Mé druhé já

Revenge, ktoré sa namiesto rafinovanosti a priamočiarej premyslenosti pomsty venuje radšej psychológii človeka túžiaceho po spravodlivej odplate. V tomto smere snímok kvitujem, ide o verziu, ktorú mám radšej. Žiaľ ponorenie do duše takto trpiaceho človeka nebolo úplne podľa mojich predstáv, sú tu síce v tomto smere aj excelentné miesta, avšak častejšie je tento problém rozoberaný plytko a odbito. Nepomáha tomu ani priemerný scenár. Najviac nespokojný som ale so záverom filmu, všetko by som bral, len nie takúto verziu konca. Skončilo to tou najhoršou možnou verziou, čo samozrejme výrazne poškodilo celkový dojem z filmu. Takto len čistý priemer. 60/100 (17.01.2015)

Vyznění, pochybné postrkávání příběhu (jakoby další „nahodilosti osudu“ byly psány za pochodu) a vševědoucnost postav (detektiv ví, co chceme, aby věděl, na což by ovšem potřeboval mozek Holmese, Poirota i slečny Marplové dohromady) táhnou film dolů; výkon Jodie Fosterové, lehkost dialogů a zručnost režiséra naopak hodně vysoko. Výsledek není úderem na solar, ale – a ani na nejmenší měřitelnou jednotku času mě nenapadne uvažovat jinak – je mnohonásobně zdařilejší než Přáni smrti. Neil Jordan přemýšlí. A my můžeme s ním. Třeba nad tím, že pro jiný trest smrti než ten bez soudu v dnešní „civilizované“ společnosti už brzy nebude místo: (ne)mělo by? 65% Zajímavé komentáře: kleopatra, Mahalik, k212, Nick Tow, HAL, Standito (21.05.2010)

Pro mě je tenhle film hodnotitelský oříšek. Na jednu stranu mě docela bavil, užíval jsem si Jodie a její výkon (znovu potvrdila, jak moc výbornou herečkou je). Ovšem těch „ale“, kterých během filmu narostlo jako hub po dešti. Jistě, kdo nezažil, těžko může usuzovat, nad čím asi tak tento násilnou tragédií postižený člověk přemýšlí…přesto, není na nákup zbraně jedna neúspěšná návštěva policie+otravný záznamník detektivů málo? A pak hned na to další totálně vyhrocené události jako „obchod“, „podzemka“…„auto.“ Snad každý divák se musí nad takovými náhodami minimálně pozastavit (v opačném případě je zcela odmítnout). A pak je tu detektiv, jakkoliv sympatický, tak totálně nevyrovnaný (ne co do herectví jeho představitele, ale postavy jako takové); na některé věci přichází (spojuje si je) až obdivuhodně rychle, jiné zas slepě přehlíží…znovu to zrovna moc důvěryhodnosti nevyvolává, a to nemluvím o maximálně diskutabilním závěru (kterému se však nedá odepřít slušná porce napětí). Výsledné hodnocení je na pomezí ¾*, ale za ten odporný kalkul (v podobě psa) na konci se přece jenom já osobně přikloním k nižší variantě (tu vyšší bych však také chápal). „Co děláte, když nemůžete spát?“ – „Nic.“ – „Není to těžký? Nedělat nic?“ – „Ne, dá se na to zvyknout.“ (28.08.2014)

Zoufale okoukaný scénář by nebavil nikoho, pokud by Jordan občas nezakýval s kamerou a Jodie nehrála jako z partesu. Sice si k její postavě pořádnou cestičku nenajdete, ale co, po okreskách to taky není špatné, obzvlášť, jsou-li lemovány hezkými filtrovanými obrázky a náklaďákem použitého střeliva. Zkuste to a když na pár minut usnete, nemusíte se bát, že o něco přijdete. (09.10.2007)

Režisér Neil Jordan se šťastně vyhnul pouhému zfilmování bezduchého příběhu, které by bez Jodie Foster nebylo ničím jiným, nežli béčkovým filmem. Pokus o psychologické a adekvátní drama ve stylu pomsty se mu s úspěchem podařil díky tomu, že těží ze zkušenosti perfektní herečky. Vytvořil tak jakýsi napínavý příběh i přes nesourodé části děje, který mě zaujal. Moc se mě líbila i vynalézavá kamera v záběrech na detail tváře Jodie Foster. (26.12.2007)