Rodinný přítel

I když jsem s filmy Paola Sorrentiniho docela obeznámen, byl jsem opět velmi překvapen. A to snad ještě více než u filmů od Kiarostamiho počínaje a Lynchem konče. Celé pojetí, jednotlivé epizody ze života lichváře Geremia (rodiného přítele), jeho interakce se svým okolím, a prostředí, do kterého je zasazen, tvoří jakousi plastickou hmotu, kterou může divák volně formovat podle svých tužeb a představ. Skutečně, režisér mimořádné imaginace. Pozn.: Mnozí recenzenti považují "Geremiu za odpornou formu života", ale tak to docela není. Geremia je v mnohém hadikapovanán (fyzicky postavou a duševně svými touhami) a snaží se jen svá omezení kompenzovat svojí (byť trochu zvrácenou) inteligencí. (26.06.2017)

Rodinný přítel je oproti ostatním Sorrentinovým filmům obtížně přístupný nejenom významovou mnohoznačností, ale také skutečností, že v jeho středu stojí odpudivý lichvářský skřet. Stejně jako nám nepomáhá s dešifrováním symbolů nesených záběry, jež by obstály jako obrazy v galerii (lidské figury nabývají srovnatelného strukturálního významu jako neživé objekty), neulehčuje nám režisér ani cestu k protagonistovi, kterého jsem osobně vnímal s podobným odstupem, s jakým pozorujeme hororová monstra. Jako groteskní horor o zaprodanosti a citové vychladlosti dnešní společnosti dává vypravěčsky komplexní film více smyslu než jako cool historka z podsvětí, třebaže inspirace Scorsesem, stejně jako estetikou reklam a videoklipů, je opět zřejmá. Obdobně jako si Geremia navyšuje sebevědomí pokořováním těch, kteří mu zdánlivě nemohou ublížit (avšak ve skutečnosti nejsou o nic méně prohnilí), vyžívá se Sorrentino ve formálním zvýznamňování scén, v nichž navenek neběží o nic výjimečného (nakupování v supermarketu). Až zpětně, poté, co jsou zprvu nesrozumitelné segmenty vsazené do širších souvislostí, vychází najevo hlubší podstata nečekaných setkání formy a obsahu. Životy nízkých charakterů vypovídají o velkých otázkách zásluhou takřka operetního podání. Rodinný přítel je nepříjemný film, který nic nedává zadarmo, který lépe funguje v celcích než v neživotně působících detailech a který dost okatě exploatuje ženské tělo, ale pořád je ryzím filmem Paola Sorrentina, jehož výrazný režijní rukopis přes (záměrnou) odpudivost obsahu nedokážu neobdivovat. 70% (15.08.2018)

To je celý Sorrentino. Príbeh síce slabší, v pomalšom tempe a s minimom zaujímavých situácií, no tá forma a štýl podania divákovi, tak to je už iná kávička... bol som uchvátený a opäť ako hypnotizovaný. Či už navonok i vo vnútri zaujímavou a škaredou hlavnou postavou alebo vizuálnou kompozíciou, farbami, hudbou... To všetko ma vtiahlo do jedinečného Sorrentinovho sveta a dokázalo upútať po celý čas, a to i napriek tomu, že sa tam zas až tak veľa neudialo. Nadpriemer. 75/100 (26.11.2018)

Tak tohle je celý Paolo, kde mě jeho příběhy budou asi pokaždé přitahovat, odpuzovat a současně fascinovat. Ani tady to nebylo jiné s Geremiem, jeho dlouhým nehtem na malíčku své ruky, postojem k životním hodnotám a lidem ve svém okolí. Hlavně, že od něj neuslyším : " Moje poslední myšlenka bude patřit Tobě". (11.03.2016)

Výtečný film, který nezapře typický Sorrentinův režijní styl. Hlavní postava má v sobě navíc mnohé z hlavních postav dalších Sorrentinových filmů - Geremia je podobně bohatý, osamělý a výstřední, jako Titta z NÁSLEDKŮ LÁSKY, Giulio z filmu BOŽSKÝ, Cheyenne z TADY TO MUSÍ BÝT i Jep z NÁSLEDKŮ LÁSKY. Jako by Sorrentina stále přitahoval stejný typ osobnosti, od něhož se částečně odklonil až v MLÁDÍ (které mi z navíc jeho dosavadních snímků přišlo jednoznačně nejslabší). Co mě na tomto filmu nadchlo, bylo dokonale zvolené obsazení - Giacomo Rizzo v titulní roli je naprosto fantastický, stejně jako úchvatná Laura Chiatti, která zde představuje jeho dokonalý protějšek - ti dva jsou kráska a zvíře par excellence. A celkově mi přišlo, že je z toho filmu hodně znát velká příprava, která předcházela jeho vzniku - jako by byl každý herec dlouho hledán tak, aby přesně zapadal do své role, a jako by byl každý detail v tom filmu důkladně promyšlený, a přesně zapadající do jednoho celku - ten film je naprosto omračující po vizuální, zvukové i herecké stránce, a trochu mě tam zamrzel jen konec, který mi přišel tak nějak useknutě otevřený (a který mi mimochodem připomněl závěr filmu Nejvyšší nabídka) - a potom mi moc nesedl soundtrack - většina použité hudby se podle mě do toho filmu nehodí, ale to už je vyloženě otázka osobního vkusu. Rodinný přítel je skvělý artový film, který mě téměř bezmezně dostal. (14.05.2017)