Dopisy z Iwo Jimy

Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Geniálně natočené válečné drama mého oblíbeného Clinta Eastwooda. O hodně lepší, než jsou jeho Vlajky našich otců. Že by to bylo tím japonským pohledem na věc? Trailer: http://www.csfd.cz/film/223904-dopisy-z-iwo-jimy-letters-from-iwo-jima/videa/ (15.12.2008)

Parádička. Fungující, působivý, trošku depresivní válečný film s jasným, ale efektně podávaným poselstvím zabalený ve velmi pěkné vizuální formě podpořené Eastwoodovou hudbou. Dopisy z Iwo Jimy zaujmou, donutí k zamylšení a z hlavy se rozhodně jen tak nevytratí. Naopak mi v mysli zůstaly natolik dlouho, že jsem jim odpustil těch pár provařených scén a přestřelenou stopáž a přehodnocuji ze čtyř hvězdiček na pět. (15.08.2007)

Clint Eastwood se pustil do projektu, ve kterém ukazuje válku očima japonských vojáků. Jsou zde tací, kteří tak jak to známe z učebnic, dokáží spáchat pro císaře sebevraždu. Jsou zde však i lidé. Lidé, kteří mají stejně jako každý jiný člověk světa strach. A lidé, kteří mají rádi svůj život. Za nejsilnější scénu považuji hromadnou sebevraždu. Eastwood je sice Pan Režisér, ale co musím vytknout je stopáž. Těžce, ba přímo krutě přepálená. (11.05.2009)

The real heroes are the ones left on the island. Stanley Kubrick se dlouhou dobu připravoval na svůj velký film o holocaustu, ale nakonec mu vítr z plachet uzmul mladší kolega s oscarovým Schindlerovým seznamem, o kterém britský mistr prohlásil, že nevypráví o miliónech mrtvých, ale o těch pár stovkách, které to nakonec přežily. Kubrick by z Dopisů z Iwo Jimy měl jistě radost (a nejenom díky kubricovskému záběru postupného vzdalování se od postavy a její vyhranění z prostoru), nevypráví totiž o těch pár přeživších, ale o těch spoustách mrtvých._____ A nabízí po čas filmu tolik emociálních vrcholů, které jsou z koncepčního hlediska tak famozně zvládnuté, že jsem nevěděl, jestli si vychutnávat dokonalý audiovizuální zážitek (ten Oscar za střih zvukových efektů je opravdu zasloužený), nebo žasnout nad tím, jak úchvatná anti-teze k Spielbergově Zachraňte vojína Ryana to je. _____ Stejně jako Vlajky našich otců, které jsou odvážným vypravěčským experimentem, byly oduševnělou nápodobou starších válečných filmů v čele s těmi Raola Walshe, Dopisy z Iwo Jimy vypadají jako válečný snímek Akiry Kurosawy či Jasudžira Ozua. Odpovídá tomu i výstavba celého díla, staromódně pojaté flashbacky (najezd na tvář a následný odjezd po skončení flashbacku) a hlavně držení se a občasná kritika kodexu cti, který nedovoluje některým jedincům nařknout film z přílišného tlačení na pilu (ano, Tomášku, mluvím k Tobě :-))._____ A ta 5. hvězdička je za až literární způsob narace, výjevy na hraně, které nejsou plakátové, ale jsou ve filmu z důvodu experimentování s konceptem a stylem, který je do detailu promyšlený, a za střídání záběrů nezúčastněného a těch subjektivních při bitevních scénách, které jsou pohlcující. (03.03.2007)

Dopisy z Iwo Jimy na mě jako celek příliš nezapůsobily. Snaha ukázat Japonce jako obyčejné lidi, která sbírá u ostaních body mě osobně ničím neohromila. Přeci je úplně jasné, že to jsou stejný lidi jako američani, rusové i němci, že se bojí smrti, že myslí na svou holku a že mají války po krk. Nepopírám, že některé scény mají obrovskou sílu, třeba hromadná "granátová" sebevražda a v kontextu vyznění tohoto filmu mě osobně vzala scéna, jak jde vojín s kýblem hoven a v tom amíci začnou ostrov odstřelovat a on má největší strach, aby se kýblu z hovnama nic nestalo, díky předchozí výhrůžce svého velitele. Bohužel tyto jednotlivé scény nedokážou dát dohramdy stejně silný celkový tvar, protože jsou mezi ně vloženy příliš rozveklé pasáže. Daleko větší dojem na mě udělaly vizuálně bezchybně natočené válečně scény. Myslím si, že kdybych si přečetl pár dopisů z Iwo Jimy rozemlelo by mě to mnohem více. (17.09.2007)