5 centimetrů za sekundu

Nádherná romantiika za pět* a půl s dojímavou hudbou a (pro mě) zajímavou animací, při které by se krásně slzelo, štkalo, až brečelo. Podmiňovací způsob používám proto, že jsem tento nedlouhý snímek sledovala během jízdy autobusem na (chichi) pracovním ultrabooku... A když kolem vás sedí všechny možné národnosti, tak prostě štkát nemůžete, maximálně si utíráte nenápadně oči a předstíráte nachlazení. Takže díky za doporučení na 5 centimetrů ty-víš-kdo a zároveň se těš, že tě na další filmovce přiškrtím za nedostatečné varování a instrukce, kdy film sledovat a kdy ne ;-). Když bych závěrečnou písničku vytáhla z kontextu a poslechla si ji samostatně, tak si řeknu "pche, to je slaďárna..", jenže když to vidíte celé, tak tomu propadnete a přehráváte si ji pořád dokola. Více asi psát netřeba, prostě se na to podívejte... (21.09.2013)

Příběh, který se táhne jako smažený sýr utápějící se spolu s hranolky nudy v jezeru melancholického kečupu, avšak celé tohle obyčejné a fádní jídlo stvořené rukami kuchařského mistra, který jej proměnil ve vizuální orgii a sluchovou pochoutku. Naprosto a nepochybně 5 hvězdiček...kdyby to byl jiný pokrm. Takže za výběr pokrmu dávám méně dvě hvězdy. Takže ty tři zbývající náleží jen a pouze výtvarnému zpracování které mě často donutilo zastavit projekci a jen se nechat o chvíli déle okouzlit, s hudebním doprovodem. (10.05.2008)

Po jeho stvrtom filme som sa utvrdil v tom co som si myslel. Makoto Shinkai je pre mna taky maly Miyazaki. Skromnejsi, zasnelejsi, ale dokaze rovnako opantat moje zmysly. Byousoku 5 senchimeetoru je ta najkrajsia animovana romanca pod slnkom. Dojima krasnymi, minimalisticky pojatymi momentami, v ktorych neuveritelne citlivo dokaze zachytit tie najprirodzenejsie krasy zivota. Nadherna, vysoko stylizovana animacia sa posunula znova o krok dopredu a spolu s reziserovou poetikou vytvara neuveritelne atmosfericky a citlivy celok. Animovana basen. (10/10) (21.11.2007)

Povedený destilát filmové melancholie, u jehož sledování jsem se právě při tom správném citovém rozpoložení místy málem rozplynul blahem. Jsou tam sice kýčovité obrazy, ale při jejichž pozorování jsem většinou v ústech neměl podobný pocit odporu, jako jsem měl při sledování jiných přestylizovaných snímků. Krásné v detailech, krásné ve své vnitřní skromnosti. Padající lístky sakur, poletující vločky sněhu a jeden malý lidský příběh, který jsem si dokázal vychutnat. Pan Šinkai zkrátka tyhle snímky dělat umí. –– „Hey... They say it's five centimeters per second. The speed at which the sakura blossom petals fall... Five centimeters per second.” (22.04.2012)

Scénář: Makoto Shinkai .. Mám smíšené pocity. Na jednu stranu neuvěřitelně vizuálně i hudebně podmanivé povídání o odloučené lásce, na druhou kapku jednotvárné a utahané. K dokonalému pohlazení mi stačila úžasná závěrečná píseň, větší část předešlého děje tam byla už jaksi nadbytečná. Nebo jsem jen zrovna neměl tu správnou melancholickou náladu? 70%. (16.06.2008)