Protektor

TO JE NĚJAKÁ BEZPEČNÁ NEBEZPEČNOST. Ten Protektor za těch třináct let vůbec nezestárl, naopak. Trochu o "české povaze" a hodně o tom, že v mnoha dobách je "okupace ochrana." Skvostné dialogy, dobová Praha inscenovaná v podstatě v pár ulicích a přesto je to tak hodnověrné. Trochu váhá možná jen Marek Daniel, ale to už je jen malá chyba. Navíc ta vynikají hudba od Midi lidi! 90%. (13.10.2022)

Scénář: Robert Geisler, Benjamin Tuček, Marek Najbrt .. Ještě že tak. Když jsem usedl do sedačky, vybavila se mi neveselá vzpomínka na jiný nedávný ambiciózní český retro film. Tím byl Normal (vlastně jsem si na něj od jeho premiéry doposud nevzpomněl), který sice válcoval trailery, ale výsledek utek. Na Protektora jsem neviděl ani ten trailer (systematicky je nevyhledávám) a vše se zúročilo příjemným zážitkem. Uhrančivá stylizace, výborná MIDI hudba a její gradace scén, příběh se sune kupředu pozvolně, tu skokově a mimo samotné okolnosti mu chybí ještě něco dramatičtějšího v jádru. Jenže, když se v tom všem navíc pohybuje úžasně fotogenická Jana ‘Čárkovaná ‘ Plodková a (pro mne) konečně přijatelný Marek Daniel, není moc co řešit. Podzim patří českému bicyklu. Osvěžujících 75%. (24.09.2009)

Protektor je velice podařený film. Nechává vzpomenout i na veliká díla jako například Vyšší princip, či Obchod na korze. I zde je navozena a stupňována atmosféra zmaru a bezradnosti v okupovaném státě. I Protektor je příkladem toho, že na malých osudech lze nejlépe ilustrovat velké drama. Zároveň však jde jinou, alternativnější, cestou, což mu je ku prospěchu. Dobu vždy ilustrují povedené cyklistické prolínačky, společenský úpadek je efektně umocněn konfrontací s bohémským životem ze stříbrného plátna. Působivý je i chladný cynismus hlavních postav a nedomyslitelnou složkou filmu je také velice podařený hudební doprovod. Film má i prá svých much, například závěr mohl být pojat poutavěji dramatičtěji, ale zase se jedná o jeden z mála těch opravdu hodně dobrých českých filmů poslední doby, takže si plný počet bodů zaslouží. (25.05.2010)

Takže teď už nám chybí jen film o smějících se bestiích, nebo se příští rok bude rovnou točit o „srali na něj mouchy“? Kdoví? Každopádně se jistě bude líbit, pokud technicky bude na výši, obsahově bez nápadu a poselstvím opět jen o poprsí. Protektor jest prý filmem bořícím klišé o životě v 1. republice, formálně inovační, herecky nadprůměrný, odvážný atd. Ovšem, fakta jsou trochu jiná, odehrává se v letech 1938-1942, nikoli na pozadí, ale přímo v soukolí událostí, které vrcholí atentátem na zastupujícího říšského protektora. Pakliže bych se měla posadit z polopaticky podané informace, že lidé fungující v oficiální kultuře druhorepublikové a protektorátní, se ve svém soukromí věnují sexu, dokonce podvádějí a nemluví vždy spisovně, žila bych zřejmě někde ve skleníku. Co mi bylo sděleno dále? Vycházející kino hvězda nosí paruku. Hm. Promítač může být zloděj, fetišista a feťák. Hm. A co dál? Nic. Hm! Naopak, čemu jsem musela čelit? Zneužívaní několika raritních archivních materiálů, které dodnes neexistují ve své původní podobně v širokém povědomí, takže nemohou mít pravý účinek v hraném filmu. Je to zejména post atentátní Aktualita a animovaný Hurvínek, v druhém plánu pak bez ladu a skladu ustřižený kus Směrů života. Vezmu-li dále v úvahu, že Jana Plodková neumí mluvit do filmu a velké množství vedlejších rolí obsadili komici typu Poláška nebo Budaře, je mi teskno. O vyloženě trapných momentech Ornestově ani nemluvě… Schválně, kolik z vás zná práci Járy Beneše? Dále tu bohužel straší naprosto neuvěřitelná Sandra Nováková a štěkne si i Petra Nesvačilová. Sandra ani nehraje, pouze stejně jako hlavní hrdinka ukáže hrudník. Veškeré reálie přelomu 30. a 40. let jsou neskutečně umělé a věrohodné asi jako vyholené temeno Marka Daniela, který jako jediný se svým výkonem blíží označení herce. Přesto by ani v jeho případě nezaškodila výraznější práce na zvolených replikách. Za cele akceptovatelný výkon považuji výlučně světlé momenty Richarda Stankeho, který si i s němčinou poradil bravurně. Fiktivní film Druhý život a jeho šlágr Když zavřu oči s ústředním refrénem o růžovém kukátku pak celku nasazuje jasné parohy. Jestliže filmová hrdinka Hana natáčí variaci na film Karla Špeliny, samotný Protektor by byl rád, kdyby dosáhl umění Medeotti-Boháče. (21.06.2010)