Zodiac

Nádherně stylizovaný, bezchybně zahraný a tak akorát ukecaný, kompaktně působící film, který je (s ohledem na svůj žánr) nezvykle klidný a bezstarostně plynoucí, asi stejně jako doba, ve které se odehrává. Pestrobarevné herecké obsazení, plné schopných aktérů v čele s Jakem Gyllenhaalem a Robertem Downey Juniorem. Mým favoritem se však stal Mark Ruffalo, který svou rolí v Zodiacovi definitivně potvrdil, že nesmí v žádném případě chybět v mé top 5ce. Film má atmosféru docela dusnou, kterou doplňuje pocit strachu a nejistoty, toto všechno by tvořilo film hodný maximálního hodnocení, vše však kazí stálý posun děje (bohužel je film dle skutečných událostí). Na obrazovce se objeví "o měsíc později", uběhne scéna a objeví se "o dva roky později", uběhne scéna a... Tohle mi zkazilo pocit z dokonale budované atmosféry a nebyl jsem napjat jako u ostatních filmů mistra Finchera. Zodiac se měl jeho příběhem jen inspirovat, takhle je to "jen" hutná, vyvážená a téměř pětihvězdičková kriminálka. (29.11.2008)

Krásně atmosférická sonda (nejen) do přelomu 60. / 70. let s řadou perfektně zvládnutých napínavých scén, z nichž zaujme zejména ta u jezera, která měla ten správný shock-exploatační feeling. Oceňuju motiv vyšetřovatelů, které jejich posedlost případem natolik pohltí a vyčerpá, že v určité chvíli je jim už jedno, kdo je skutečným vrahem a touží jen vyšetřování za každou cenu uzavřít. Škoda jen, že to celé tak nesnesitelně nudí. (11.06.2007)

There's more than one way to lose your life to a killer. Fincher střídá vždy ambicióznější tituly s těmi oddechovými, žánrově ale brilantními, a tak po Vetřelci 3 přišlo Sedm, po Sedm zase Hra a po ní Klub rváčů následovaný Úkrytem. Zoadiac se řadí mezi ty ambiciózní a je z nich nejlepší. _____ Film otevírá dlouhý, až depalmovský záběr s jedoucím vozíkem se spisy do kanceláře a dá se říct, že Zodiac tak svou pevnou, ale trochu rozvleklou a literární strukturou vyprávění nejvíc zaujme ty, kteří toho moc o skutečném případu neví. Fincher skvěle evokuje dobu 70. let prostřednictvím vhodně vybranýh písňových hitů, které zní převážně ve scénách vražd, u nichž to s krvavostí a násilností není až tak žhavé, jak se před premiérou napovídalo._____ Vlastně se jedná o další charakterovou studii izolovaného a svou prací pohlceného jedince, jaké známe z předchozích Fincherových děl, zbavenou jakéhokoliv psychologizování (což kvituji s povděkem a na atmosféře to ještě přidává). Z Finchera se stává další cinefil, který žije pro film, což dokazuje diskuzí o hororových snímcích a záběry z kina (promítá se Drsný Harry, který byl Zodiacem silně inspirován).___ Stylistická stránka zde slouží výhradně vyprávění, a tak nečekejte žádné libové průlety zábradlím či uchem hrnku, herci jsou rozestaveni v mizanscéně buď tak, že z ní vyčnívají, nebo se v ní naopak ztrácí (to dodává na intenzitě).___ Zamrzí akorát uspěchaný (nečekal bych, že to u skoro tříhodinového filmu napíšu) konec, kdy se snímek přehoupne z výtečného dramatu k až moc doslovnému thrilleru (o co by to bylo působivější bez povinných faktografických titulků na závěr!). Výslednému hodnocení hodně napomáhá i správně minimalistická hudba._____ Jinak všichni podávají excelentní výkon, Jake Gyllenhal by si sice zasloužil víc prostoru, ale Robert Downey Jr. v nejlepším slova smyslu připomene postavu Marka Wahlberga v Departed/Skryté identitě. Akorát je nutné si navyknout na to, že tohle není žádný hračičkářský film, ale old-school odvyprávěná podívaná, která svým černým humorem a působivými pasážemi (telefonát do studia, scéna s dítětem či taxikářem a u vody - vlastně každá vražda) bere dech. (11.04.2007)

