Kdo je tady ředitel?

Mrzí mě a dokonce jsem pocítila i záchvěvy studu, když jsem se přistihla, že jsem při sledování filmu Larse von Triera v nepravidelných intervalech usínala. Což by nejspíš zapříčiněno následujícím. Únava z pracovního procesu, ospalost a pro mě bohužel také nezáživnost příběhu a děje. Tímto snímkem jsem na Triera rozhodně nezanevřela, raději dám však příště přednost filmovému dílu v jeho typickém stylu. (18.06.2010)

Intelektuálská hříčka s velmi osobitým humorem, která se nebude líbit každému. 1) Zvláštní film. Když si odmyslím podivnou až surrealistickou atmosféru, řízlou stejně podivným humorem, o němž netuším, jestli je dánský, skandinávský nebo trierovský (když už si to režisér i sám napsal) a nepřihlédnu k formalistickým hříčkám s kamerou, pak nevím, co mi vlastně zbyde._____ 2) Abych našel cestu ven z tohoto trierovského světa za zrcadlem (nebo snad za kopírkou), pomohu si při hodnocení základními otázkami. Chci tento film vidět znovu? Nechci. Bavil jsem se? Moc ne, i když některé okamžiky (ječící pracovnice u kopírky, nerudný Islanďan, schůzka na kolotoči nebo objímání se) jsou pozoruhodné a není jich málo._____ 3) Teď možná promluvím jako kulturní barbar, ale celý film mi připomínal zfilmovanou rozhlasovou hru, kdy režisér - amatér neví a netuší, co dělat s kamerou, a tak si zkouší různé pohledy a úhly. Vím, že to tak není, ale pocit televizní inscenace mám hluboko v sobě._____ 4) Celkově mě tato intelektuálská hříčka příliš neoslovila. Tím nijak nesnižuji její osobitost a svéráznost. (14.02.2009)

Larse von Triera mám upřímně rád - přesto mi už někdy začíná lézt na nervy ta jeho okatá "artovost", snaha o vysoké umění. Mám rád humor s velkou dávkou nadsázky, tady si autor dělá legraci ze všech, ale mám pocit, že sám ze sebe by si srandu udělat nedokázal. Tenhle film mi pravděpodobně taky pokazil dost mizerný překlad, ale nešť - do poloviny to nebylo nic moc, pak se to ale krásně rozjede až ke klasické, doslova teatrální pointě. (15.08.2008)

Scénář: Lars von Trier .. Svojí podstatou to komedie je (včetně tvůrčího popisu, co, kdy a jak do správné komedie patří), jenže nečekejte tuctovou záležitost a lacinou zábavu - Trier nehraje podle obvyklých pravidel a (s)prostě manipuluje. Se vším a se všemi. Příběh začíná trochu kostrbatě, dialogy či monology jsou samá floskule ovšem nechybí tomu pointa a i toho vtipu lze najít mezi řádky obrovskou spoustu. Po celou dobu jsem se nemohl zbavit extaticky příjemného pocitu a úsměvu na tváři, i když vyložený výbuch smíchu byl spíše ojedinělý. Natočeno je to minimalisticky a realisticky, vycházející z teze Dogma 95, tedy žádná hudba a podobné umělé doplňky, které do samotného dění nepatří. Kompozice a snímání obrazu je velmi rozmanité, těkavé a vše umocňuje trhaný střih dle experimentálního postupu samotného režiséra. Herecké obsazení nemá chybu. Ústřední dvojice, to je roztomilý medvídek Peter Gantzler a dánský Daniel Craig - ano, takové má charisma - Jens Albinus. Oba jsou neskutečně zvláštní, zábavní, prostě lahůdka. Osobně jsem dostal od filmu mnoho, i když se mi to do zítra nejspíš vykouří z hlavy a slastně zapomenu. Přesně podle diktátu režiséra. Máte to u mně, maestro Lars. 85%. (31.03.2007)

U von Triera naštěstí nehrozilo, že by natočil „normální“ komedii. Absurdní nápad roztáčí humorné situace v jedné IT firmě. Vypadá to jako laciná televizní inscenace v duchu manifestu Dogma s občasným komentářem režiséra jak z Království. Chvílemi jsem se u toho bavil, jindy to bylo spíš smutné, ale rozhodně je to pozoruhodný filmeček (na který se skládali producenti z osmi zemí). A nejvíc mě nakonec bavil Fridrik Thór Fridriksson v roli islandského obchodnníka (70%). (20.06.2010)