Černá kniha

Skvely vojnovy thriller o spionoch medzi nacistami alebo hnuti odporu proti vtedajsiemu rezimu. Paul Verhoeven ma opät prekvapil. Bojovych akcii tam sice vela nebolo, ale za to ma film udrzal v neuveritelnom napäti, pretoze som nevedel, kto je macka a kto mys. Aj napriek dlhej minutazi, ktora mi v tomto pripade nevadila, ma prekvapil zaver filmu a aj po druhom pozreti zostavam pri plnom hodnoteni. (03.05.2007)

Ještě žádná černá kniha mě tak nenapnula, jako právě tahle. Z mixéru do kterého Paul Verhoeven hodil lásku, akci, válku a drama vyšel povedený míchaný nápoj, který osvěží a zachutná a troufnu si říci že je i velmi originální, byť průhlednej . Navíc se na něj krásně dívá, dá se v něm totiž vidět Carice van Houten drsně křehká to žena. Zkrátka čtyřhvězdičkový míchaný nápoj, co jsem si nedal naposled. (28.10.2007)

Verhoeven opět ve formě, tentokráte budující národní pomník historický i kinematografický. Minimálně do té doby nejdražší film ze země oranžových tulipánů (nebo tak nějak) na ty peníze opravdu vypadá, a to je u válečného filmu vždycky plus - i když tohle je vlastně film špionážní, bez ohledu na to, kolik střel tady vychrlí všechny ty MP-40 a MG 42;) Bohužel ani půvaby Carice van Houten (pokud pravé, tak mám novou bohyni) a naopak dokonale hnusný Waldemar Kobus (Franken) nedokáží zamaskovat přehnanost akce, přílišnou podivnost krom upřeného pohledu ničím nevysvětleného Müntzeho chování, a hlavně úděsnou natahovanost zápletky. Carice sice dokonale hysterčí, když nepříčetně řve: "Copak to nikdy neskončí?!", ale i kdybych přistoupil na to, že je to symbolická obžaloba neutuchající lidské krvežíznivé vygumovanosti - na což poukazuje i finální záběr, ve kterém se počítá s tím, že vám dojde, že jste v první minutě (před dvěma a půl hodinami) viděli titulek Izrael, 1956, a že tudíž začíná Sinajská válka - pořád mě to nezbavuje pocitu, že je to přiléhavé z prostého důvodu chabé práce s nůžkami. Ale to už se dlouhé roky sepisovaným scénářům stává... A kde jinde by si měl Verhoeven dát záležet na svých rukopisných "chuťovkách", než právě tady, kdy mu navíc celá holandská filmová byrokracie líbala řiť za to, že se rozhodl vrátit domů a ukázat světu, zač je toho kolaborace. Jenže tentokrát zkrátka přetáhl strunu, a poslední půlhodina je jeden obrovský tyjátr pro tyjátr. Jenže když on je to prostě řemeslně tak parádní pokuk, a hlavní hrdinka je opravdu jako panenka z plakátu, kvůli kterým si naši dědečkové a pradědečkové mysleli, že stojí za to umírat (kromě svobody, královny, a tak). Prostě budu asi chtě nechtě muset dát osmdesátku, i když nebudu mít úplně čisté svědomí kvůli tomu scénáři. (21.08.2011)

Typicky Verhoeven. Tie jeho nahotinky pchá do každého filmu, ale on je jeden s tých rejžou, ktorý majú cit pre drsné scény a nahotinky. Určite jeden s tých lepších filmov od Verhoevena a navyše sa aj odohrávajúci v mojom obľúbenom období. Carice van Houten dnes každý pozná predovšetkým z Hry o tróny, ale musím uznať, že aj keď nie som starý paprda, čo odovzdáva oscary za herectvo, tak ma tato deva dosť zaujala. Bavil ma jej príbeh a postava až tak, že som sa až pred koncom pristihol, že mi to príde nejaké dlhé a pomaličky sa začínam nudiť. Škoda, o niečo kratšie, v závere strhujúcejšie a bolo by to na plný. 80% - 4* (03.06.2016)

Podařený snímek, který ukazuje válečné období zase trochu z jiné perspektivy. Není tam sice nic, co by diváka nějak zásadně zasáhlo a vystřelilo tak snímek k nejvyššímu hodnocení, ale zároveň mu není v podstatě co vytknout. Zajímavý příběh, který ani chvilku nenudí, hrdinka, jíž musíte fandit a adekvátní technické zpracování. Milovníky žánru určitě nezklame. (14.07.2009)