Babel

Iñárritu je filmový virtuos, který ani svým třetím snímkem nepodlezl laťku, nastavenou předešlými výtvory slušně vysoko. Opět nám nabízí propletenec dějů, spojených k sobě někde tenkou nití, někde tlustým lanem, dějů mistrně napsaných i sehraných. A opět je servíruje v podobě spíše syrové a tím i s větším dopadem na diváka. Asi bych měl přehodnotit žebříček svých oblíbených režisérů... (05.02.2013)

Babel pláva štýlovo po hladine, no nedokáže sa ponoriť. Obsah hlavných dvoch poviedok vyznieva do poloprázdna a tá tretia, hoci v sebe skrýva najväčší potenciál, si s nimi nemá čo povedať. Ak som dal 21 gramom štyri hviezdy, tu musím ostať pri troch. Pekný vizuál, skvelá atmosférická hudba a dobrí herci nie sú všetko. P.S.: Chieko mala skočiť. (28.02.2007)

Na tento film jsem slyšel ze všech stran samou chválu, ale mě to nějak nechytlo. Na první pokus jsem to vypnul asi po 30 minutách, na druhej pokus jsem to dokoukal do půlky a tu druhou půlku jsem pak dokoukával další den. Film se skládá ze 3 částí (marocká, mexická a japonská), který jsou spolu tak nějak okrajově propojený. Jediná část, která za něco stála, byla ta marocká. Sice je to poněkud diletantsky natočený (střela z pušky si zřejmě během letu řekla, že Cate Blanchett je na vodstřel, tak udělala obrat, obletěla autobus kolem dokola a trefila se do tý krávy), ale budiž. Dalo se na to celkem koukat. Mexická část o nějaký chůvě a její cestě na svatbu a ze svatby mě nebavila vůbec. A japonská část s hluchou japonkou byla úplně mimo. Opět další důkaz, že jakmile se někdo snaží v Japonsku točit film, dopadne to zhruba stejně, jako snažit se hrát v Somálsku lední hokej. Takže ta marocká část je dejme tomu tak na 3-4 hvězdy, mexická na 1 hvězdu a japonská je pomalu zralá na odpad. Celkově týhle spatlanině dám 2 hvězdy, ale možná to je až moc. (21.05.2014)

Babel je originální. Babel je jakási bomba, která vám vybuchne u hlavy během jeho sledování a nenechá vás chladnými. Má co říct, říká to zajímavě, trochu kontroverzně, několika jazyky... Pan režisér opět dokázal přijít s něčím novým, dokázal mě zaujmout a oslovit. Přes to všechno, co je navíc podpořeno famózními hereckými výkony (Brad Pitt se opravdu nezdá) a výbornou vizuální, hudební i technickou stránkou nemůžu dát hodnocení nejvyšší. Proč? Protože mi do celku moc nezapadala a moc mě nezaujala část příběhu z Japonska. Působila na mě nepatřičně, rušivě, dojmem, že jí tam režisér prostě chtěl mít, protože se mu líbila, ale jako by náležela do úplně jiného snímku. Její provázanost se zbylými příběhy je dost vykonstruovaná, nezapadá mezi ně, třeba by si zasloužila vlastní film, ale sem se mi jednoduše nehodí. (22.02.2007)

Alejandro González Iñárritu se zuby nehty drží svého vytříbeného stylu, kterým oslovil velkou spoustu diváků ve svých dvou předchozích filmech. Z Amores Perros jsem byl kdysi nadšený, ale na každém rohu oslavovaný film 21 Gramů už mě paradoxně tolik neoslovil. No a Babel se mi líbil méně než AP, ale více než 21 Gramů. Tahle mozaika se skládá ze tří, potažmo ze čtyř příběhů. Kdyby se vyškrtl ten o hluchoněmé dívčině z Japonska, stopáž by klesla pod dvě hodiny a já bych byl nejspíš ještě o kousek spokojenější. Nechci ale říct, že by ten japonský příběh byl nezajímavý, to určitě ne. On je spíš takový vzdálený, má jinou atmosféru, vždycky mě vyrušil z toho špinavého pouštního prostředí Mexika a Maroka. Přičemž i provázanost mezi japonským segmentem a zbylými dvěma příběhy je pouze symbolická. (04.08.2011)