Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu

Něco tak vtipného jsem ještě nezařil. Za celý svůj život jsem nebyl v sále, který by se po celou dobu nějakého snímku nepřetržitě smál. Borat je rozhodně komedií století, né-li v dějinách kinematografie a jsem si téměř jistý, že si ji užije každý. Na jednu stranu se jedná o road-show s nesmírně jednoduchým příběhem, na stranu druhou to je mimořádně odvedená práce na komediálních scénkách. Asi jediné čeho se bojím je trvanlivost tohoto snímku, zatím moc nevěřím, že by byl na více než jedno zhlédnutí. Každopádně je to blbost, ale skvěle jsem se bavil a za to dženkuju. Fajné 100% [TOP 19/10 68%] (23.11.2006)

Lakmusový papírek (divákova) liberalismu. Pokud měla dosavadní politická satira nějaké hranice, britský komik Sacha Baron Cohen je dozajista překročil. Jako prostoduchý kazašský televizní reportér Borat Sagdijev zastává velmi vyhraněný názor na židy („která zbraň je na ně nejlepší?“), na ženy („mají mozek jako veverky“), na homosexuály („u nás je tajně popravujeme“), na cikány („jak rychle do nich vjet?“) a vůbec na všechny potenciálně napadnutelné skupiny obyvatelstva. Během svého putování Amerikou odkrývá Borat mnohé hluboce zakořeněné předsudky a svou upřímností dává společně s lámanou angličtinou prostor pro vyjádření názoru vlastního nejen jeho konkrétnímu autorovi, nýbrž mnohem početnější zástupu lidí. Celý film je střídavě dokumentem (o spornosti některých „reálných“ pasáží níže) a hraným filmem. Střídání jednotlivých filmařských forem je natolik zbrklé, že nakonec dokumentární i hrané části splynou v jeden velký komediální maglajz. Kdybychom Borata vnímali čistě coby hraný film, je to úžasná legrace, nestydatě odvážná a po delší době skutečně osvěžující. Jenže to by si Borat nesměl zakládat na své pravdivosti, což nelze zcela opomenout a pravdou je, že čím více budete zkoumat okolnosti jeho vzniku, tím méně úžasný vám bude připadat Otázkou také je, jak bychom k Boratovi přistupovali, zesměšňoval-li by podobně drsným způsobem ne Kazachy, ne Rumuny nebo Američany, nýbrž Čechy a Slováky. Když si vzpomenu na vlnu nevole vzedmutou filmem o tolik stupidnějším a méně nápaditým jako byl Hostel, dá se myslím mluvit o obavách oprávněných. Borat je extrémně vtipným počinem, některé scény sice určité hranice překračují čistě pro to, aby je překročily, celek však – když už nic jiného – nemá mezi letošními komediemi konkurenci. 90% Zajímavé komentáře: Oskar, tron, choze, Dan9K, Altamir, Eddard, dzej dzej, mm13, tangerine1, wipeout, MegatroN, arkie (01.01.2007)

"Jakšemaš?". "Džekuji". Dvě zásadní kazašská slovíčka, jimiž se Borat ve filmu prezentuje až nebezpečně připomínají češtinu. :-) Ovšem to, co Borat předvede na své cestě za poznáním "emerycké kulčůry", to snadno velkou část diváků přinutí tato dvě slůvka pustit z hlavy, jelikož ji budou muset zaměstnat naplno přemýšlením, zda ty scénky, jichž jsou právě svědky, jsou skutečně "live", nebo zda je to vše prostě a jednoduše nahrané tak, aby to vypadalo co nejpřirozeněji (něco ve stylu "Blair Witch", i když většinu času z trochu jiného žánru). Některé momenty totiž staví přímé neherecké aktéry do takového světla, že našinci zůstává rozum stát. Ale i přes občasné nutné zamyšlení je to jinak výtečná zábava a maximální úlet. (09.03.2007)

Snaha o maximální debilitu gagů jde ruku v ruce se snahou o dokumentárnost – kdyby jednotlivé výstupy kazašského vidláka měly skutečně punc autenticity, asi by to bavilo víc. Ale ta chtěnost z toho kouká jak sláma z bot, co nezvládne chabý verbální humor, v němž hraje hlavní roli hrubá nekorektnost, zachraňuje Cohen fyzickou odvážností (69ka s tím bachratým gerontem je skutečně kaskadérský výkon). Jsou tam místa nakažlivá svou křupanskou poetikou a své udělá i krátká stopáž. Výsměch tradičním atributům amerického maloměšťáctví je docela fajn, ale nepřekračuje možnosti prvního plánu. Boratova cesta skrze jůesendej je tak celkem zábavná, byť je to humor typu prd. Člověk se mu zasměje, ale zbude jen smrad. (21.01.2009)

Jedna z nejlepších a nejobdivuhodnějších komedií, přičemž v pseudorealismu je Cohen naprosto bezkonkurenční, což dokázal před Boratem i pak po něm. Plus ten skvěle satirický obrázek Států, různých zažitých tradic, předsudků a typů lidí. Musím po x letech poslat max hodnocení. (a je hřejivý vidět ve “special thanks” sekci závěrečných titulků jména Matt Stone a Trey Parker...) (05.10.2018)