Protektor

Podívaná světových parametrů. Opravdu. Úspěšný tým znovu přetavil relativní ekonomickou nouzi v nejednu ctnost - dobovce pedantsky vnutil originální styl, jako účelný se vybarvuje i zkratkovitý způsob vyprávění. Jediným problémem Najbrtových filmů je určitá mrtvolnost a prázdnost líčeného světa (jak kdyby za zdmi oněch bytů a kanceláří už nebylo nic a žilo tu jen pár lidí) a nevyrovnanost hereckého ansámblu (báječná Plodková proti Sandře Nováková, která bez ustání naivně "hraje"). (20.09.2009)

Když si žárlivý český srábek vezme židovskou provokatérku a do vztahu jim začne kecat nejslavnější malíř pokojů Adolf se svými pohůnky, je teoreticky zaděláno na zajímavý film. Teoreticky... Zpracování mi přišlo jako velkorysejší TV inscenace, monochromatický vizuál... budiž, herecké výkony až na jednu výjimku průměrné, postavy a jejich osudy mě absolutně nedojímaly a "hudební" doprovod pro mě byl o málo snesitelnějším ekvivalentem skřípaní nehtů o tabuli. Chápu, co se Marek Najbrt snažil sdělit, mně však v první řadě chybělo tempo a citové propojení s figurkami v područí protektorátu. Kdyby hlavní hrdinové skončili pověšení za koule/kozy v průvanu, nehnula bych ani brvou. Oči mi od TV obrazovky stále sklouzávaly ke stránkám tématicky příbuzné, ovšem mnohem přitažlivější a na emoce bohatší knížky "Spěšný vlak CH.24.12.". Nein, Mein lieber CSFD Nutzer, "Protektor" mě nenadchnul. 58% (09.05.2011)

Příjemně stylizované semtam nůďo. Jednoduše strukturovaná alter hudba trochu na škodu. Nechytlo mě to za srdce. Těžko ale říct, jestli za to nemůže ohrané téma, ač originálně podáno. Nejednoznačnost a nezaškatulkovatelnost jednotlivých postav a jejich vzájemných vztahů bavila hodně. Systém si to tak krásně se všema vláčí. Někdo vydrží dýl, někdo zuby zatnout nedokáže vůbec.. někomu se to hodí do krámu. Ono to člověka těžko emočně vyždíme, když od rána sleduje volby a nade všechna očekávání jejich výsledek (a upadaný prasečí hlavy) kontruje pocit myši v pasti hrdinů filmu. Hip! (29.05.2010)

70% O nejlepším polistopadovém filmu bych nemluvil. PROTEKTOR má pár zajimavých nápadů ve scénáři (celý vztah Hany s promítačem, věšení nápisu "Židům vstup zakázan" na transportační středisko), moc mě ale nebavil odstup od postav, se kterými se absolutně nedalo sžít a na konci mi bylo docela jedno jak to dopadne. (17.09.2010)

Takže teď už nám chybí jen film o smějících se bestiích, nebo se příští rok bude rovnou točit o „srali na něj mouchy“? Kdoví? Každopádně se jistě bude líbit, pokud technicky bude na výši, obsahově bez nápadu a poselstvím opět jen o poprsí. Protektor jest prý filmem bořícím klišé o životě v 1. republice, formálně inovační, herecky nadprůměrný, odvážný atd. Ovšem, fakta jsou trochu jiná, odehrává se v letech 1938-1942, nikoli na pozadí, ale přímo v soukolí událostí, které vrcholí atentátem na zastupujícího říšského protektora. Pakliže bych se měla posadit z polopaticky podané informace, že lidé fungující v oficiální kultuře druhorepublikové a protektorátní, se ve svém soukromí věnují sexu, dokonce podvádějí a nemluví vždy spisovně, žila bych zřejmě někde ve skleníku. Co mi bylo sděleno dále? Vycházející kino hvězda nosí paruku. Hm. Promítač může být zloděj, fetišista a feťák. Hm. A co dál? Nic. Hm! Naopak, čemu jsem musela čelit? Zneužívaní několika raritních archivních materiálů, které dodnes neexistují ve své původní podobně v širokém povědomí, takže nemohou mít pravý účinek v hraném filmu. Je to zejména post atentátní Aktualita a animovaný Hurvínek, v druhém plánu pak bez ladu a skladu ustřižený kus Směrů života. Vezmu-li dále v úvahu, že Jana Plodková neumí mluvit do filmu a velké množství vedlejších rolí obsadili komici typu Poláška nebo Budaře, je mi teskno. O vyloženě trapných momentech Ornestově ani nemluvě… Schválně, kolik z vás zná práci Járy Beneše? Dále tu bohužel straší naprosto neuvěřitelná Sandra Nováková a štěkne si i Petra Nesvačilová. Sandra ani nehraje, pouze stejně jako hlavní hrdinka ukáže hrudník. Veškeré reálie přelomu 30. a 40. let jsou neskutečně umělé a věrohodné asi jako vyholené temeno Marka Daniela, který jako jediný se svým výkonem blíží označení herce. Přesto by ani v jeho případě nezaškodila výraznější práce na zvolených replikách. Za cele akceptovatelný výkon považuji výlučně světlé momenty Richarda Stankeho, který si i s němčinou poradil bravurně. Fiktivní film Druhý život a jeho šlágr Když zavřu oči s ústředním refrénem o růžovém kukátku pak celku nasazuje jasné parohy. Jestliže filmová hrdinka Hana natáčí variaci na film Karla Špeliny, samotný Protektor by byl rád, kdyby dosáhl umění Medeotti-Boháče. (21.06.2010)