Vrtkavý král

Československý televizní historický film, tentokrát z období vlády Přemysla Otakara I. (1155-1230). Ocitáme se v roce 1198, kdy se českému knížeti a králi podařilo zajistit královský titul i pro své potomky. Vladař je zde vykreslen jako přemýšlivý a energický panovník, který neváhal využívat a měnit manželské svazky podle svých potřeb. Významného českého panovníka, kterémuse podařilo ukotvit a zvýšit význam českého království ve střední Evropě, ztvárnil J. Somr. Právě v té době se rozhodl opustit svou současnou manželku Adlétu Míšeňskou (K. Slunéčková) a oženit se s mladší Konstancií Uherskou, kterou představovala H. Maciuchová. V okamžiku, kdy se blížila válka s německým císařem, si však povolal Adlétu zpět, aby získal cenné spojenectví. Jeho milostné kolísání mezi svými ženami nevypadalo ze společenského a morálního pohledu dobře, avšak jeho vypočítavost přinesla později výhody pro české království v podobě spojenectví s německým císařem a papežem. Ve snímku E. Němce bylo též zmíněny zásnuby mezi dánským králem Valdemarem a Adlétinou dcerou Markétou (M. Dolanská – matka J. Dolanského), která později přijala jméno Dagmar Dánská. Ve vedlejších rolích se objevil královský komoří J. Holý, V. Krška coby králův kaplan či J. Drbohlav a Z. Martínek jakožto vyslanci dánského krále. Zajímavý snímek z cyklu historických filmů určených v roce 1974 k popularizaci české středověké historie končí narozením Přemyslova a Konstanciina syna, který vejde do dějin jako Václav I. (13.05.2022)

Byl jednou jeden král a ten dvě ženy miloval. Nevěděl kterou víc, každé zůstal dlužen polovic. Poněkud frejířský portrét jednoho z nejvýznamnějších českých panovníků je sice jen uměleckou reminiscencí, ale vpravdě rozkošnou a eroticky prchlivou, že nelze odolat. Vedle excelujícího Josefa Somra náleží veškerá pozornost také představitelkám obou královen, tedy Haně Maciuchové (Konstancie Uherská) a Karolině Slunéčkové (Adleta Míšeňská), které se svých rolí zhostily s ženským půvabem a grácií. (14.07.2016)

Je vidět, že starší historikové nemohli skousnout obojakou politickou hru Přemysla Otakara I., která zdánlivě zavání vychcaností, a která mu vynesla Zlatou bulu sicilskou, dědičný královský titul. Josef Somr zde svého Otakara hraje jako slizkého hada, s nímž nikdo neví na čem je. Tahle interpretace je už dnes překonaná, Přemysl byl zkušený a pragmatický státník, inscenace ho spíš zesměšňuje. Ale jak říkám, každý historický pohled obohatí, takže i tady jsem se díval rád. 60% (13.03.2017)

Televizní studiová hra, která se na naše dějiny a slavné panovníky nedívá obdivnýma očima a Přemysla Otakara I. nelíčí jako vznešeného rytíře vybraných mravů, nýbrž jako cynického pragmatického muže, který umí jít tvrdě za svým a neohlíží se přitom na okolí. Josefu Somrovi jeho krále věříte a uvědomujete si, že při své historické velikosti mu nic lidského nebylo cizí a dokázal být prchlivý, malicherný, krutý i láskyplný. Celkový dojem: 60 %. (17.09.2014)

Když se řekne Přemysl Otakar I., většině se vybaví jen Zlatá bula sicilská a tím to hasne. O ostatních aspektech jeho panování se učebnice dějepisu příliš nezmiňují, o pokusu vykreslit Přemysla jako člověka ani nemluvě. A přitom se jedná o jednoho z nejvýznamějších panovníků našich dějin, který svým politikařením, neustálým měněním stran a manipulováním získal pro naše země dědičný královský titul. Že mu tyto činy v očích současníků příliš nepřidávají? Tak se ale chovali prakticky všichni králové, vévodové či hrabata včetně u nás tolik opěvovaného, ctnostného Karla IV.. Němcovo zpracování tak podává našeho krále takového, jakým mohl ve skutečnosti být a Josef Somr se své role zhostil bravurně. Televizní inscenace nejspíš jen pro fanoušky historie, ale tím já jsem. 80% (22.04.2014)