Životy těch druhých

V komentároch sa obdivuje nemecká dôslednosť v konaní východonemeckej tajnej služby a častá je i výhrada o. nedôveryhodne ukázanom obrátení Šavla v Pavla (z biblického obratu pôvodného lovcu kresťanov Saula na oddaného kresťana Pavla vplyvom videnia). Ani jedna z téz úplne nesedí. Prvú vyvracia renomovaný celosvetový magazín, ktorý desaťročia pravidelne hodnotí výkonnosť tajných služieb. Komunistická ŠtB v ČSSR obsadzovala pravidelne v špionážnom rebríčku celosvetovo druhé miesto (za sovietskou KGB). Takže nemecká dôslednosť bledne a pravidelne bledla v porovnaní s česko-slovenským špicľovaním. Tézu o nevierohodnosti obrátenia vyvracia prvá - STASI zrejme mala, vzhľadom k jej mamutiemu rozsahu v sebe viac čiernych oviec, než bolo zdravé. A aj preto nebola top. Kvantita totiž automaticky nezaručuje kvalitu. A obrat nemusí zapríčiniť len zamilovanie sa do sledovaného objektu. Všeobecne film poskytuje pomerne presný a príbehom divácky pútavý obraz boľševického špicľovania. Na koho si tajní zasadli, mal po chlebe. Napriek zádrhom v systéme. Presne toto je ukázané: dramatik mal síce "strážneho anjela", no šťastie nepriniesol. (12.12.2020)

Filmy o zlejch komunistech jsou na čsfd vždycky dost nadhodnocený a tady se to opět potvrzuje. Neni to špatnej film, ale že se to nachází někde okolo 200. místa v žebříčku nejlepších filmů všech dob, moc nechápu. Asi tak první hodina se mi líbila hodně, ale jak přibejvaj další minuty, začínal jsem se u toho chvílema nudit. Další problém byl v tom, že mi nějak nesedla ta náhlá proměna toho fízla. Celou dobu vypadá, že je to ten nejoddanější člen Stasi a komunista tělem i duší, ale najednou otočí o 180° a začne sledovaný osobě pomáhat. Proč ta náhlá změna? Nevim, z filmu jsem to nepochopil. Dlouho jsem byl na vážkách, jestli dát 3 nebo 4 hvězdy, ale úplně dementní konec to rozhodnul. A ještě nesmim zapomenout na tu nesmyslnou chybu, kdy zvenku natáčej Volvo 260 a záběry z interiéru byly natočený v nějakym modernim Mercedesu. Prostě hrůza... (07.05.2013)

Celovečerní debutant Florian Henckel von Donnersmarck si pro začátek nevybral zrovna úsměvnou látku. Vrací se totiž do osmdesátých let k praktikám německé tajné policie STASI. Ta je schopná čtyřiadvacet hodin denně špiclovat nebo následně zastrašovat kohokoliv, na koho strana prstem ukáže. Té se tak jednoho krásného dne znelíbí autor divadelních her Georg Dreyman, jehož partnerka, uznávaná divadelní herečka Christa-Maria Sieland se zapletla v nejvyšších místech. Na starost si je vezme robotický poskok a samotář Gerd Wiesler, jemuž tenhle kšeft obrátí život naruby. Režisér dokonale zvládá zachytit atmosféru všudypřítomného strachu, vše okolo je stylizováno do vybledlých odstínů a nejistota je z plátna cítit. Dal si záležet s autenticitou, propracovanými dialogy i výběrem herců, které podávají kompaktní a soustředěné výkony. Škoda jen, že přerod Wieslera v pochybovače je trošku zamlžený. Jeho motivy mi po projekci zůstaly tak trochu nečitelnými. (18.07.2010)

Někdy v půlce jsem si říkal, že se musím mrknout na jiné filmy tohoto režiséra, protože jestli budou jenom způlky tak dobré jako tenhle kousek, pak budu určitě spokojený. Jaké to bylo překvapení, když jsem zjistil, že jde o debut... Tak precizně natočený film, z něhož čišela obrovská jistota a filmařská zručnost, přesvědčivost, netuctovost a nepodbízení se - to se tak často nevidí. F. Henckel-Donnersmarck projevil obrovský cit pro vyprávění a gradaci, vždyť ten závěr byl skoro až k nevydržení - a přitom jsem z toho nespustil oči do konce titulků (podbarvených působivou hudbou). To nejcennější na filmu je silný příběh, který režisér a scénárista v jedné osobě nemusel nijak složitě vymýšlet, poněvadž archivy komunistických tajných služeb skýtají nepřeberné množství inspirativních námětů... Říkám si, proč podobný film zřejmě nikdy nevznikne u nás, byť by se námět v naší nedávné minulosti jistě našel? Proč nám o normalizaci stačí Pelíšky a Pupenda a ještě se poplácáváme po ramenech, jaké to máme hezké a vtipné filmy...? Možná to bude tím, že slovo disident je dnes už vlastně slovo sprosté, místopředsedou sněmovny máme bývalého aktivního estébáka a peníze se seženou tak maximálně na Rafťáky a Panice... Oscar je v dobrých rukou... (07.03.2007)

Strhující drama odehrávající se v NDR v 80. letech, kdy si lidé museli dávat velký pozor na to, co udělají a co řeknou. Výborný příběh, u kterého se sice někdo může nudit, ale mě ta atmosféra vtáhla do děje a nenudil jsem se vůbec. Konec je možná až příliš zidealizovaný, ale i tak působí velmi silně a věrohodně. Ještě je třeba ocenit herce, kteří se do svých rolí skvěle vžili. 90% (30.08.2010)