Čtyři slunce

I když Sláma tlačí místy na pilu až moc, pořád v českém režisérském oddíle spolehlivě kope za silnější tým. Jeho příběh s ním divák přesto prožívá méně intenzivněji, než byl u minulých setkání zvyklý. Opět předkládá totální outsidery, každého tak trochu jinak. Jednotlivé linie jsou i tady obtěžkané sociálními tématy, ve kterých dominuje beznaděj, přesto tu a tam nějaká jiskřička přeci jenom na plátno zamíří. Členy téhle depresivní partičky je moc zajímavé sledovat, a to nejen proto, že je hrají výborní čeští herci. Jen pak to diváka kopne. Nestabilní děj začne ztrácet na působivosti s přibývajícími minutami věnovanými esotericky založenému Rodenovi. Radši bych sledoval rozviklanou rodinku (i když ani tady není nějaký silný hnací motor), než onu podivnou spirituální linii muže, který se vlivem scénáře stává jen komickou figurkou. Škoda. Jinak výborná Geislerová a Mádl a fenomenální kamera Diviše Marka.. (05.11.2012)

Postavy hledající štěstí, to už u Slámy nepřekvapí, stejně jako nádech snesitelné sociální romantiky (chudoba pro něj rozhodně není sociální stigma, ani pozitivní, ani negativní -- spíš produktivní stav bytí, který vybízí k hledání). V českých poměrech překvapí spiritualita - krom chlastu a jalové revolty tu postavy hledají východisko v "něčem, co nás přesahuje" - a Slámovi se podařilo výborně vystihnout podstatu českého "něcismu" i soudobou fixaci na new age fetiše jako je návrat k matce zemi. Duchovní pouť za Mistrem je zlomem, místem, kde se dosavadní absence smyslu stává smyslem samotným (vždyť kdo se ubrání naivní myšlence, zda vulgární zahrádkář není přeci jen mystickým Mistrem...). Čtyři slunce zazáří momentem nenaplněné víry následované milosrdnou lží. Je to silný okamžik, úlevný, zároveň skličující. Až na drobné inscenační nedostatky tu ale vyniknou všechna zkoumaná témata. Sláma má dar pozorovatele, i klišé o huličích se v jeho podání mění v autentický zážitek (dialog u záchodů je komponovaný mistrně, s velkým vnitřním pnutím). Vyzdvihnout si zalouží i způsob, jakým režisér "ohnul" známé tváře, takže v rolích podivínů a ztracenců působí zcela přirozeně. Výtky? Chápu terapeutický účinek závěru, ale katarze je spíše na straně režiséra. Navíc po výtečně a intuitivně přesných scénách vyznívá "nebeská hostina" hodně křečovitě. A ještě jedna poznámka: opravdu mě potěší, až český filmař dokáže to, co třeba ti turečtí - vystavit postavu živlům, aniž by si člověk představoval kropítko, které mají nad hlavou. Jinak výtečné. (15.03.2012)

Já mám s filmy Bohdana Slámy trošku problém v tom, že na mě ty postavy a tudíž i příběh působí děsně nevěrohodně a vykunstruovaně. V případě Čtyř sluncí mě moc nenadchli ani herecký výkony, třeba si vůbec nevybavuju takhle nevýraznýho Karla Rodena, možná by filmu prospělo kdyby si prohodili role s Jardou Pleslem. Jediný kdo mě svým potěšil byla Anička Geislerová. Bohužel celkově to působí jako sociální cirkus bez manéže. (07.01.2013)

V průměru průměrná hodnocení ostatních uživatelů jsou mi záhadou, Čtyři slunce ale skutečně nejsou nepovedeným filmem. Ačkoli postavy stejně jako v předchozích Slámových filmech znovu pocházejí z neutěšených vod nižší vrstvy společnosti a znovu hledají to své těžko uchopitelné štěstí, režisér rozvíjí spoustu otázek a témat v českém filmu dosud nereflektovaných (viz např. transcendentální rovinu, i když poměrně plochou). Primárně se však snaží zdůraznit důležitost působení vnějšího prostředí na jedince, respektive vlivu rodičů na své děti (> zde Járy na jeho syna; jaký otec, takový syn… – tendence napodobovat chování, opakovat chyby, zároveň však i zhnusení a pohrdání). ~ Osobně mi nesedl výběr herců, z hlavní čtyřky se své role zhostil bravurně snad jen Mádl. Jinak Geislerová už je ohraná, přestože její výkon je dobrý, Plesla i Rodena bych nahradil. I když jejich projev mnohdy limitovaly dosti úsečné věty v jejich replikách, těžko posoudit. Osobně bych však upřednostňoval méně známé tváře. A závěrečný song od Vypsané fixy mám moc rád… (28.10.2012)

Zklamání, které sice nedosahuje odpudivých rozměrů Nellisovic Perfect days, páč Sláma se aspoň nezaprodal střednímu proudu, ale možná díky tomu jde o zklamání ještě hlubší, neb se dotýká samotného nitra, jež mělo tohoto režiséra ve velké, skorem duchovní oblibě (stále má, ale napříště bych panu Slámovi přál více režisérského Štěstí). 40% (28.09.2012)