Michael Clayton

Podkutý kúsok na adresu manipulatívnych snobov, ktorých intrigánstvo konečne nepôsobí rúžovo či zľahčene, ale presne naopak - tak ako má - chladne. Tony Gilroy neskrýva svoj talent, okrem scenáristickej mazanosti sa odhodlane činí aj v režisérskom kresle a tak trochu, resp. aspoň nachvíľu zatieňuje extra triedu Soderbergha s obdobným prístupom k médiu. Herci ho držia a dopomáhajú tak k nevšednému thrilleru s dvoma prepychovými zábermi (3 kone + finále grande), ktoré patria do plexisklovej vitríny. "Michaela Claytona" by som inak prirovnal ku kvalitným dreveným husliam vybrúseným do tých najmenej prefláknutých a predsa ladných tvarov. A počuli ste ich hrať? Tajomná, trpezlivá, ťaživá...balada. (12.06.2009)

Michael Clayton, nebo-li „nejsložitější“ film nominovaný za rok 2007 na Oscara, je tak trochu divný kus. Jako jeden z mála sonduje mezi právníky s vkusem a není načichlý melodramatickou ideologií zlehčování, ani neotravuje komplexem rozjuchaných advokátů (právníci v Claytonovi jsou melancholičtí a chudí...). Tony Gilroy shledal, že režiséři by mu jeho script akorát zprznili (není se čemu divit, v rukou populisty by se film značně zjednodušil), proto si svoji právničinu sestavil raději osobně. A dobře udělal. Tony nezapře povolání scénáristy a celé dvě hodiny straní statické dějovosti na úkor dynamické dějovosti. A dobře dělá. Těžko říct, jestli je Michael Clayton určen spíš k dekonstrukci, nebo k prožívání, ale v závěru zanechává v člověku ten známý - zato nevšední - vnitřní neklid, že měl do činění s čímsi... nevšedním. (09.02.2008)

Tony Gilroy. Další z řady kvalitních scénáristů, který se nechal zlákat vábením režisérské sesle. Sám si napsal scénář, který zpracovává nadmíru zajímavé téma, skvěle rozpracovává psychologii (a)morálních postav a je sofistikovaný i inteligentní. Mnozí zmiňují podobnost se Syrianou. Já bych hledal spíše ve vodách Firmy či Coppolova Rozhovoru. Vše diváka nabadá k tomu aby se snažil být vždy o krůček před Claytonovým pátráním. Co je nejsilnější stránkou filmu? Je to onen výtečný scénář? Je to snad zaprodaná mrcha ztvárněná Tildou Swinton, která v sobě již dávno udusila plamínek svědomí? Nebo Tom Wilkinson a jeho postava, která právě naopak tento plamínek na konci kariéry opět zažehává? Či je to George Clooney v roli právnického "pana Wolfa, co řeší nepohodlné problémy", který má zkušenosti, schopnosti a především zná lidi? A ani precizní režie se nedá opomenout. Nakonec dojdete k závěru, že Michael Clayton nemá nejsilnější stránku. Všechny jeho aspekty jsou až v nezvykle vzácné symbióze a slouží jedinému účelu. Být zatraceně dobrým filmem. To se povedlo, ale není to bez chyby. Tou je závěr, který je běžný. Není špatný, není hloupý, není nelogický. Je jen naprosto tuctový. Vzhledem k tomu jak je film přeplněn náznaky, nedořečenými věcmi, paralelou s dětským příběhem a i nějakou tou metaforou, tak to prostě zamrzí. Ovšem červík pochybností, že v tom finále někde v hloubi "něco více" je, budí touhu po druhém zhlédnutí, po kterém již snad nezůstane pouze u náběhu na nejvyšší hodnocení. Jelikož přeci není možné, že by to ve výsledku bylo, tak... obyčejné. PS - Po měsíci od kinoprojekce kdy Gilroyův debut nemůžu dostat z hlavy mu plné hodnocení rád uděluji. (17.01.2008)

Svoje úvodní komentátorské žvásty většinou věnuji hlavně filmu a nebo sobě. Tentokrát však udělám výjimku a začnu u George Clooneyho. Tenhle herec totiž roste v obrovskou osobnost. George Clooney se totiž nebojí veřejně říkat své názory, se kterýmy, pravda, ne vždy souhlasím, nicméně už jen evidentní snaha "bít na poplach" či ze své pozice "superstar" pokusy bolesti světa léčit, je mě stokrát milejší, než pozice českýho zaprdlíka který dřepí doma na gauči se světáckým výrokem "On se chce jen zviditelnit." Možná i toto může být jeden z důvodů proč George Clooneyho nacházíme ve stále zajímavějších filmových projektech / Syriana, Dobrou noc a hodně štěstí /. Michael Clyton rozhodně patří také mezi filmy, které se s tím neserou. První část příběhu mě sice přišla trošičku nepřehlednější, opravdu doporučuji velmi pozorně číst titulky a sledovat jednotlivé postavy, jinak můžete splakat nad výdělkem a nepomůže k tomu pak ani druhá část, která je vynikajcí a ještě obsahově skvěle doladí události, slova a jednání postav z první části filmu. Nedělám si o dnešním světě a úctě lidí k životu druhého člověka příliš velké iluze, ale při sledování vraždy v tomhle filmu jsme měl skutečně pocit, že se nekoukám na vraždu, ale vlastně na precizní samozřejmou pracovní činnost. Vyjádřit se k jednotlivým filmářským stránkám snímku by znamenalo do nekonečna opakavaní slov "chválím, skvělé či vynikající." Tony Gilroy v oboru režie nemohl začít lépe a George Clooney zahrál tak mimořádně, že rád věnuji začátek i konec svého komentáře právě jemu. (24.01.2008)

Tváří v tvář přesvědčivému výrazu bojovníka Clooneyho a Howardovým tklivým tónům se se svým hodnocením možná cítím i provinile, ale jakákoli spásná idea, varovný prst nebo dusivá výpověď se topí v nedořečené a přesto zbytečně propletené nudě, která minutu od minuty stále jasněji plyne k nepřekvapujícímu závěru. (21.08.2008)