Režie:
M. Night ShyamalanScénář:
M. Night ShyamalanKamera:
Mike GioulakisHudba:
West Dylan ThordsonHrají:
James McAvoy, Anya Taylor-Joy, Haley Lu Richardson, Betty Buckley, Jessica Sula, Brad William Henke, Sebastian Arcelus, Neal Huff, Lyne Renée (více)VOD (5)
Obsahy(2)
V Kevinovi se skrývá 23 různých osob. Každou chvílí se má objevit čtyřiadvacátá... Tu pochybnou čest se s ním seznámit dostanou tři studentky, které původně vezl domů na prázdniny otec jedné z nich. Stačila chvilka a místo něj seděl za volantem podivný chlapík, který je místo vysvětlení uspal chemikálií. Později se probudí zamčené ve sklepní místnosti, kam za nimi záhy dorazí i jejich věznitel. Z rozhovoru s ním ale rozhodně nejsou o nic moudřejší, protože Kevin je evidentní magor. O nic lépe na tom nejsou ani jeho matka nebo malý Hedwig, kteří za nimi do podzemí chodí. Nenechte ale splést, přelidněno tu rozhodně není, všichni tito další věznitelé jsou jen produktem Kevinovy poruchy osobnosti. Pomoci se mu sice snaží psycholožka (Betty Buckley), ale zdá se, že na jeho mimořádné rozpolcení nestačí ani její letité zkušenosti. Vyznat se v něm pokouší i jedna z vězněných dívek, Casey (Anya Taylor – Joy), která chce Kevinova stavu využít k útěku. Jakožto holka s mučivým traumatem z dětství je navíc mimořádně odolný a vynalézavý druh se silně vyvinutým instinktem k přežití. Bude ho potřebovat. Kevinova čtyřiadvacátá osobnost se má každým dnem probudit a vše nasvědčuje tomu, že to rozhodně nebude kladný hrdina. (Cinemart)
(více)Videa (19)
Recenze (1 072)
Holt každý máme svoje vzlety a pády a i když mě kolega, se kterým už dlouho můžu cokoli kolem filmu probrat, nazval fanatikem, spíš bych to předefinoval na skalního fanouška, jenž už se nějaký ten pátek k režisérovi, který mu dlouhá léta mluvil z duše, opatrně vrací. Kromě žánru, retrospektivního vyprávění, způsobu záběrování a roli pro Shyamalana mi tenhle film žádné jeho kousky nepřipomíná. Jenomže toto je trochu slepá ulička, protože konec může být brán jako škující pointa, jež mě (a dívám se, že nejenom mě) vedla k úvahám o režisérově dávné úvaze o pokračování komiksového filmu. Největší slabiny snímku vidím v dlouhém představování Kevinovy duše a v katarzi, kterou jsem si představoval trošku silnější. Po Rozpolceném může následovat cokoli, takže se nechme překvapit. ()
Nepamatuji si, že bych ještě tři dny po návstěvě kina měl film pořád v hlavě. Tenhle film je něco, co jen tak neuvidíte. Žádné zdlouhavé oťukávání, hned od prvních minut se film rozjede a tempo graduje po celou dobu. Závěrečnou půl hodinu jsem se skutečně bál (a to u filmů typu Kruh, V zajetí démobů spíše usínám) a vnímal jsem jen film a tlukot mého srdce. Film je kombinace dokonalého řemesla a zároveň něčeho totálně zvráceného. James McAvoy hraje jako bůh a bezpochyby sem pasuje. Po filmu jsem si říkal, že tohle už bylo přeci jen trochu moc ale zkrátka, film má kvalitu a až na pár chybiček, nemůžu jinak. 90% ()
Nápad dobrej, nicméně pocity z výsledku mam spíš... rozpolcený. Shyamalan si vždy potrpěl na okatě vysvětlovací dialogy i monology a ne vždy to bylo na škodu - tady jsem měl ovšem permanentně pocit, že se celou dobu všichni snaží prožvanit k něčemu, co vlastně ve výsledku za moc nestojí. Permanentní přísun vysvětlivek, náznaků, nápověd a odhalení je o krok napřed než by měl a kontraproduktivně se stará o to, že je napětí od začátku až do konce nehybně na nule. Relativně záhy totiž vyjde najevo, že místo psychologický války s multizáporákem se opravdu jen čeká na Bestii, což probíhá zhruba stylem "bude tam nějaká bestie... vážně přijde nějaká bestie... už každou chvíli se ukáže bestie... bestie bude něco ojedinělýho... bestie už klepe na vrátka... aha, tak to byla bestie". Zábavná je na celý věci pouze otázka, zda se psychologická rovina ve finále prolne s jakoukoliv formou nadpřirozena, což je vlastně vyřešeno docela střízlivě (tahle věta není spoiler!) Bylo to dobrý, nikoliv výborný - pohrát si víc s počtem osobností záporáka a víc znejednoznačnit průběh děje, byl bych asi nadšenej. Vysmívaná závěrečná momentka mě osobně potěšila. ()
Konečne, po dlhých predlhých rokoch, celkom slušný film od Shyamalana, McAvoy tiež prispel k tomuto dielku slušnou porciou (24-násobne väčšou ako pri iných filmoch). Tieto psycho konverzačky môžem. Nevadilo mi ani to, že film v poslednej časti vykopol úroveň vyššie iným žánrovým smerovaním (nechcem spoilovať), ale myslím si, že tu to bolo dobré rozhodnutie, lebo film tak dostal väčšiu šťavu. I keď niekomu sa to páčiť nemusí. ()
James si to docela naložil, líbilo se mě, že i když situace k tomu přímo vybízela aby své postavy přehrával, nedělo se tak a třeba Patracii trefil mistrovsky. Jinak to bylo více méně o něm a námětu. Ty tři pipky zase předváděli myšlenkovou zoufalost, jasně mě ještě nechytil žádnej rozpolcenej, ale i tak mě přišly blbý jak hydrant v Minsku. ()
Galerie (40)
Zajímavosti (26)
- Způsob, jakým film zobrazuje disociativní poruchu identity (DID; dříve známá jako mnohočetná porucha osobnosti) vyvolal ve Spojených státech pobouření a dokonce zapříčinil vznik petice vyzývající k bojkotu snímku. Lidé trpící touto diagnózou jsou totiž ve skutečnosti spíše obětmi, než agresory. Shyamalanovo dílo však v tomto směru nijak nevybočuje z řady, neboť podobně jedince s touto mentální poruchou vykreslují i jiné filmy. Například Psycho (1960) či Identita (2003). (andriy)
- Původně byl do role Kevina zvažován Joaquin Phoenix, který se ale s produkcí nedohodl na smlouvě. Nahradil ho James McAvoy. (Reesam)
- Režisér M. Night Shyamalan přiznal, že natáčení filmu Rozpolcený bylo to nejvíc vzrušující a nejnáročnější za celou jeho kariéru. (Reesam)
Reklama