Bílá masajka

Těžko říct, kde máme hranice toho, kdy na nás příběhem jednoduché filmy působí a kdy nás naopak nechávají chladnými. Každopádně budiž pravdou, že onu hranici máme každý jinde. Důkazem nechť je Bílá masajka, které jedni pálí čtyři a druzí jednu hvězdu. Schovávám se vprostřed, leč nikoli ze strachu vybočovat. Mnou masajka zkrátka průměrně prošumněla a zapadla do hezky zpracovaného středu svého žánru. (23.04.2011)

I když tam bylo pár pěkných záběrů a trochu pěkné hudby, nemůžu dát víc než dvě hvězdičky. Ještě nikdy mě neštvala hlavní postava filmu jako Carola tady. Měšťačka si zajede do Keni, kde se zamiluje do svalnatého domorodce a rozhodne se s ním zůstat. Následuje to, o čem ve filmu asi šlo nejvíc a sice ukázání odlišnosti kultur. To se ale děje neuvěřitelně trapným způsobem - Carola se není schopná smířit s faktem, že je v Africe, kde kmen jejího vyvoleného jí syrové maso a žije v chýších z klacků. Při tom je protivná, nechápavá a neuvěřitelně zabedněná. Třeba to byl záměr a film měl taky ukázat, že to byla jenom naivní husička, které muselo dojít, že takhle to prostě nepůjde, ale ty 2 hodiny byly utrpení, které bych po druhé rozhodně nepodstoupil. (22.10.2007)

Pětkrát přerušeno - NEZÁŽIVNÉ. Rozhodně neselhává samotný příběh ani prostředí, ba naopak; zamrzí pouze nezaujaté zpracování, které si nechává všechny ty působivé obrázky ze světa Masajů proklouznout mezi prsty, včetně klíčových chvil osudů titulní ženské postavy. K té jsem si mimochodem horko těžko hledal sympatie, zejména v prostřední fázi filmu je zralá na pár facek (film se ji ale v žádném případě nesnaží ospravedlňovat - viz trefné scény s knězem), ačkoliv vyloženě kladnou či zápornou postavou tu není nikdo. Největší slabinou filmu je neschopnost vytvářet jakékoliv napětí situace či gradaci, takže sice čekáme, kdy padne první rána a kdy se blondýnka konečně rozhoupe k návratu domů, ale když už se tak stane, je to zhruba stejně poutavé, jako moucha na řiti průměrné masajské kozy. (25.02.2011)

Pár let po mezinárodním úspěchu filmu Nikde v Africe vzala další německá režisérka autobiografickou knihu německy píšící autorky a vyrazila do Keni. Příběh, který tam natočila, je ovšem o dost slabší. Vypráví o téměř neuvěřitelné naivitě dívky, která se zamiluje do exota z buše a provdá se za něho. A v místech, kde život ženy nemá ani takovou hodnotu jako život kozy, se nesnaží pochopit místní mentalitu a tradice, ale očekává, že se všichni změní podle jejích přestav. Dobře zahrané, profesionálně natočené, ale možná to mohlo být kratší. (09.10.2006)

Film, který překonal mojí nedůvěru k německé kinematografii, zásluha leží především na knižní předloze. Poměrně dobře natočený, zajímavý příběh ženy, která se rozhodla žít (k mému naprostému nepochopení) v keňské buši. Klidně bych byl i pro zfilmování dalších dvou částí – Zpátky z Afriky a Shledání v Barsaloi, ale raději spojených v jeden film. 70% (05.02.2007)