Jako malé děti

Brad má doma nádhernou manželku, hraje ji sličná Jennifer Connelly, takže  jeden se diví, že je ve velkém  pokušení svést Kate Winslet. Ta má přerostlé obočí, vysušené poprsí a celkově je taková nevábná. Genitáliím neporučíš a ti dva spolu skončí ve žhavé kopulaci. Ano, je to vrchol filmu. Proč to ostatní musí trvat přes dvě hodiny, k čemu má film svého vypravěče (vypravěř byl nadbytečný a iritující) a čím mě měl  tenhle film zaujmout, to zůstává velkou záhadou. Todd Field zapomněl ve svém scénáři na to nejpodstatnější, film totiž nemá vůbec žádnou kloudnou zápletku. A co hůř, pokusy o ní vyznívají debilně. Na začátku se ocitáme s partou žen v parku, kam také chodí se svým malým synem Patrick Wilson. Ženy ho vnímají coby absolutní mužský sex symbol, prostě naprosto nesmyslné uchopení postavy, a spíše se něco takového hodilo do komedie než do dramatu. Následně se dozvídáme také něco z rodinného života hlavní hrdinky. Vrcholem jejího manželství je, když svého muže jednoho dne přistihne v nelichotivém masturbačním procesu, kdy má její choť na obličeji dámské kalhotky a na internetu sleduje svůj sexuální idol. Ve filmu se nikdo nad touhle úchylkou nepozastaví. Dalším přešlapem je pak druhá dějová linie s mužem trpícím sexuální deviací. Jackie Earle Haley to sice zahrál na výbornou, jen to film nikterak neobohatilo, spíše to shazovalo jeho vážnost. Délka filmu je strašlivá. Na takový řídký děj by stačila podstatně kratší stopáž. Todd Field ukázal, že dramaturgicky a má svůj film úplně rozháraný. Dobré herecké obsazení, kterým disponoval, utopil v nesmyslné délce. Vyšel mu z toho nesourodý slepenec více či méně povedených scének. A nahou Kate Winslet už není třeba opětovně vidět. 5/10 (20.05.2023)

Místy poněkud sterilní milostné drama, kde to občas vypadá, že je na světě víc podivínů, než-li těch normálních, rozumně smýšlejících jedinců. Některé situace se podařilo docela vhodně vyobrazit, jiné zase tolik ne. Místy hluché momenty a relativně pomalé a nezáživné tempo vyšponuje silný závěr, který je scenáristicky promakaný a patřičně mrazivý. Přesto mi Little Children nepřišlo tak kompaktní a zábavné, jako jiné, tématicky spřízněné filmy. (18.12.2022)

„Upřímný smích má za cíl skrýt pocit sklíčenosti“ Na americkém předměstí se dějí všelijaké věci. Ty nejzajímavější uvnitř domů, v zavřených pokojích, kam nemají přístup zvídaví sousedé a mnohdy ani členové rodiny. Každý skrýváme nějaké tajemství – je stoprocentní upřímnost nejvhodnější cestou, kterak uchovat idylický vztah? Nejspíš ne… Po prvních minutách jsem začal mít obavy, že tvůrci příliš spoléhají na silnou knižní předlohu a film tudíž doplatí na svou literárnost. Využití typicky knižních prvků, z nichž ten nejvýraznější –monolog vypravěče – předžvýkává méně chápavým divákům většinu v díle obsažených myšlenek, ale není na škodu. Vlastně ani nelze hovořit o nějaké podbízivosti, protože konec Malých dětí stejně zanechává většinu nejdůležitějších otázek nezodpovězených. Na přesvědčivosti příběhu tato skutečnost neubírá. Množství fascinujících detailů v pečlivě promyšlené, i když velmi jemné síti vztahů, tužeb a obsesí mi znemožňuje zmiňovat je individuálně, proto bych vyzdvihnul alespoň jeden pomíjivý moment ze závěru filmu. Zaujatý pohled Lucy na svítící pouliční lampu, do níž tvrdohlavě narážejí mouchy ovládané vlastními pudy, s jednoduchostí a věcností takřka geniální shrnuje vše podstatné, co je třeba vědět o životě. Freud by zaplesal radostí. Ač ne zakladatel psychoanalýzy, plesám také. Plesám nad hereckým obsazením, v němž není místa pro slabší článek, plesám nad hudbou Thomase Newmana i kamerou Antonia Calvache a především plesám nad konzistentností a dechberoucí dramatickou výstavbou tohoto dlouhého filmu plného slov. 85% Zajímavé komentáře: kleopatra, Shushika, H34D, castor, Madison, meave, flanker.27, Madison mm13, _Irbe_ (25.09.2008)

Vztahové drama, které se nakonec odvíjí zcela jinak, než by se podle různých plakátů a popisků mohlo zdát. Není to jen o dvojici osamělých rodičů, kteří spolu podvádějí své zákonné partnery, ale je to spíše takový komplexní pohled na předměstský život, kde má každá postava (jakkoli se ze začátku může zdát nadbytečná) své pevné místo. Ačkoli se všechno nakonec dobře doplňuje, filmu by možná prospělo zkrácení či urychlení některých linií a více prostoru by si zasloužila ústřední dvojice, jejíž vztah se ke konci poměrně upozaďuje (ale to je pouze z hlediska mé osobní sympatie k těmto výborně napsaným postavám). Samotný závěr je pak možná trochu zvláštní, ale rozhodně působivý. (20.06.2007)

Nejak nechápem ten obrovský komerčný rozdiel medzi filmami typu Americká krása a Crash na jednej strane a Malými deťmi, poprípade Door in the floor na druhej. Sú si podobné, kritici ich hodnotia rovnako pozitívne, majú všetky veľké herecké hviezdy a dopadne to takto. Z jedného sa stane klasika klasík a tie ostatné môžeme vidieť bez reklamy niekedy o pol druhej v noci na tv raz za dva roky. V prípade tohoto vysoko kvalitného filmu je to škoda. (14.06.2012)