Den brysomme mannen
Vandræðamaðurinn
The Bothersome Man
Režie:
Jens LienScénář:
Per SchreinerKamera:
John Christian RosenlundHudba:
Ginge AnvikHrají:
Trond Fausa, Petronella Barker, Per Schaanning, Birgitte Larsen, Anders T. Andersen, Sigve Bøe, Bjørn Jenseg, Dag Håvard Engebråten, Johannes Joner (více)Obsahy(1)
Orwellovská antiutopie a kafkovská vize odosobnělého, sterilního světa, v níž dvaačtyřicetiletý Andreas přijíždí jednoho rána do cizího města, aniž by věděl, jak a proč se tam dostal. Jeho příchod je však již očekáván, je pro něho nachystán domov, zaměstnání, dokonce i partnerka. S každým novým dnem vychází najevo stále více podivných skutečností o městě a jeho fungování, Andreas se dokonce přesvědčí, že z něho nelze uniknout. Po čase se setkává s Hugem, který ho zavede do sklepa svého bytu a ukáže mu tajemnou prasklinu ve zdi, z níž se ozývá překrásná hudba evokující Andreasovi vše, co ve svém životě postrádá. Možná že je tato prasklina branou do jiného, lepšího světa. Andreas a Hugo chystají plán k útěku. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (76)
Predstavme si, že sa môžme autobusom vybrať na miesto, ktoré je dokonalé. Kde sú všetci šťastný, kde má každý prácu, vzťahy sa dajú nadviazať celkom rýchlo a celkovo všade vládne spokojnosť. To isté spravil aj hrdina tohto filmu Andreas. Myslel si že sa bude mať dobre, že bude šťastný, ale vo svojej podstate sa cítil v novom svete ako v nejakom väzení. Ako na mieste, kde neexistujú reálne pocity a miesta a kde je všetko tvorené umelo. A čo je ešte horšie nie je sám. Lenže tam kde sa ostatný zabijú, čo považujú za jediný útek z tohto sveta, tam sa Andreas rozhodne nájsť v utopickom svete niečo lepšie. Nakoniec to aj nachádza, ale pre nové veci tam bohužiaľ nie je miesto a preto je vyslaný naspäť do starého sveta. Lien vytvoril naozaj krásnu utopickú spoločnosť, bez citov a emócií, kde sa ťarbavý a v niektorých momentoch aj dojímavý Andreas pohybuje. Film je pomalý, a je dôležité mať na neho náladu. Nejedná sa o epický, alebo nebodaj akčný snímok. Z každého žánru si vypožičiava minimum a zliepa tieto žánre postupne, bez toho aby sa niekam ponáhľal. Ak ste trpezlivý a máte podobné filmy radi, budete spokojný - film prezentuje silnú myšlienku netradičným spôsobom, ak nie tak vás bude nudiť. Záleží od vás. ()
Vize světa, ve kterém jsou všichni šťastní, ale naprosto bez nějakých reálných emocí či vzrušení v životě, měla podle mě být kritickým podobenstvím konzumního života (aspoň na něj jsem zde našel nejvíc odkazů). A popravdě celkem promyšlenou a zpočátku docela podmanivou, později mě to začalo poněkud nudit, protože mi to připadalo jako námět spíš na středometrážní film (nebo na 70 minut max). I tak se mi ale Otravný chlap líbil, kameru ten film má skvělou, akorát mě ještě zklamalo, že tomu chybí pořádný konec, protože to, co tady bylo, je nedostačující a i poněkud chabé, jako by se Lien bál to nějak pořádně zakončit. Fakt škoda, jelikož kdyby byl, dám tomu i tu čtvrtou hvězdu. Takhle je to jen za silné 3* A proč je tu žánr fantasy moc nechápu, to spíš podobenství, nebo - když už by nebylo nic jiného - sci-fi. ()
Někteří soudobí teologové vypodobňují peklo jako nekonečný bílý prázdný prostor, ve kterém jste sami. Těžko říci, zda je místo, kde se ocitl Andreas, lepší či horší... Zneklidňující, tíživé, bezvýchodné. I Stepfordské paničky nebo Smrtihlav hýří mnohem větším optimismem než Otravný chlap. Nevím, proč komedie, ale třeba někomu přijde vtipné uříznutí prstu, masakrování na kolejích či střeva visící ze sebevraha. V jiném filmu možná, tady mě to nerozesmálo... ()
Dobře vykreslené sterilní prostředí pekla samo o sobě nemůže nabídnout silnější filmový zážitek. Sledovat figurku plácající se uprostřed ničeho. Moc jsem nepochopil, co je na tom tak úžasného. Místo jednoduché touhy po chutném koláči bych si uměl představit zábavnější pátrání po pravidlech podsvětí. Existencionální pohled se tady zničil podivnou narcistickou chimérou. Chyběl mi také hlubší intelektuální obsah. U takového typu filmu je to úplný základ. Za metro a přítelkyni v domě dávám 1*. 22%. ()
Trochu Orwell, trochu Kafka. V severském zpracování. Hlavní hrdina Andreas se ocitne ve světě, ve kterém mu je s okamžitou samozřejmostí přirazena jeho role. Tento svět funguje sám o sobě jako dokonalý aparát diky absenci citu, bolesti, chuti a vseho, co by mohlo tento spokojený chod narušit a jeho obyvatele přivézt na scestí... Dokonalá atmosféra chladného města a jeho fungujícího aparátu, který nesmí nikdo narušit. Scéna ze sklepa je jako vystřižená z 1984 či Brazil. ()
Reklama