V zámku a podzámčí

Televizní zpracování předlohy Boženy Němcové je především spolehlivý "ždímač kapesníků". Zároveň ale jde nepochybně o velmi solidní filmový přepis, jak čistě herecky, ostatně, při natáčení filmu se sešla téměř celá tehdejší herecká elita a i relativně malé role zde hráli výborní herci, tak velmi pietním způsobem adaptace. Pochopitelně zde najdeme drobné posuny, v nichž například postavičky statkáře a jeho ženy tuhnou v naprosté karikatury, podobně pitoreskně působí v první části filmu i postavy knížete a jeho ženy, "nenápadně" se zdůrazňuje nemožnost pomoci všem, atp atd. To jsou ovšem jen opravdu drobné posuny, v podstatě takové "nutné úlitby moci", které si průměrně poučený divák hravě "odfiltruje". Naopak seděla většina rekvizit, kostýmů či reálií. Samozřejmě je otázka, zda-li by šlechtická rodina na počátku 19. století hovořila česky, ale to už padá na vrub literární předloze samotné. Ta totiž rozhodně není reálným odrazem poměrů na tehdejší vesnici nebo života na tehdejších šlechtických sídlech. V podstatě jde o velmi idealizovanou pohádku, přesně odpovídající dobové romantické představě o chudých, ovšem také ryzích pracovitých spravedlivých a poctivých venkovanech, stejně jako o šlechticích, kteří "v jádru nejsou zlí", ale "podléhají nesprávným svodům" a ovládají je "vychytralí a zlí lidé". Jakkoli se závěrečná aktualizace snaží podotknout, že "rozhodně ne všem bylo pomoženo" (jak by ne, když ten "správný řád" tu ještě nebyl nastolen), předloha končí jako naprostá idyla. Zlí lidé byli potrestáni a dobro zvítězilo na plné čáře... Historik, aktivně zkoumající vybraná témata raného novověku, by samozřejmě mohl mnohé podotknout a korigovat, ale nechme toho. Jednoduše je to stejně stylizovaný literární konstrukt, jakým je řekněme Hugův "Zvoník od Matky Boží", Dumasův "Hrabě de Monte Christo" či taktéž Hugovi "Ubožáci"... Nic víc a nic méně... Celkový dojem: 85% PS: Pokud si má člověk opravdu důvod na něco stěžovat, tak je to neskutečně mizerná kvalita obrazového záznamu. Záznam odvysílaný ČT byl neostrý, vybledlý a zrnitý, skoro stejně, jako by šlo o sovětský film na nosiči z produkce "Řitka video"... (28.10.2012)

Přijde mi to jako pokus o určitý realistický pohled, avšak s určitým zjednodušeným pohledem na celý problém, a až jistým pohádkovým vyzněním. Jak mám Rážovy filmy rád, tady to vypadá, že se nějak moc nesnažil a téma mu k srdci nepřirostlo - je to takové strojené a chladné, poněkud povrchní, jako by se některé scény jely na první dobrou. Jinak proti onomu sociálnímu vyznění nic nemám, přece jen báchorkám o tom, jak lidé zbohatli jen a jedině svou pílí, věří jen ti samotní zbohatlíci, ostatní vědí, že je to hodně o intuici, dravosti, známých, správných informacích, lobbyingu a mnoha dalších okolnostech, kde už to bývá často na hraně nebo za hranou nějaké morálky. Ale inscenace samotná mi prostě přišla utahaná, nevzrušivě natočená, a i mí oblíbení herci hrají tak nějak na půl plynu. (01.01.2018)

Jak udělat z půvabné povídky neohrabanou sociálně-kritickou obžalobu. 1) Nedalo mi to, a krátkou povídku jsem si vzápětí po shlédnutí inscenace přečetl. Doporučuji to všem. Bylo mi dopřáno jiskřivého ironického jazyka a přesvědčivého prokreslení postav - tedy přesně toho, co scénář pana Otto Zelenky pustil k vodě. 2) Sociální akcent stejně jako celá povídka působí smířlivěji a díky mimo jiné i mile archaickému jazyku jaksi pohádkověji. Těžkopádné zobrazení ponurých sociálních kontrastů působí v inscenaci jako agitka z gottwaldovských let. Paralela s Dickensovým světem chudých je nevyužita. 3) 41letá Jana Brejchová (zámecká paní Kateřina Skočdopolová ze Springenfeldu) byla skvělá stejně jako 57letá Slávka Budínová (komorná mamzel Sára). Mizerným dětským hercům kontrastoval přirozený herecký výkon bílého pekinéze (Joli). (06.07.2015)

Božena Němcová vie byť pekne depresívna, ale aj nádherne poučná a to tak sympatickým spôsobom, až zviera v hrdle. Táto rozprávka je vhodná hlavne pre odrastené deti, tej drámy je tam toľko, že malý divák môže mať hokej z toho, ako sa preplieta smrť, chudoba, bohatstvo a ľudská dobrota a odpustenie. Postáv nie je málo a nečakane sa každej dostane priestoru práve toľko, koľko potrebuje. Aby každá ukázala tie ľudské vlastnosti, ktoré autorka chcela. Páči sa mi, ako Božena Němcová vedela do každého diela umiestniť aj seba v podobe múdrej Babičky, samozrejme nechýbala ani tu. Alebo je to dobová hra scenáristu, podobne ako silný sociálny apel, ale zo záverečných slov Vojtecha až zamrazilo. –––– Tak si račte vzpomenout, že před Bohem jsou si všichni lidé rovni. Že lidé byli stvořeni k obrazu božímu, ne psi. (17.03.2016)

Musím souhlasit s uživatelem flanker.27. Čt dokáže opravdu někdy překvapit tím, že vytáhne ze svého archivu skutečný klenot. Božena Němcová, podle její povídky byl film natočen, měla velmi realistický pohled na tehdejší dobu a také ho dokázala mistrně převést do svých knih. Dokonale vykreslila i sociální rozpory mezi bohatými lidmi žijícími ve městě a chudinou na venkově. V závěru ale podlehla svému vysněnému idealismu. Taková byla ale její představa o napravené společnosti. Panstvo na zámku si užívalo a krmilo se všemožnými delikatesami, dokonce i psík Joly dostával jen ta nejvybranější papáníčka a prostí lidé v podzámčí umírali hladem a na nejrůznější nemoci, třeba na mor a choleru. I zámecká paní dostala choleru, jako zázrakem se z ní vyléčila a zbavila se i své rozmařilosti a ješitnosti. Jako by z ní najednou byl úplně jiný člověk. Vychytralá komorná Sára mi ale v knížce přišla mnohem zlejší a "vyčůranější" než ve filmovém zpracování, ale i tak to byla pěkná potvora. (09.02.2010)