Havana blues

Moc dojemný příběh o přátelství, senza muzice, touhách, ale i o těžkých životních rozhodnutích. Život na Kubě přináší bezpochyby mnohá negativa a i s těmi nás náčrtkovitě Benito seznámil. Oba kluci Ruy a Tito byli bezvadní a přes trochu těžkopádný rozjezd jsem se nakonec zakousla do jejich obdivuhodných temperamentních životů i s jejich bábrlinkou a Caridad s dětmi, kteří hráli také velkou úlohu při tak obtížném rozhodnutí, který měli kluci před sebou. Konec byl vzhledem k okolnostem uvěřitelný a kdyby napsali, že je podle skutečné události, tak bych tomu do písmene věřila (19.09.2014)

U tohohle filmu se stalo něco, co se mě ještě nikdy v životě u filmu nestalo. Po dvou minutách jsem věděl že filmu dám pět hvězd. Nechápu to, ale prostě mezi mnou a tím filmem přeskočila jiskra, po prvních tónech hudby, po prvním záběru na Ruye a Tita a ta vzájmená chemie už tam opravdu zůstala až do konce. Já si tam totiž ty lidi naprosto zamiloval, všechny do jednoho. Působili upřimně a jejich otevřené srdce a svobodomyslné duše to bylo něco, z čeho jsem byl každou minutou víc a víc na měkko. Způsob jakým se k sobě chovali, jak dokázali dát najevo jeden druhýmu svoje city i když to nebylo vždycky příjemný, bylo to upřimný a šlo to od srdce a ať už to bylo sebe víc nepříjemný, po chvíli si zase dokázali podat ruce, dát pusu a usmát se na sebe, to ano, prostě mě tohle bere se vším všudy. No a pak je tu ještě jedna věc.....hudba, ta působí skvěle jak v kontextu s příběhem, tak reáliema Kuby, tak sama o sobě. Záverečný dvě skladby jsem do sebe nabral se szlním doprovodem v očích. Filmu vyčítám jedinou věc, že skončil. Viděno v rámci Challenge tour 2015 jako film číslo 3. (04.04.2015)

Neurčitě příjemný vhled do běžného života současné Kuby. 1) Zajímavý snímek představuje Kubu na sklonku Castrovy vlády pohledem hudebníků undergroundové skupiny. Hudba neurčité kvality, nevýrazný příběh ani polopaticky podávaná morální dilemata související s rozhodnutím emigrovat rozhodně nejsou silné stránky filmu. 2) To zajímavé je důvěryhodně působící pohled na každodenní všední život. Jakoby klíčovou dírkou vidíte, co je pohledu běžného turisty skryto. (16.01.2012)

Musím se přiznat, že od tohohle filmu jsem čekal mnohem víc. Těšil jsem se hlavně na kubánskou muziku a možná právě proto jsem docela zklamanej. Muzika, která ve filmu Habana Blues hraje, mi nepřišla nijak extra kubánská (respektive nebylo v ní skoro nic, co by nemohlo být i v muzice téměř odkudkoli jinud), a co víc, až na výjimky ani moc zajímavá. A právě kvůli tomu mám s tímhle filmem trochu problém. Všechno se v něm točí kolem muziky, i když je samozřejmě hlavně o vztazích, rodině, přátelství. Myslím, že kdyby hudba byla silnější, i všemu ostatnímu ve filmu by člověk podlehl mnohem snadněji. Takhle to je citlivej, a docela vkusnej film (i když na můj vkus příliš sentimentální), ale příliš obyčejnej na to, abych ho toužil vidět znovu. (22.12.2006)

Havana blues je v první řadě hudební film plný písniček a melodií hudby, která mě zas tak dalece neoslovuje a která má podstatně modernější nebo odlišnější zvuk od toho, co považuju za klasickou kubánskou hudbu ve stylu Buena Vista Social Club. Jaký máte vztah k dané hudbě je přitom při posuzování hudebního filmu klíčové. Navíc mě ani nestrhnul příběh, i když mi ani nijak zvlášť nepřekážel. Jestli má u mě Havana blues poctivé 3*, je to kvůli celkem velmi hodnověrnému zachycení atmosféry drolící se staré Havany, kam se do údržby kdysi luxusních čtvrtí už půl století neinvestovalo ani peso, a autentickému přenesení chudoby a deziluze mladé kubánské generace do filmu. Ten film sice bezpochyby vznikal se svolením a s účastí kubánských úřadů, ale jde nepoměrně dál než šly perestrojkové filmy v Sovětském svazu pozdní éry nebo naše filmy 2. poloviny 80. let. Dohled nad kubánskou kulturou nikdy nebyl tak přísný jako v zemích východní a střední Evropy, ale i tak mě míra otevřenosti příjemně překvapila. Celkový dojem: 60 %. Hlavnímu hrdinovi jsem jeho gesto, kdy odmítl emigraci a zvolil příštipkaření na Kubě, tak úplně nevěřil, ale každý má na svou volbu právo... (03.01.2011)