Ty krávo...tak tohle jsem nečekal. Skoro tříhodinové drama s detektivní zápletkou, na jehož konci se nic nevyřeší a já čučím na plátno jak konsternovaný po celou dobu. Snímek má víc odlišných částí a přesně tak podle mě ve skutečnosti probíhá opravdový kriminální případ. A to by mohli ocenit zejména ti, kteří nemají rádi detektivky. Fincher se krotí, atmosféra se buduje, kde je potřeba, šlápne se na plyn, kde je potřeba, ubere se. Ani kapička nudy nespadla. Poctivá filmová práce. Práce s psychologií, postavami, atmosférou i kouskem novodobých dějin USA. Film, který asi neocení "většina." Ještě bych měl dodat, že filmy s námětem pátrání po sériových vrazích jsou moje nejoblíbenější a knihu od Roberta Graysmithe jsem četl dvakrát. Tahle dějinná událost, šířící hrůzu i po několika desítkách let a proslulá svou nešetřící, zlovolnou, fascinující a nepochopitelnou brutalitou bez zábran, nemohla dostat větší "poctu." 101% ;-D (25.06.2007)

David Fincher Zodiacom prekvapuje hlavne v tom ako drží na uzde svoje formalistické hračky, vďaka ktorým sa stali známymi a slávnymi Seven a Fight Club. Kde - tu síce tieto finesy, pre ktoré sa už zaužíval pojem „fincherovské“, preblesknú (zabáčanie taxíku z nadhľadu, stavba mrakodrapu aby sa poukázalo na uplynutie času či redakcia v dvojexpozícii so Zodiacovými listami) avšak celkovo je film na Finchera až príliš „klasický“, čo mu možno konečne a zaslúžene vynesie nejakého toho plešáčika. Celý snímok je vlastne rekonštrukciou jednoho známeho prípadu, pričom na „skákavý charakter“ diváka neustále upozorňujú dátumové titulky; napriek tomu vďaka režijnému majstrovstvu tieto časové skoky nevadia a film pôsobí koherentne. Zodiac však neostáva len pri rekonštrukcii kauzy; Fincher šiel ešte ďalej a milými detailami rekonštruuje koniec sixties a prakticky celé americké seventies. Skutočne vykreslenie doby je tým, čo je na Zodiacovi asi divácky najpríťažlivejšie, či už ide o rovinu policajnú, zahŕňajúcu z dnešného pohľadu nepočetné kriminalistické možnosti obstarať priamy dôkaz (čo vlastne robí pátranie zložitejším a tým i zaujímavejším pre diváka), alebo o celkové vyobrazenie society Ameriky sedemdesiatych rokov, jej obliekania, životného štýlu a kultúry (Star trek, Dirty Harry či narážky na Bullit´s Case). Dojem rekonštrukcie doby a ľudí v popredí i pozadí prípadu potom umocňuje i práca s postavami a ich protagonistami; Zodiac sa nesnaží o podrobnú psychológiu a vnútorný svet postáv, skôr o vykreslenie síce filmovo plastických, ale navonok reálnych ľudí. Interakcie postáv potom pôsobia veľmi realisticky, dialógy vecne a vďaka celkovému poňatiu filmu ako prerozprávaniu skutočných udalostí neskĺzne k patetickým rozpravám o spravodlivosti. Každého z trojice hlavných hrdinov vedie iný motív; Toschiho profesná motivácia; Avoryho kariéra a Graysmitha jeho záľuba v šifrách a rébusoch; tá neskôr prerastá do posadnutosti za každú cenu odhaliť vraha, ktorá je hlavným ťahúňom poslednej tretiny filmu. Málokedy sa stáva, že sa v kvalitnom filme stretne toľko hviezd a nestáva sa temer vôbec, aby sme nikomu z nich nemali poriadne čo vyčítať; bez ohľadu na to koľko priestoru na plátne majú. Fincher vo svojom perfekcionalizme vymačkal z hercov skutočne presvedčivé výkony a ak bude o Oscara bojovať proti sebe celá hlavná trojica, nebudem sa diviť ( ja osobne by som to dal Ruffalovi). Pokiaľ nie ste popkornový divák a chápete, že nie vždy tá slepá pani s mečom a váhami dolapí vraha (najmä ak máme len nepriame dôkazy a v právomociach vyšetrovateľov je totálny zmätok), nečakáte že vrahom bude aj tak záhradník a chcete si užiť film, v ktorom „skutoční“ policajti otrocky pracujú, aby nakoniec aj tak neuspeli, bežte do kina, Zodiac sa vám kráľovsky odmení. 10/10 Best of 2007 Nominee (11.06.2007)