Ils

Ils je naprosto první čistě rumunský (i když z části) film, který jsem kdy viděl, a docela jsem na něj byl zvědavý, jak se s tím popere. Atmosféra v něm totiž byla výborná, ale nemůžu si pomoct, ty díry v ní byly neskutečně zjevné. Já teda nevím jak ostatní, ale v takové velké haciendě bych v životě uprostřed lesa sám nežil, a při představě, že tu haciendu mám velkou jak kráva a najednou slyšim jak na druhé straně baráku něco šustne, asi by mě za nože braly jak bych měl strach jenom se pohnout, no a hrdinové se Hrdinně po tom baráku normálně prochází, jako kdyby byl den a i když strach mají zjevný, vůbec ho vlastně nedávají znát. Každopádně určitě rád jsem to viděl, nejzajímavější na tom všem je ale ten konec, to zamrazí, ale já tomu prostě stejně nevěřim, sice to odsralo Rumunsko, ale opravdu si nepamatuju, že by se takový případ stal i u nás, jak se tvrdí v zajímavostech. Každopádně to za to určitě stálo, Moc horor to není, ale atmosféru to má opravdu "vyschlovhubě" kulervoucí, i když klasicky s plno blbostma, bez kterých se ale takovýhle film určitě neobejde, jestli chce být alespoň z části hororový. Co na plat, koukat se na to ale dalo. (19.05.2009)

Vzbuď se! Neslyšel jsi to? Ten zvuk venku…. Samozřejmě: vydat se po tmě sama do lesa je debilita. Přesto podobné schéma stále funguje. KDO JSOU ONI? Těch situací je požehnaně. Mám se bát? Asi jo (vynechte asi). TO BUDE V POŘÁDKU!….( nevím proč, ale nevěřím…). Atmosféra DOBRÁ, samota, noc, ONI. Kolem mne tma….bože nepamatuji se, kdy jsem se takhle bál naposledy. A konec mně opravdu DOSTAL! Přitom taková blbost! K čemu je filmařsky dokonalé The Mist, když mám strach jen občas. Když horor, tak Ils! Za pár kaček (lei) hrůzy fůra. O tom má být přece HOROR! (27.10.2008)

Další pádný důkaz toho, že Francouzi ( jasně nesmím zapomenout na Španěly ) jsou momentálně number one, co se tohoto žánru týče. Ils sice s ničím zásadním, objevným nepřichází, nicméně bere si z doposud v žánru točeného rozhodně to lepší a servíruje to v exkluzivním DeLuxe balení. Kam se hrabe americký snímek The strangers. V konfrontaci s tímto působí jeho „ americký bratříček „ téměř směšně. U takovýchto typů snímků ( co si budeme namlouvat ) je to v prvé řadě o ATMOSFÉŘE a ta se zde podařila tvůrcům vystavět vskutku parádně. Počkejte si na večer, zatáhněte závěsy, sluchátka do uší ( ano ZVUK zde hraje důležitou roli ) a patřičně se zabořte do křesla. O ostatní se již tvůrci postarají sami. Dvojice Xavier Palud, David Moreau si je jednoznačně vědoma toho, že konečný výsledek je v DETAILECH. Každou akci si je potřeba náležitě předpřipravit a hlavní devíza vždy tkví v “ neukázaném “. Násilí v dnešní době již málokoho vyděsí či vyleká. Jak píše uživ. Renton, Ils je vskutku velmi zdařilé žánrové cvičeníčko :o) Nic víc, nic míń. Když už by se člověk malinko začínal nudit ( 10-ti min. pasáž mezi cca 40-50min ) a všechny ty přednosti, které jsem doposud jmenoval ho začínají pomalu ale jistě unavovat, opouští tvůrci obratně barák a oba protagonisty vypouští ven a příběh tak nabírá opět potřebný spád. ANO, určitě se z daného tématu dalo vytřískat VÍCE ( tvůrci v určitých pasážích mohli ( měli ) přitlačit vice na pilu ), přesto si dovolím tvrdit, že v tomto případě výraz: “ za málo peněz hodně muziky “ rozhodně sedí. Body navíc ( v mém případě ) sbírá snímek za samotný konec. S dětmi si musíte hrát. To ví přeci každý správný rodič :o) Výsledné hodnocení: Objektivně za 3*, ale v rámci žánru a s přihlédnutím k sympatické O. Bonamy, pro kterou mám již od snímku MR73 velkou slabost ( ten jsem viděl paradoxně mnohem dříve ), si ty 4* hravě obhájím. (07.12.2010)

Po slibném úvodu, kdy režisér ihned odhaluje svůj záměr proniknout divákovi prostřednictvím mrazivé a plíživé atmosféry až do morku kostí, přichází trochu hlušší část vyplněná vším již stokrát viděným. Takové to bububu, někdo(nebo něco) je před domem, okenice práskají, pojistky vypadnou atd. Po chvíli to ale začně být sakra zajímavé, příběh nabere velké tempo a je jasné, že tady půjde o víc než jen o vychytralé strašidlo. Kamera si očividně libuje ve stísněných a tmavých zákoutích a z každého záběru je cítit pocit toho, že jste někým sledován, že vám možná už stojí za zády a že vám rozhodně bude chtít ublížit. Režisér se tohoto příběhu zhostil opravdu zodpovědně a vytvořil výbornou filmařinu, která vám krásně zabrnká na nervy, a přitom nemusí být ani trochu krvavá nebo nechutná. (18.02.2012)

První půlka, dobrá, prostředek, dobrý. Na konci už jsem se ale bál jen té první věty, natočeno podle skutečné události - jakkoli byla první část hororově a děsivě nereálná a strhující, zbytek už mě mohl vyděsit opravdu jen tím, že se nějak podobně snad stal. Ale napětí bylo fuč a to není u hororu to nejlepší. (28.10.2008)