Pravidla lži

Škoda té televiznosti... Pravidla Lži jsou v rámci české Kinematografie rozhodně osvěžujícím a odvážným počinem. Zajímavý scénář, konflikty, které nepůsobí uměle (čehož jsem se bál nejvíc) skvělí herci... Tvůrci nejenomže byli velmi schopní, ale měli i spoustu zajímavých nápadů, což nám poměrně často dávají najevo. Jediné, co tedy film totálně shazuje je zcela evidentní nedostatek peněz, které tvůrci na film měli. Je to vidět jednak na velmi televizní kameře (byť se to sprývným nasvícením, filtrem, úhlem a pod. daří maskovat) a především na dost otravné hudbě. Rozhodně musím vyzdvihnout herecké výkony Jiřího Langmajera a Jaromíra Dulavy. A skvělou hlasovací scénu. Langmajer je satan! (12.12.2006)

No ani ne před 5 minutama jsem se mlátil do hlavy co že jsem to napsal za komentář k filmu "Svatba na bitevní poli", vždyt tohle je parádní film. Po dlouhé době můžu dát Českému filmu krásné 4*. Pravda je v tom že jsem zas tak moc nečekal, ale dostal jsem dost. Herecké osazenstvo je velmy sympatické a s každou postavou jsem soucítil, navíc taková syrová atmosféra je výborná. Jsem spokojen. (26.03.2011)

První čtvrtina (asi půlhodina) mě nesmírně upoutala až dokumentárně přínosným náhledem do vstupu, podmínek a průběhu terapeutické komunity dospělých jedinců léčících se z drogové závislosti. V další čtvrtině mé dojmy klesaly, protože film pokračoval pouze dalším trávením času s touto komunitou, jejíž nejmladším členům se věkově pomalu i začínám blížit a začal jsem cítit, že problémy těchhle drogově závislých mi mohou být docela ukradené. Naštěstí jsem to nevzdal a ve druhé polovině přišel nejdřív menší zvrat a posléze napínavě gradovaná zápletka kolem „zakázaného“ milostného vztahu uvnitř komunity. Určitě nečekejte na základě tohoto popisu žádnou romantiku, ale právě s těmito motivy mě Pravidla lži zpátky přitáhla k plnému zájmu a očekávání nad vývojem dalšího dění. Moc pozitivního toho možná tohle psychologické drama celkově nenabízí, ale kromě jedné z úvodní scén zkoušky v ledovém jezeře se mi jako pozitivně silná jevila scéna trojitého zapalování plamenu za abstinenci, pokoru a lásku... Po necelém týdnu od zhlédnutí zvedám hodnocení na 4. hvězdičku – přestože jsem se tím chvílemi prokoukával hůř, zjišťuji, že zážitek z Pravidel lži nebyl vážně marný, dokázal ve mně cosi zanechat a že si vybrané silné momenty z dění v sledované komunitě pořád vybavuji. [75%] (30.03.2024)

Mezi slepými je jednooký... ehm ehm... Je fajn, že mezi všemi těmi "hezkými, lidskými" českými filmy se tu a tam objeví takový, který balanancuje na hranici psychologického thrilleru a sociální sondy... Pravidla lži mi poměrně dlouho unikaly, dohnal jsem je až na DVD - a musím přiznat, že poměrně slušně naplnily všechna doporučení, které jsem na ně dostal. Slušně, ale nijak zvlášť výjimečně odvedená režie je naštěstí podepřena scénářem, honosícím se mnoha normálně znějícími, podařenými dialogy a jak asi tušíte, kvalitiními dramatickými výkony herců, jakkoli připomínají spíše divadelní herectví. Pravidla vám rád doporučím, ale těch 70% trošku zohledňuje provenienci filmu... říkejte mi Sedláčku ;) (30.11.2007)

Už se mi delší dobu nestalo, abych od filmu dostal přesně to,co jsem od něj očekával před jeho zhlédnutím. A tady se to podařilo. Pomalu se rozjíždějící příběh, který však v závěru chytil až děsivé tempo, naprosto super dusná atmosféra, výborně vykreslené charaktery postav a, alespoň podle mého laického názoru, dobře a autentičně ukázaná komunita. Dokonalé to určitě není, občas by tu člověk asi načel nějaké hlušší místo, ale jako fungující celek hodnotím slušnými 4*. (21.09.2008)