá čínská herečka a vše začalo fungovat, tak jak má. Další kvalita tohoto filmu spočívý ve spojení dramatického příběhu s historicko-politickou situací v Indočíně a můžete se kochat i pěknými scenériemi a hudbou Patricka Doyla. (17.02.2005)