Návrat na vrchol

Ve filmu je zvýšený počet sympatických chlapských postav, který jsou jen tak mimochodem výborně zahraný. "Temný" Matt tady hraje jednu z nejsympatičtějších postav svý dosavadní filmošky, stejně tak i druhý "ztracený" Matt. Nejvíc se mě líbil Dedmon, byla to taková nenápadná postava, ale měla v sobě velký srdce. Film je spíš psychologickej než sportovní a je natočen velmi citlivě, třeba scéna s havarií letadla, žádný "šokující" záběry na mrtvý, ale chvika černýho ticha a pak střihy na obyvatele Huntingtonu, nádherný, tomuhle se říká úcta k pozůstalým. Závěrečný titulky mě zase přesdvědčily o autorský upřimnosti a to já umím ocenit. (10.04.2014)

Víc než polovinu děje všichni chodí jen okolo a vzpomínají na všechny ty hráče, co zemřeli v letadle. Příběh se nikam nehne a když nakonci tým složený z průměrných hráčů vyhraje jediný zápas v sezóně a McG nám to poddává jako kdyby vyhráli samotný Superbowl, tak to jsem se od srdce zasmál. I mezi ostatními filmy o americkém fotbale je to jen šedý podprůměr. (18.09.2009)

║Rozpočet $65miliónov║Tržby USA $43,545,364║Tržby Celosvetovo $-▐ Tržby za predaj DVD v USA $25,724,323 //počet predaných kusov 1,509,282║ Absolútne tuctová a rutinná záležitosť, tento športový žáner(Americký futbal) filmu už Američania niekoľko krát prevarili a tento počin nemá fakt čo skoro ponúknuť, zbytočné. McG nemá moc vlohy pre dramatický pojem, aspoň že je kamera fajn. (15.11.2008)

Filmy ze sportovních prostředí mají jednu velkou nevýhodu – prostoduchý scénář, který je okamžitě odhalen a divák už pak jen čeká, jakými prostředky se režisér dobere ke kýženému konci…We Are Marshall bohužel není jiný, ale přeci jenom se v něčem od svých soků odlišuje. Jakoby si McG vzal od Charlieho andílků oddech, půjčil si maximálně tak agresivní kameru a svou klipovitou režii s vysokým počtem střihů nechal doma (samozřejmě zápasy jsou věc jiná). Příběh se ani neline pomalu, ani nijak ďábelsky nepřeskakuje z místa na místo, ale jen tak proplouvá mezi postavami a vytváří uvěřitelné prostředí, které, ač jsem zezačátku avizoval, nepobralo moc na originalitě (teatrální a nenápaditý scénář mluví za vše), zato chytne pevně a nepustí. K této fiktivní ideji dopomáhá i duo výborných herců – zažraného fotbalového trenéra McConaugheyho a zamlklého, vzpomínkami zranitelného Matta Foxe, který snad tímto filmem konečně utvrdil, že nejsou jen Lost a doktor Jack. Rozhodovat se mezi 3* a 4* nikdy není med a v tomto případě za velmi překvapující citlivou režii McG, výborně zahrané postavy a fakt, že se jedná o skutečný příběh rád přimhouřím oko. We Are? Marshall! [Přesná stopáž: 131 min] (15.08.2007)

Schematický sportovní vývar, který na jedné straně přetéká patosem a umělými emocemi a na druhé postrádá dobře napsané postavy, tempo i herecké výkony (McConaugheyho a Foxe zabít!). Když se pronášel už asi osmý srdceryvný proslov, zvolávalo se obligátní "We are Marshall" a McG vykrádal další a další žánrové souputníky, měl jsem co dělat, abych si facepalmem neomlátil čelo a zároveň si neroztrhnul bránici. Úděsné a ke všemu i smrtelně nudné! (10.08.2011)