Rocky Balboa

Co naplat, že oko tygra už trápí šedý zákal a hlavu strčil do včelího úlu. Sentimentálně se prochází po Philly, pronáší plamenné proslovy plné životních pravd a za sklonkem kariéry unaveně bilancuje. Než se Rockyho okoralé srdce začalo vracet ke kořenům, přišla mi první půlka hodně nezáživná, nicméně tklivá hudba Billa Contiho, hodící se k posezení u krbu se sklenkou brandy při vzpomínání na staré časy a konečně i závěrečný boj v ringu nakonec orámovaly důstojnou rozlučku jedné boxerské legendy. Sice filmové, ale o to větší.. (07.12.2009)

Sly to dokázal. Pokud měl další díl vzniknout, tak jedině takhle. Pěkně po staru, nostalgicky, ale přesto v moderním pojetím. Stejně jako vždy je film plný patosu, promlouvání do duše a hrdinských proslovů. Jistě, v jakémkoliv jiném filmu bych to nenáviděl, u Rockyho však ne. Proč? Protože se tím vyznačovaly všechny díly, proto je mají lidé rádi a nechtějí, aby se Balboa změnil. Je to pořád stejný chlap jako před lety. Plný snů a odhodlání dosáhnout toho, co chce. Aby ukázal, že má cenu bojovat. Sly svůj boj vyhrál a dojal mě přitom víc, než celá filmová produkce roku 2006. (04.01.2007)

Stejně jako postava ve filmu, ani Sly se nikdy nevzdal a přes kroucení hlavou řady oponentů ke vzniku dalšího pokračování natočil důstojné a upřímné rozloučení s legendárním outsiderem. Přímočaře a nostalgicky vypráví osudy stárnoucího Rockyho, který každé ráno za tónů sympatického soundtracku sype ptáčkům, krmí želvy a rozjímá u hrobu své milované Adriany. Vzpomíná, užívá si zaslouženého klidu, jeho nepřítelem nejsou upocení atleti v ringu, ale vlastní pocity a vzpomínky na doby minulé. Úvodní hodina příznivce série příjemně uspokojí; řada moudrých slov, které Rocky pronáší, pohladí. Stallone se ve „svých rolích“ chová naprosto suverénně a jednoznačně si pochybovačné diváky získává. Nikdo mu nevěřil, tady je odpověď. Nechybí mu nadhled (vzhledem k věku), hravost. Závěrečná půlhodina pak bohužel brnká na strunu modernějšímu (střihově bohatšímu) pojetí. Tréninková pasáž je vzhledem k předešlým dílům neuvěřitelně odbyta a během závěrečného zápasu se jen těžko slučují vizuálně ostré scény s předešlým poklidným, melancholickým dějem. Jedenašedesátiletý Sylvester Stallone to přesto dokázal a to se vztyčenou hlavou!! Nostalgie prostě dělá své!! (14.02.2007)

Tento film je o odvaze a o tom, že se člověk nemá nikdy vzdávat a jít si pořád za svým cílem, ať to stojí, co to stojí !! Melancholické vyprávění filmu se mi moc líbilo, filmu to prospělo a navodilo krásnou leč smutnou a osamělou atmosféru. Perfektní zakončení za Rockyho kariérou. Jde vidět, že čím je Stallone starší, tím zraje jako víno. Co se týče jeho pozice jako režisér, nemám výtku. Je to borec. (25.11.2007)

Rocky brečí, Rocky vzpomíná. O co je Stallone horší režisér (řetězení záběrů a budování dialogového fluida mu moc nejde, zápas je tragédie), o to lepší je herec. Z finální kapitoly Rockyho života nečiší přehnaná dávka testosteronu ani adrenalinu. Je to seriózní melancholické rozloučení s legendou, chycené za ten jediný správný konec. (22.01.2007)