Peklo

Taký jesenný film. Plný silných emócií a predsa tichý, plynúci pomaly a majestátne ako rieka sfarbená krvavým slnkom a opadaným listím. Tú metaforu som nepoužil náhodou, s estetickými symbolmi sa tu pracuje dosť husto: a keby bol príbeh o čosi originálnejší, filmoví fajnšmekri by mali isto sviatok. Hm, sviatok je to vlastne tak či tak, vzhľadom k "debilizácii" súčasnej kinematografie. P. S. Za "oficiálny text distribútora" na žaketke by sa mal dotyčný distribútor nieže hanbiť, ale rovno škvariť. A keďže sa už film volá Peklo, tak teda v Pekle. (07.10.2006)

Výborné herecké výkony a celkom hutná dráma, ktorá pred svojou polovicou naberá na obrátkach, no nedostáva sa do príliš rýchleho tempa. Všetko sprevádza vynikajúca hudba. Netreba čakať žiadny thriller, je to o vzťahoch silne poznačených minulosťou i prítomnosťou, ktoré prinesú svoje prekvapenia. Popis k filmu od distribútora nehovorí o filme vôbec nič a nie je lákavý. Film samotný zapôsobí nakoniec celkom opačne. (08.01.2021)

Silný scenár Krzysztofa Kieślowskeho a Krzysztofa Piesiewicza. Plný podobenstiev a odkazov k viere, antickej tragédii a obrazových symbolov. Realizoval ho Danis Tanović, ako časť pôvodne Kieślowskym zamýšľanej filmovej trilógie Nebo, Peklo, Očistec. Jej uskutočnenie oddialila smrť poľského režiséra, velikána filmu a predstaviteľa kina morálneho nepokoja. Posledné filmy veľkého poľského režiséra však v sebe niesli všeľudské až patetické morálne posolstvá, deklarovanú vážnosť prednášaných postojov a zároveň príklon k hóch umeníčku. Nositeľmi mravných poryvov duše boli intelektuáli - skladatelia filmovej hudby, sudcovia alebo skvele zabezpečené umelkyne - modelky, baletky, . Čosi z toho sa odráža aj v Pekle, kde vládne akademická atmosféra vysokej školy, dobre zabezpečeného a architektonicky výnimočného domova dôchodcov či kníhkupectva so vzácnymi rukopismi. Táto akademickosť prístupu vadila pri dvoch z troch častí trilógie Biela, Modrá a Červená a prekáža i pri Pekle. Preto len 65%. (03.11.2020)

Tento film jsem si koupila na základě zdejších obdivných komentářů, které vzbudily můj zájem. Není to sice moje krevní skupina, ale nelituji. Ten film mě uchvátil i když jsem měla na začátku problém se zorientovat v ději, protože něco takového se ve filmovém světě vidí málokdy. Příběh se z jednotlivých střípků zvolna skládal v mozaiku a stále více mne vtahoval do děje. Zvláštní neobvyklá forma vyprávění, excelentní herecké výkony a působivá hudba vytvářejí neopakovatelnou atmosféru tomuto ponurému dramatu. Ještě dlouhou dobu po skončení filmu jsem ho nemohla dostat z hlavy. (14.09.2011)

… „Dávám přednost osudu jako vysvětlení nevysvětlitelného. Vidím v tom něco vyššího. Osud v sobě nese jakýsi smysl, ve srovnání se shodou okolností, která je pouze něčím mechanickým. Mohl bych přijmout smrt, pokud by byla součástí vyššího celku, který má nějaký smysl, pokud by byl součástí velké knihy života. To by byla smrt, kterou přinesl osud“. Tři sestry, kterým osud nebo náhoda zpřetrhaly vzájemné vazby a změnily život na peklo …. Danis Tanovič sice není ani Tykwer, kterému (podle mě) scénář „Heaven“, z trilogie : Nebe; Očistec; Peklo, sednul téměř dokonale a samozřejmě ani Kieslowski, kterému smrt zabránila tenhle projekt uskutečnit. Přesto jsem moc ráda, že film vzniknul. Emmanuelle Béart se dozajista jednou stane legendou a zřejmě nejen francouzského filmu a já jsem konečně zhlédla film, který jsem prachsprostě záviděla každému, kdo ho už viděl. :- ). Tak teď už jen doufám, že se dočkám i Očistce ( tedy toho filmového). A ta závěrečná větička napsaná na papírku …. ta opravdu zamrazí i v pekle…... (08.11.2006)