Rocky Balboa

Legenda se vrátila a takřka v plné síle. Začátek filmu je dost sentimentální, neustále vzpomínky, ale je to tak asi správně. Přestože je závěr filmu přitažený za zbytky Paulieho vlasů, rozhodně se jedná o vydařenou tečkou za jednou legendou. S výjimkou pátého dílu jsou všechny díly velmi podařené. Díky Rocky, díky Slyi! (18.11.2009)

Sylvester Stallone JE Rocky Balboa. Stejně směšně a trapně jako vypadá pokus šedesátiletého boxera rozdat si to se současným šampionem v Las Vegas vypadal i pokus šedesátiletého Stalloneho, jehož hvězda už opravdu vyhasla, natočit po šestnácti letech další díl rockyovské ságy. Nicméně, i když šestka nepřináší nic moc nového, podařilo se jí velmi důstojně celou sérii uzavřít. RB je sice dost nostalgický (což se dalo čekat), ale zároveň i příjemně civilní a závěrečný souboj mě opravdu zvedal ze židle. Opravdu nečekané a hlavně velmi příjemné překvapení. (23.12.2006)

Byl jsem hodně překvapen, když jsem se dozvěděl, že se bude točit novej díl Rockyho. Moc jsem si od toho nesliboval, ovšem o to víc jsem byl pěkvapenej po jeho shlédnutí. Sylvester Stallone mě opět přesvědčil, že prostě umí. Příběh sám o sobě je velice jednoduchý, průměrný a těží hlavně ze Stallonova hereckého výkonu. Co mě naprosto dostalo na tomhle filmu je perfektně natočený závěrečný souboj. Moc se mi líbila práce kamerou, která vždy po skončení kola zabrala obličej boxera a během souboje docházelo také k tvz. k černobílému přechodu obrazu. Souboj mě naprosto připoutal do křesla a nemoh sem dělat nic než si jen užívat tyhle zápasový orgie. A co říci závěrem? Během filmu sem nepotřeboval vědět, kdy film skončí a nekoukal sem každých pět minut nervózně na hodinky jako u většiny filmů. Doslova každou minutu sem si moc užíval. Rocky se tedy podle mě moc povedl a už se nemůžu dočkat Ramba. (14.01.2007)

Rocky brečí, Rocky vzpomíná. O co je Stallone horší režisér (řetězení záběrů a budování dialogového fluida mu moc nejde, zápas je tragédie), o to lepší je herec. Z finální kapitoly Rockyho života nečiší přehnaná dávka testosteronu ani adrenalinu. Je to seriózní melancholické rozloučení s legendou, chycené za ten jediný správný konec. (22.01.2007)

Co naplat, že oko tygra už trápí šedý zákal a hlavu strčil do včelího úlu. Sentimentálně se prochází po Philly, pronáší plamenné proslovy plné životních pravd a za sklonkem kariéry unaveně bilancuje. Než se Rockyho okoralé srdce začalo vracet ke kořenům, přišla mi první půlka hodně nezáživná, nicméně tklivá hudba Billa Contiho, hodící se k posezení u krbu se sklenkou brandy při vzpomínání na staré časy a konečně i závěrečný boj v ringu nakonec orámovaly důstojnou rozlučku jedné boxerské legendy. Sice filmové, ale o to větší.. (07.12.2009)