Zodiac

Zatím žádná Fincherova kombinace beznaděje, cynismu a sadismu nebyla ve všech ohledech dotažená tak jako Zodiac, vtahující odhalení toho, proč nedošlo k žádnému odhalení. Scéna sledování taxíku z boží perspektivy by mohla být emblémem režisérova odtažitého přístupu k postavám. Nenechá je žít osobní životy, neustálým střídáním perspektiv (vyprávění se drží toho, kdo měl v dané době přístup k novým informacím) nám neumožní proniknout k nim blíže. Ať se nacházejí v terénu, doma nebo v baru, ať jsou Vánoce nebo všední den, stále řeší Zodiaka. Pokud ve filmu ale paradoxně něco prodělává očividný vývoj, pak ne vyšetřování, ale postavy, které ztrácejí nervy, elán a odstup. Nejen jejich posedlost honbou za odhalením pravdy, ale také styl filmu ze všeho nejvíc připomíná Všechny prezidentovy muže, jiný faktograficky procedurální thriller. Architektura redakce San Francisco Chronicles, mimořádná hloubka mimořádně dlouhých (a myšlenkové procesy v jejich úplnosti zachycujících) záběrů, převážně statická kamera, vysilující sběr a analýza informací – to všechno jsou reminiscence Pakulova filmu (a mnoha dalších dramat a thrillerů z konce 60. a začátku 70. let), který nás navzdory podobnému průběhu ve výsledku utvrzuje v tom, že systém funguje. Zodiac nám sice přesnými údaji o místě a času opakovaně slibuje zásadní odhalení, které zásadně ovlivní průběh pátrání, ale ve skutečnosti jde jen o další slepou uličku a další projev režisérovy obsese detaily (včetně ohlídání si toho, aby v určitý den a čas hrálo v rádiu totéž, co z něj lidé tehdy skutečně mohli slyšet). Jindy prosluněné město květinových dětí se ve Fincherově neo-noirovém pojetí stává temným labyrintem, z něhož nevede cesta ven a v němž namísto systému vládne chaos, čemuž odpovídají i vraždy nezapadající do žádného vzorce. Namísto modrozelených filtrů vizuálně sladěnému filmu dominují odstíny žluté, barvy posedlosti. Právě posedlost je společně se zájmem o přenos informací (viz prolog zachycující cestu dopisu) leitmotivem snímku. Význam mediálního zprostředkování informací a nutnost probírat se zas a znovu neskutečným množstvím dat (Graysmith v závěru de facto přešetřuje to, co bylo vyšetřeno v prvních dvou třetinách filmu) posouvá faktům věrnou rekonstrukci čtyřicet let starého vyšetřování do informačně přesycené a médii ovládané přítomnosti. Nadčasový je Zodiac také díky stylistické odměřenosti. Fincher se tentokrát nesnaží být za každou cenu cool, šetří složitými pohyby kamery i CGI berličkami a veškerou pozornost koncentruje na postavy a to, co si sdělují. Režisérský perfekcionista tím při analýze zodiakovské mytologie prokazuje podobnou oddanost faktům jako jeho hrdinové. Obdivuhodné, náročné a zasluhující vícero zhlédnutí. 90% Zajímavé komentáře: Nathalie, Bluntman, Marius, castor, Othello, Maq, Triple H, Frankie (25.09.2014)

Triumf formy nad obsahom. Filmový fajnšmeker nemôže nedoceniť presnú réžiu a precízne budovanú dobovú atmosféru a ako rekonštrukcii skutočných udalostí Zodiacovi z hľadiska držania sa faktov ťažko niečo vytknúť. Akokoľvek si však atmosféra a herci zaslúžia pochvalu, ako detektívka to proste neobstojí. S pribúdajúcimi minútami je tých slepých uličiek a postáv priveľa, dej skáče z miesta na miesto, roky plynú prirýchlo a vyšetrovanie sa pritom točí v kruhu. Napätie vo vybraných scénach sa síce dá krájať ale kriminálku v ktorej sa v podstate nič nevyrieši, roztiahnutú takmer do 3 hodín ako celok Fincherovi nestrávim. Dokonalý štýl nie je všetko. (23.07.2007)

Od Zodiaca nečekejte thriller, jde spíš o brilantní kriminálku, která se postupem času láme do psychologické studie posedlosti. Snad poprvé Fincher ani na chvíli neexhibuje, "jen" poctivě a zaníceně vypráví. Fascinovaly mě detaily - sledovat změny oblečení a účesů hrdinů či interiérů v průběhu let je zážitek sám o sobě (a to si takových věcí většinou moc nevšímám). Herecké obsazení je bezchybné (nejvíc se mi líbil Mark Ruffalo jako policista, který se snaží udržet si od případu odstup). Jediná výtka je stran stopáže - víc než dvě a půl hodiny mi přišlo příliš. **** 1/2 (08.06.2007)

Pokud se člověk nenechá odradit některými zdejšími komentáři a přepálenou stopáži, tak rozhodně nebude litovat. Dlouho to vypadá, že film je jen suchým dokumentem. To jsem si myslel i já. Atmosféra však pomalu houstla, a pak přišla závěrečná sekvence, při které jsem nestačil popadat dech. Když se na scéně objevil Jake, tak jsem mu věřil každé slovo. Opravdu to je jedna z jeho nejlepších rolí. (05.02.2010)

„Vy ho chytíte.“ – „Hovno, už o ňom nakrúcajú aj filmy.“ ZODIAC je takmer majstrovské dielo, ale to už zaváňa príliš vážnym braním filmov a tomu som sa vždy snažil vyhíbať. Takže inak. Zodiac naozaj žil, naozaj vraždil a možno jeho identitu napokon odhalili... ale asi nie. Davida Finchera mám rád napriek tomu, že niektoré jeho filmy (VOTRELEC 3, HRA) sú precenené, s heslom „forma je všetko“. ZODIAC je jeho zatiaľ najlepším filmom. Nie je to žiadny serial killer (ako SEDEM), je to technicky poslušná a kvalitná a inteligentná a štýlová a dokonca vtipná dráma o mužoch, ktorí zasvätili život niečomu, čo si vybralo daň a u niektorých si ju vyberá dodnes. Kino Považan 2007 (14.07.2007)