Mé druhé já

Zoufale okoukaný scénář by nebavil nikoho, pokud by Jordan občas nezakýval s kamerou a Jodie nehrála jako z partesu. Sice si k její postavě pořádnou cestičku nenajdete, ale co, po okreskách to taky není špatné, obzvlášť, jsou-li lemovány hezkými filtrovanými obrázky a náklaďákem použitého střeliva. Zkuste to a když na pár minut usnete, nemusíte se bát, že o něco přijdete. (09.10.2007)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $36,793,804║Tržby Celosvetovo $69,787,663▐ Tržby za predaj DVD v USA $17,769,868 //počet predaných kusov 953,929║ Na koniec sa z toho vykľula neskutočne trápna báchorka, ktorá ma záverom úplne odrovnala z nechceným pousmiatím nad jej hlúposťou prevedenia, celé to je bez skutočného dramatického nádychu, likvidátorka zloduchov v podaní Jodie Foster je každým ďalším výstrelom len viac a viac približujúcou sa ženskou obdobou Chucka Norrisa, takže pre mňa to nakoniec vyznelo ako nechcene hlúpe príbehové béčko, proste film točený ako bez scenára, jedine čo fakt zaujalo bola šikovná kamera, ináč strata času a hodnotenie tých 75% k 31.10.2010 len ťažko pochopím. /25%/ (16.12.2008)

„Ako ste sa spamätala z toho, čo sa vám stalo?“ – „Nespamätala.“ V produkcii Joela Silvera a Susan Downeyovej (Robertovej manželky) nakrútil cenený írsky režisér Neil Jordan (INTERVIEW S UPÍROM) psychologický triler zo sekcie „revenge movie“. Filmy o pomste sú často na jedno brdo (najviac sa to zrejme odzrkadlilo na nekonečnej sérii PRIANIE ZABIŤ s Charlesom Bronsonom), ale keď sa darí, tak sa darí (MUŽ V OHNI) a ak sa do príbehu zaangažuje herečka formátu Jodie Fosterovej (Oscar za MLČANIE JAHNIAT), je to radosť. Fosterová je (napr. s Russellom Croweom) jedným z mála hercov, ktorí sú známi prísnym výberom rolí, preto ak aj samotný scenár nie vždy stojí za veľa, minimálne kvôli ich hereckej prítomnosti sa nejedná o stratu divákovho času. Jordanovmu filmu okrem kvalitných hereckých výkonov (ďalej určite ešte aspoň Terrence Howard – SPOJENEC) pomáha pôsobivá kamera, „newyorská atmosféra, k zamysleniu nútiace dialógy a prepracované psychologické pozadie, ktorému tento mierne nadpriemerný film vďačí za to, že nie je krvákom, ale zaujímavou psychologickou sondou do života človeka, poznačeného tragédiou. Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/176991/Niet-navratu-80.html (17.05.2008)

Jodie Foster léta platí za veleuznávanou herečku a když už v něčem hraje, stává se pravidlem, že je to událost. A pokud ji máte rádi, film si podle všeho užijete. Užijete si ho o to víc, pokud uvěříte skutečnosti, že se žena (po brutálním napadení, ve kterém ztratila snoubence) po několika týdnech stane svědkem dalšího trestného činu a jako donedávna spořádaná občanka města NY chladnokrevně zastřelí násilníka v obchodě. A věřte, že si ho užijete, když tvůrcům zbaštíte i fakt, že ta samá žena hned další noc opět narazí na bezpáteřní kriminálníky, tentokráte v metru, a co udělá? Zastřelí je oba. A že nevíte, co se stane následující noc? A tu další? A to máme za sebou teprve polovinu filmu. Vrcholem scénáristického výsměchu je pak hodně přitažený závěr. Holt šrámy na těle se hojí rychle, ale z duše je dostanete stěží. U toho se naše hrdinka zpovídá prostřednictvím chytře vypadajících (zejména filozofování o podstatách násilí) monologů. Ale, no tak. The Brave One sice působí nesmírně inteligentním dojmem, výsledek je ale jiný. Vedle soustředěné Foster a stále zajímavějšího Terrence Howarda je tu ale NAŠTĚSTÍ i Neil Jordan, který dokázal z příběhu mnohamilionového bludiště vykřesat solidní atmosféru a několik klidných konverzačních scén ústředního dua. I když pouze (již zmiňované) úvodní napadení se jako jediné výrazně dostane pod kůži. A relativně silně zaujme i chytrá kombinace dvou obnažených milenců a důkladně zmlácených těl na operačním stole. I díky tomu může mrazivá přeměna rozhlasové moderátorky působit i uvěřitelně. To ostatní už jsme viděli jindy a jinde, a tady se s ničím novým, ba dokonce zajímavým, bohužel nesetkáme!! 60%. (18.12.2007)

Jodie Foster nám xichtem zraje do rolí babiček, zvláště když se namaluje, ale postavičku má stále k světu a herečka je to zkrátka výborná. V této psychologičtější variaci na "Přání smrti" nahradila v hlavní roli Charlese Bronsona. Násilí a obrana před násilím, velmi vděčné téma a v některých ohledech brutálně realisticky zpracované. Jenže místy si logika odběhla na záchod a tak se setkáme i s nepříliš věrohodnými situacemi - (mírný SPOILER) hlavně ze závěru jsem lehce rozpačitá, tam na paní logiku asi přišla sračka. Takhle to v životě prostě nechodí, jakkoliv by bylo fajn, kdyby ano. Závěrečná čtvrtina dojem z filmu poněkud snížila, ale pořád se udržel v solidním nadprůměru (napomohla i výhybka oproti očekávanému romantickému klišé, díky za ni). 71% (24.05.2010)