Masakr na střední škole Columbine (S01E03)

-"Dylane, co to děláš?" - "Prostě zabíjím lidi." Rekonstrukce brutálního činu dvou amerických středoškoláků, který se již nesmazatelně zapsal do novodobých dějin. Minutu za minutou, výstřel za výstřelem, sledujeme k čemu na Columbine došlo od 11:08 do 12:08. "Hluché" momenty (vrazi se nečinně procházejí po škole) jsou vyplněny výpověďmi přímých účastníků, případně blízkých příbuzných obětí. Nově zveřejněné infromace umožnily tvůrcům vskutku detailní rekonstrukci a o nic jiného jim očividně ani nešlo. Třeba snaha o pochopení příčin chování Harrise a Kleebolda je minimální. Ty nejbrutálnější momenty nevidíme (fotografie zavražděného se jménem je výmluvná dostatečně), dokážu si však dosti živě představit, o kolik syrovější a o kolik méně příjemné by bylo sledování zpracování stejné látky "osvědčeným" Paulem Greengrassem, který již dvakrát atakoval hranici únosného (Krvavá neděle, Let číslo 93). Nebylo by také marné detailněji rozpracovat pozadí celé záležitosti: Nečinnost policistů, kvanta zbraní v držení dvou nezletilců, zodpovědnost psychologů... A myslím tím zpracování seriózní, věrohodné, nezaujaté, nikoliv mooreovsky bulvární a ideologicky zkreslené. (20.09.2007)

Podle mě nijak zajímavej nebo vyčnívající dokument, který spíše přináší obecná fakta o Columbinském masakru a hranou formou rekonstruuje celý případ v časových posloupnostech + sem tam nějaké autentické záběry. Jinými slovy si uvědomíte, že borci přišli, vystříleli to, obrátili zbraně proti sobě a tím to haslo. Zpracování velice strohé a obyčejné, takže ve srovnání slavnějším kolegou Bowling for Columbine, byť je to možná trochu agitka, neobstojí. Nicméně i tak je dobrý připomenout si tuhle řežbu a uvědomit si, že cesta vašich dětí do školy může být kdykoli ta poslední... (12.11.2014)

Tak z tohohle mě úplně mrazilo a musim říct, že to u mě vede k určitýmu přehodnocení vztahu k filmům s brutálním násilím - je až úchylný, že se v nich tolik režisérů vyžívá. A zvlást šílený je to u počítačovejch her. Pak to v chorejch mozcích vede k tomu, co se stalo na Columbine. A společnost to víceméně toleruje v neomezenym množství a děcka se tim "baví" už hodně malý. Strašný. A v Americe ještě podpořený tou zbranovou politikou... Z těch nenávistnejch real videí se mi zvedal žaludek. Ale úplně nejšílenější moment pro mě asi byl, jak otec Erica volal na policii a bylo mu jasny, že je v ty střelbě zapletenej. Nevim, být těma rodičema, vědět, co doma roste za ....... a neudělat všechno pro to, abych něčemu takovýmu zabránil, ještě potkávat příbuzný obětí - asi bych se musel zbláznit nebo rovnou následovat svý ratolesti. No a rozum zůstává stát i nad prací policie! Žel se vždycky čeká až na něco takovýho, aby se postupy, zákony apod. změnily. Jediny, co se da vytknout je to, že chybělo právě větší rozebrání těch věcí za tim ( policie, škola, doktoři, rodina ), což by mohlo být velmi poučný. Ovšem to nic na účinku dokumentu nemění. Brrrrrrrrr (01.07.2008)

Velmi silná a podnětná dokumentární rekonstrukce o tragických událostech, které se do podvědomí veřejnosti zapsaly jako Masakr v Columbine. Eric Harris a Dylan Klebold. Obyčejně vypadající kluci, kteří se rozhodli pro šílený plán. Takoví jako oni, můžou chodit na každou školu, do každé třídy, a mezi skupinkami vycházejících ze škol, si jich ani nevšimnete. Jak můžete vědět, že zrovna ti, co sedí, nebo procházejí právě kolem Vás, se k něčemu takovému nechystají? Nikdy Vás nenapadne, neuvažujete nad tím, co by byli schopni udělat. Ale proč vlastně? Je to nenávist k lidem a společnosti? Nebo touha, aby se konečně vryli všem do paměti, aby na ně svět nezapomněl, aby se o nich mluvilo, jako o těch, kteří "zabíjeli", kteří to "dokázali", jako by říkali: "Tady jsme, podívejte, co jsme vytvořili, nezastavíte nás!" Každý máme třeba někdy chuť někoho postřílet, ty hlučné, směšné, bezvýznamné a povrchní hloučky lidí, které každý den vídáme. Máme svoje představy. Jim to nestačilo. Jaký to pro ně asi musel být pocit, když procházeli školou se zbraněmi v rukou, jako bohové a stříleli. Jen tak, na koho se jim zamanulo. A všichni okolo jen křičeli a panikařili. Kvůli nim. Lidé se budou neustále ptát proč, i když ví, že odpověď nikdy nedostanou. "Dylane, co to děláš?" - "Prostě zabíjím lidi." (22.03.2011)

Pokud vás tento dokument (rekonstrukce) zaujal, doporučuji Bowling for Columbine, ať už si o Michaelu Mooreovi myslíte cokoliv. K těm dvěma zmrdům netřeba cokoliv dodávat. "We are the nobodies, we wanna be somebodies, when we're dead, they'll know just who we are..." (30.11.2015)