Krvavý diamant

Mohl to být vynikající film, kdyby si tvůrci udělali jasno, čím vlastně má být. Anebo pravděpodobněji - kdyby se tvůrci nesnažili získat si co nejširší publikum (čti - vlichotit se všem). Takhle jsme svědky velmi velkoryse pojatého afrického dobrodružství, které mimo akční scény sem tam lehce zadrhne o logiku - no budiž - ale také na diváka hrne naturalistické scény zvráceností, které se (nejen) v Africe dějí, a bez problémů to prokládá lacinými kydy o přátelství, rodině, ba i lásce, a takto nesourodě vás - pravda, svižně - bez překvapení provede údolím záběrů velebících přírodní krásy Černého kontinentu až k uslzenému finále, za které by se nestyděla žádná autorka či autor (ukaž mi svůj gender, a já ti ukážu svůj;)) dívčích románů. Hudba Jamese Newtona Howarda neurazí, ale ani nenadchne, tenhle starý harcovník to umí o hodně lépe, což se ovšem nedá říci o Edwardu Zwickovi. Váhal jsem, váhal, ale pak jsem si vzpomněl, jak s podobným svinstvem naložil Andrew Niccol. Tady to prostě bude na sprostých 60%. (03.01.2009)

Co se dějové struktury týče pečlivě budovaná, inteligentní i dostatečně akční pecka (Zwick tyto kombinace zvládá dokonale viz Samuraj), která zaujme nejen vytříbeným vizuálem a výtečnou razancí akčních scén, ale i prvotřídními hereckými výkony, což je v řekněme lehce dobrodružném filmu věc věru nevídaná. Akce je sice chvílemi vcelku nepřehledná, ale svou velkolepostí a strhující syrovostí bezpečně rozproudí krev většině mainstreamověji laděným divákům. Není v tom žádná věda, politika je zde načrtnuta jen tak zběžně, aby se příliš nepletla do příběhu o (ne)napravitelném pašerákovi a starostlivém otci. Nejlepší na celém filmu je vztah DiCapria a Connelly - dlouho jsem něco tak sugestivního neviděl. (12.06.2007)

Jestli je tu dnes mezi námi ještě někdo tvrdící o DiCapriovi, že to je jen pitomá hvězda pro náctileté, tak je to asi duševně chorý jedinec (slušně řečeno...). Z Dicapria se přes Titanicovou anabázi vyklubal setsakramentsky kvalitní herec, jehož výkon je přinejmenším 50% úspěchu filmu. Zwick udělal dobře, že na něj vsadil. Jeho nejnovější snímek se, tuším, neubrání srovnávání s "Hotelem Rwanda". Děj je sice úplně o něčem jiném, ale látka obou filmů si je velmi podobná - Afrika a problémy způsobené chamtivostí "civilizovaného" světa, který s tamní situací "nemůže" nic dělat. Je dobře, že takové filmy vznikají zvláště dnes. Schválně, vzrušují vás i dnes zprávy o počtech obětí v Iráku? Lidé se tedy alespoň na chvíli nad sebou zamyslí, než se v poklidu vrátí ke své večeři. A nebo by alespoň měli. Leč bylo by naivní to předpokládat u těch mocných, což ještě víc podporuje celkové vyznění a zážitek z filmu. (01.02.2007)

Vizuální stránce nelze vytknout nic - na velkorysé výpravě je vidět každý investovaný dolar stomilionového rozpočtu, akční scény umí Zwick náramně, ty dvě stěžejní - masakr ve Freetownu a útok na RUF tábor - jsou ukázkou skvělé filmařiny. Film ale selhává v příběhu, který je slepencem chabého pokusu o jakýsi myšlenkový přesah, poukazujícím na bolesti současné Afriky (zlatý ´Hotel Rwanda´ či ´Nepohodlný´) a zcela tuctové zápletky. Ta je psána podle stokrát použitého mustru hollywoodské mainstreamové produkce, s předvídatelným dějem a spoustou dějových klišátek, včetně kýčovitého závěrečného telefonátu, při kterém rozhodně mé oko suché zůstalo. A to i proto, že scenář dal velmi málo prostoru citovému pnutí mezi Archerem a Maddy, jejímž slzám jsem - thrill me, kill me - zkrátka nevěřil. Pak i ty silné scény (výcvik malých RUF adeptů) se mezi dějovým balastem úplně ztratí. Hluboký trvanlivý zážitek se nekonal, pouze "vidět a po čase zapomenout". Jinak ale expresivní herectví Djimona Hounsona opět potěšilo, DiCaprio konečně zmužněl, některé scény si herecky ukradl vysloveně pro sebe (jeho potlačovanou nasranost na Hounsona při znamenité scéně s uloveným paviánem jsem úplně hmatatelně cítil) a jeho "prácičku" se samopalem při útoku na RUF tábor by ocenil i John Rambo :o) (24.01.2007)

"Vláda chce, abyste volili. Říká, že budoucnost je ve vašich rukou. My jsme budoucnost, tak si bereme vaše ruce. Žádné ruce, žádné volby." Sierra Leone je zkrátka příjemné místo k trávení dovolené. Je tam krásná příroda, válí se tam diamanty a občanští válečníci se svou střelbou, výbuchy a únosy snaží zpříjemnit návštěvníkům pobyt. Mne tedy tato pozvánka příliš nenalákala, i když pašerák Danny mě bavil tím, jak se pro zachování svých životních funkcí snažil získat růžový diamant, novinářka Maddy svými pokusy najít podklady pro svůj článek a rybář Solomon zase snahou o zkompletování své rodiny. Provázaný příběh těchto tří jedinců mi tedy připadal silnější v akčních pasážích než při pokusech šokovat záznamem kruté reality v Sierra Leone. Beru tento snímek jako politický pokus otevřít oči vyspělému světu, ale zároveň nevím, jestli bych tamějším obyvatelům přál podobné "úspěchy", jako při osvobozování Libye, Iráku či Sýrie, (28.11.2016)