Kletba zlatého květu

Na Kletbu zlatého květu se hezky dívá a Zhang znovu předvádí podobnou stylizovanou hru jako v Hrdinovi a Klanu létajících dýk. Jenže jestliže v Hrdinovi mohl divákovu pozornost udržet každou chvíli jiným pohledem na věc a u Klanu vše jistily rychlé změny prostředí, tady už se Yimou Zhang pouští do něčeho, na co očividně umělecky nemá - konverzační drama. Téměř smrtící pro Kletbu je to, že nemá dějový oblouk. Od začátku je jasné, že děj skončí v krvi, a to se také skutečně stane (ne, opravdu to není spoiler). Žádná gradace k tomu ovšem nevede. Běžnému divákovi se při sledování vybaví hned několik motivů ze Shakespeara, těm ve filmu zběhlejším zase jméno Akiry Kurosawy. V obou případech je ale jakékoliv srovnání s Zhangovým eposem poněkud urážlivé. (15.03.2010)

Je to mierne nadpriemerný historický film od Zhanga Yimou. Má celkom dobrý príbeh o kráľovnej, ktorá vo svojom kráľovstve trpí, za čo môže hlavne jej muž, mocný vládca, ktorý jej tajne podáva jed a medzi nimi sú ich traja synovia, ktorí sa ale nevedia jednoznačne rozhodnúť, na ktorú stranu sa pridať. Spracovanie nie je najhoršie, ale aj tak je skôr sklamaním. Prvá polovica sa zameriava hlavne na rôzne palácové intrigy a tak tempo je pomerne pomalé a nájde sa tu viacero slabších miest, v druhej sa to už o niečo vylepší, dej získa spád a celkovo to začne byť zaujímavejšie, ale aj tak to stále nedosahuje ideálu. A pomerne silným záporom je, že sa prakticky celý film odohráva v paláci a hlavne v jeho interiérových častiach, do exteriérov sa dostane len minimálne, čo sa do historického filmu tohto typu moc nehodí. Akcie tu nie je až tak moc, ale tá je celkom dobrá. Za celú prvú polovicu sa nájdu prakticky len dva krátke súboje, ktoré sú aj tak skôr bezvýznamné, ale potom sa už okrem iného objavia aj dve veľkolepé bojové scény s množstvom zabitých, pričom akcia je dosť dobre natočená a príjemne pozerateľná, len škoda tej digitálnej krvi a snáď žiadneho skutočne zapamätateľného momentu. Štandard si splní, ale nič viac. Herecké obsadenie je na tom dosť dobre, celý film stojí hlavne na dvoch postavách, skvelej Gong Li a vo svojej úlohe nesklame ani Chow Yun-Fat, ale aj zvyšok je na tom dobre, jedine obsadenie synov mi až tak moc nesadlo. Réžia je dosť dobrá, Zhang Yimou nikdy výraznejšie nesklame, ale aj tak si po jeho vynikajúcich predchádzajúcich historických eposoch Klan lietajúcich dýk, no najmä Hrdina nemyslím, že takáto interiérová dráma je to, čomu by sa mal v tomto žánri venovať. A technická stránka je až na tie niektoré digitálne efekty perfektná, skvelá kamera, pekné interiéry, kostými a podobne. Kliatba zlatého kvetu je na pomery tohto režiséra a v tomto žánri rozhodne veľkým sklamaním, ale inak je to celkom dobrý historický film, ktorý sa pri správnej nálade dobre pozerá. Objektívna kvalita filmu- 67%, film sa páči mne na 62%. (04.01.2008)

Chow Yun-Fat a Gong Li snaží seč mohou, jednoduše to nestačí - ostatní herci a Yimouova vize, opajející se v duhovém paláci sama sebou, jim podráží nohy. Na papíře má ten příběh všechny aspekty osudové podívané, ale cestou na plátno přišel o veškeré hrany a v jeho závěru se i přes veškerou snahu o gradaci neubráníte pocitu, že vlastně žádný pocit nemáte. Je to vyumělkovaná skořápka dokonale vyfouknutého vejce, která se rozpadne, když na ní zatlačíte, při snaze vymáčknout z ní jakoukoliv emoci. Smutná ukázka režisérova megalomanství. (14.05.2007)

Vizuálně úchvatné, herecky přesvědčivé, příběhově předvídatelné až chladné. Začínám mít pocit, že všechny filmy Zhanga Yimou jsou tak nějak na jedno brdo. Většina scén je natolik přestilizovaná a přezlacená, až to opravdu hraničí s kýčem. Koukatelné to je, v žánru wu-šu jsou ale filmy mému srdci bližší, než je Kledba. (14.03.2010)

Každý mistr jednou narazí a muselo se to stát. Už minulý film Klan letajících dýk pro mě znamenal od božského Hrdiny sestup dolů a poetika, příběhu přehlušila vše ostatní. V Curse of the Golden Flower zachází Yimou Zhang ještě dál a snaží se vystavět obrovské drama jedné dynastie na postavě manželky Imperátora. Což ve výsledku znamená obrovskou chybu a neúspěch. Výtvarný styl je nezaměnitelný, i když neskutečně barevný vnitřek paláce působí spíše kýčovitě, nevkusně a abstraktně. Vrchol a jediné kvalitní místo filmu je ke konci po velkém povstání, kdy je vše jednoznačně odděleno barvami a dostává se tak na řadu místo hereckého představení Gong Li (na kterou tu Zhang hodně sází, ale scénář to nezvládá ) velká armáda a krásné jednoduché barvy. Vrchol filmu, který je jinak slepenec velké nudy a lásky, která neměla budoucnost. Chow Yun-Fat je nevyužit a nedostane se prakticky do žádné pořádné bojové scény. Je to velký Imperátor, který bojuje už jen svým pohledem a existencí a nepotřebuje nic dokazovat v boji muže s mužem. Velká škoda nevyužitého potenciálu, ale do třetice nemohla vyjít stejná sázka na barevnost a prachmizerný příběh. (23.03.2007)