Vražda v Ostrovní ulici

Barrandovský primus, kterým to všechno začalo. Po éře let 1898-1932, ve které se odehrálo několik zlomových "roků nula" českého filmu, přišel na řadu rozhodný okamžik barrandovského zázraku. A šlo se na to hned od lesa. Skvělá pohyblivá kamera, skvostné interiéry, vymazlené rekvizity, výborné obsazení a dobré navázání na českou krimi, se kterou se v různých variacích koketovalo už od dob Dámy s malou nožkou. Nyní si zbývá už jen vybrat, jestli více žnu výkon Rogoze či Plachty a z děvčat Lhotové nebo Hermanové. Skládající servírovací stolek měla ovšem Jarmila. (01.04.2011)

Že by první československé nefalšované krimi, nebo tehdy spíše ještě detektivka? Viz z té doby např. ještě Záhada modrého pokoje. Nezapomeňte však na to že to byli teprve začátky a hledání sama sebe. Podle mě jde na svou dobu a na ty začátky o velmi zdařilý detektivní film a pravděpodobně jeden z nejživotaschopnějších filmů Svatopluka Innemanna, navíc v neobvyklé a netypické roli se nám zde předvedl do té doby spíše komediálně laděný herec Jindřich Plachta (poněkud rozvážný), pro kterého to byla opět jedna z velkých nebo přímo hlavních rolí. Špatný nebyl ani soukromník Zachar (Theodor Pištěk) nebo Friedman (Rogoz). Jinak je pravdou že na celém filmu mě tu akorát štvala, podle mého docela nevhodně zvolená Marchartova hudba, která tu hrála skoro pořád (i když se mluvilo) a značně tak narušovala celý element filmu jako takového. Film byl natočen podle detektivního románu od spisovatele Emila Vachka Muž a stín (1932) podle skutečného případu vraždy bohaté lichvářky. Lepší průměr, a podle mého třetí nejzdařilejší film režiséra S. Innemanna samozřejmě až po filmech "Muži v Offsidu" a "Před maturitou". 2,5/5*. (22.08.2007)

Tady není skoro co dodat. Karlos řekl téměř všechno za mě. Na svou dobu opravdu zdařilá první zvuková detektivka s výborným Plachtou a zároveň jeden z nejvyrovnanějších filmů Svatopluka Innemanna. Velmi dobrá kamera. Trochu rušivá mi připadala jen nepůvodní hudba Schuberta, Liszta a dalších známých skladatelů. Jen bych ještě vyzdvihl velmi dobrý herecký výkon Elly Nollové ve vedlejší roli domovnice. (02.09.2007)

Na tehdejší dobu vcelku zdařilý pokus o kriminálku, přestože to místy opravdu dost sklouzávalo spíše k jakési směsici komedie a dramatu. Ten hudební doprovod byl vážně místy poněkud otravný a přepálený, ale nějak zásadně mi nevadil. Herecké výkony a grimasy většiny zúčastněných rovněž ušly – Plachta super, příběh i samotné vyvrcholení (rozzuzlení) taky tak. V mých očích jde o lepší průměrnou podívanou, která své mouchy určitě má, ale vzhledem ke staří a počátkům práce s novou technikou nad tím dokážu mávnout rukou. 60% (22.07.2021)

V rozmezí let 1931–33 byly na barrandovské pláni za Prahou vystavěny jedny z nejmodernějších filmových ateliérů na světě. Filmová výroba se tak okamžitě přesunula z nevýhodných vinohradských místností bývalého pivovaru do rozlehlých prostor budoucího města snů. Prvním filmem, který zahájil slavnostní spuštění provozu barrandovského ateliéru byla detektivka Svatopluka Innemanna Vražda v Ostrovní ulici. Napínavý kriminální příběh zavražděné manželky zámožného pražského soukromníka poskytl mimořádnou hereckou příležitost především Jindřichu Plachtovi, který do té doby sice spolehlivě vytvářel komické figury, avšak výjimečně opravdu hodnotné role. Dokonalým protihráčem v roli uhlazeného padoucha byl skvělý Zvonimir Rogoz. Dodnes z tohoto filmu dýchá na všechny strany nádherná atmosféra doby. Doby prvních úspěchů a nových vítězů. (06.10.2008)