Michael Clayton

Zatracení, vykoupení, znovuzrození. Civilní, nečekaně mystické drama o vyrovnání se s pozicí rektálního výstupu právnického molochu, aneb tři koně na stráni někdy znamenají víc, než stovky pod kapotou.. Nevšední zážitek nejen pro hledače symboliky a milovníky scénářů se střevy orloje. Dlouhou dobu má divák pocit, že je uvězněn za jakousi bariérou, která jej nechce pustit blíže k jádru, načež si postupně uvědomí, že celou dobu stojí přímo u něj. Tony Gilroy po The Devil´s Advocate perfekcionisticky ukázal, že to pravé inferno na zemi nepotřebuje pekelné ohně a rozžhavené trojzubce - aby ne, v tomhle světě je totiž příčetnost horší než šílenství.. (09.09.2013)

CLAYTON je taková ta pomalu se nabalující koule sněhu, která roste každou další minutou. Ze začátku nuda (propracovaná a realistická o tom žádná), kterou podbarvuje precizní hudba Jamese Newtona Howarda. GC je tradičně skvělý a Gilroy je moc dobrý na to, aby jste to prostě vypli a je to dobře... všechno do sebe v závěru krásně zapadne. Chlapa jako já nemáte zabíjet! Máte ho koupit. Jste tak slepá, že ani nevidíte, co jsem zač? Představuju pro vás ten nejmenší problém a vy mě dáte zabít? (22.05.2011)

Podkutý kúsok na adresu manipulatívnych snobov, ktorých intrigánstvo konečne nepôsobí rúžovo či zľahčene, ale presne naopak - tak ako má - chladne. Tony Gilroy neskrýva svoj talent, okrem scenáristickej mazanosti sa odhodlane činí aj v režisérskom kresle a tak trochu, resp. aspoň nachvíľu zatieňuje extra triedu Soderbergha s obdobným prístupom k médiu. Herci ho držia a dopomáhajú tak k nevšednému thrilleru s dvoma prepychovými zábermi (3 kone + finále grande), ktoré patria do plexisklovej vitríny. "Michaela Claytona" by som inak prirovnal ku kvalitným dreveným husliam vybrúseným do tých najmenej prefláknutých a predsa ladných tvarov. A počuli ste ich hrať? Tajomná, trpezlivá, ťaživá...balada. (12.06.2009)

Svoje úvodní komentátorské žvásty většinou věnuji hlavně filmu a nebo sobě. Tentokrát však udělám výjimku a začnu u George Clooneyho. Tenhle herec totiž roste v obrovskou osobnost. George Clooney se totiž nebojí veřejně říkat své názory, se kterýmy, pravda, ne vždy souhlasím, nicméně už jen evidentní snaha "bít na poplach" či ze své pozice "superstar" pokusy bolesti světa léčit, je mě stokrát milejší, než pozice českýho zaprdlíka který dřepí doma na gauči se světáckým výrokem "On se chce jen zviditelnit." Možná i toto může být jeden z důvodů proč George Clooneyho nacházíme ve stále zajímavějších filmových projektech / Syriana, Dobrou noc a hodně štěstí /. Michael Clyton rozhodně patří také mezi filmy, které se s tím neserou. První část příběhu mě sice přišla trošičku nepřehlednější, opravdu doporučuji velmi pozorně číst titulky a sledovat jednotlivé postavy, jinak můžete splakat nad výdělkem a nepomůže k tomu pak ani druhá část, která je vynikajcí a ještě obsahově skvěle doladí události, slova a jednání postav z první části filmu. Nedělám si o dnešním světě a úctě lidí k životu druhého člověka příliš velké iluze, ale při sledování vraždy v tomhle filmu jsme měl skutečně pocit, že se nekoukám na vraždu, ale vlastně na precizní samozřejmou pracovní činnost. Vyjádřit se k jednotlivým filmářským stránkám snímku by znamenalo do nekonečna opakavaní slov "chválím, skvělé či vynikající." Tony Gilroy v oboru režie nemohl začít lépe a George Clooney zahrál tak mimořádně, že rád věnuji začátek i konec svého komentáře právě jemu. (24.01.2008)

Michael Clayton je téměř bezchybný právnický thriller. Přídavku právnický se vůbec nelekejte, do soudní síně se divák nepodívá ani jednou. Prvotina Tonyho Gilroye se totiž odehrává pěkně v zákulisí, kde není nouze o velkolepá spiknutí, výbuchy automobilů, napíchnuté telefony a v neposlední řadě o chladnokrevné vraždy. Do detailu vypilovaný scénář spolu s velmi chytrými dialogy pronášenými ústy brilantně hrajících herců a ukázkovou režisérskou prací Tonyho Gilroye aspiruje na mé Top za rok 2007. Žádný z herců se nemusí za svůj výkon stydět, já bych však vysoko nad ostatní vyzdvihl George Clooneyho, který v Michaelu Claytonovi dle mého našel svou životní roli. Tony "Bourne" Gilroy je pak základním stavebním kamenem, bez kterého by to nejspíše takhle nefungovalo. Tento scénárista/režisér dokáže i u pomalu plynoucí scény u diváka vyvolat nejrůznější rozporuplné pocity, ani vlastně nevím, co jsem zažival při scéně nejchladnokrevnější vraždy za poslední léta, zda-li to bylo znechucení, či jen prostý úžas. Závěrečná půlhodina je zase šíleně intenzivní i přesto, že jak to vlastně dopadne nám prozradil samotný začátek. Scénu "Do I look like I'm negotiating?!" pak řadím mezi nejlepší filmové závěry tohoto milénia. Zcela jistě nezůstane u jediné projekce. (25.03.2009)