Rules of Lies
Režie:
Robert SedláčekScénář:
Robert SedláčekKamera:
Petr KoblovskýHudba:
Tomáš KymplHrají:
Jiří Langmajer, David Švehlík, Petra Jungmanová, Klára Issová, Martin Trnavský, Igor Chmela, Jan Budař, Martin Stránský, David Novotný, Jaroslav Plesl (více)Obsahy(1)
Dvanáct lidí se nechalo dobrovolně zavřít na statku na Šumavě. Dobrovolně se zřekli svobody. Manuálně pracují, živí sami sebe a navzájem si pomáhají překročit svou minulost. Na jeden rok. Vztahy jsou rovnoprávné; nikdo nemůže mít hlavní slovo. Zakázány jsou sexuální vztahy. Ale vydržte to, když muži a ženy jsou pohromadě a témat k hovoru je tak málo! Za porušení pravidel komunity ale hrozí vyloučení. Pracují nervy a pudy. Jolana (Petra Jungmanová) je slabá holka a Milan (Jiří Langmajer) zase silný chlap... Porušovat pravidla tam, kde se tolik hraje na pravdu, znamená rozvrátit všechno a ohrozit všechny. Brzy mezi ně přijde někdo nový (David Švehlík). A někdo další (Igor Chmela) si pak vzpomene, že jedna smrt tam venku byla vražda. Náhody nejsou. Zabil někdo z nich. Co mělo být dávno mrtvé, se vrátilo. Nálož pod barákem začala odpočítávat. Jde o to, jak rychle se ze zmatku vynoří konkrétní jméno... a jestli to jméno je opravdu jméno vraha. (Bontonfilm)
(více)Videa (2)
Recenze (415)
Už se mi delší dobu nestalo, abych od filmu dostal přesně to,co jsem od něj očekával před jeho zhlédnutím. A tady se to podařilo. Pomalu se rozjíždějící příběh, který však v závěru chytil až děsivé tempo, naprosto super dusná atmosféra, výborně vykreslené charaktery postav a, alespoň podle mého laického názoru, dobře a autentičně ukázaná komunita. Dokonalé to určitě není, občas by tu člověk asi načel nějaké hlušší místo, ale jako fungující celek hodnotím slušnými 4*. ()
Kdo by to byl sakra řekl, že kapitán Mikina vytvořil jako svojí hranou prvotinu tak kurevsky silné psycho-drama.. Jasně jeho další flmy mám taky hodně rád, mají skvostnou atmosféru trapnosti a nadsázky, jenže tady hraje prim tíživost a nkoliv humor (byť tu je přítomen také) a přestože to zpočátku vypadá, že hlavní linie bude hodně závislá na až thrllerovém vztahu Švehlík × Langmajer, jenže čím více se film dostává pod kůži jednotlivých postav a posouvá se do osobní roviny, tím je lepší. Navíc se povedlo geniálně zachytit podobu podobných komunit jak ze strany terapeutů (herecké obsazení, boží!), stejně tak ze strany uživatelů/chovanců, kde všichni působí jako náležitě rozdílné trosky všeho druhu (Budař, Plesl a Novotný Über Alles). Jednoduše povedenej a silnej film, toť vše. ()
Celá komunita odvykajících narkomanů je zajímavá. Každá postava má vlastní příběh, všechny bez výjimky jsou dobře obsazené i zahrané. Kdyby jen ona kriminální podzápletka mezi Langmajerem, Švehlíkem a Chmelou občas nepůsobila jako z jiného filmu, byl výsledek perfektní. Takhle je to spíš jen za tři a půl hvězdičky. ()
Velmi dobrý film, excelentně zahraný, přesvědčivý. Byl jsem zklamán, že místo skupinového psycho, případně aspoň "reportáže" ze života skupiny z toho postupně vychází jakási tajemně se tvářící krimi zápletka, dost uměle napasovaná. Ženské postavy tvořily převážně jen křoví. A třeba postava Martina na začátku slibuje, že bude velmi zajímavá, Roman si ho vybere za "staršího bratra" - a pak zcela zapadne. Ale i přesto všechno to byl dost silný film na to, abych si tam svoje našel. Ostatně i ta zápletka poskytla dost zajímavou situaci. Závěr byl vynikající. ()
musim povedat, ze som velmi milo prekvapeny. uz som si pomaly navykol na urcity opakujuci sa druh ceskych filmov, no tento konecne vybocil inym zaujimavejsim smerom. po hereckej stranke zmes vybornych hereckych osobnosti - trefne nakomibanava z roznych typologickych jedincov. scenar je taktiez v poriadku, pribeh vtrhne do seba bez akychkolvek problemov, kamera je velmi dobra, hlavne pasaz hlasovania je skutocne atraktivne nasnimana, a takto by sa dalo pokracovat.. pri sledovani som mal obcas pocit, ze som svedkom filmu z uplne inej destinacie. film pravidla lzi je cenny produkt ceskej kinematografie. ()
Galerie (32)
Zajímavosti (11)
- Jíří Langmajer (Milan) v čase premiéry popisoval, jak se k roli dostal: "Hodinu a půl přeD začátkem představení ve Viole (...), ve kterém hraju Jeana Cocteaua a Mirek Moravec Jeana Maraise, tedy před představením plným poezie, lásky, porozumění a francouzských šansonů, si přede mě v poněkud podroušeném stavu sednul Robert Sedláček. Já jsem si do té doby myslel, že jsem velkej magor, ale když jsem viděl jeho oči, bylo mi jasný, že na něj nemám. Začal mi vyprávět o svým životě a filmu, který chce točit, a taky o tom, že když to nebudu dělat já, tak ho točit nebude, což mi připadalo vtipný, protože já nejsem Ivan Trojan, který se doma rozhoduje nad čtyřma scénářema. Způsob, jakým na mě nastoupil, mě naprosto uchvátil: 1) zaujalo mě, o čem to je, 2) nejsem v pozici, abych si nějak zvlášť mohl vybírat, když se mnou chce někdo točit film, 3) peníze z toho stejně žádné nebudou, 4) bude se to točit v létě, tak si prostě na čtrnáct dnů odskočím do Strakonic. Netušil jsem ovšem, že mě Robert ostříhá dohola a že kvůli retrospekivě, ktrá ve filmu trvá asi dvacet vteřin, mně ty pracně dorostlé vlasy nechá obarvit na absolutně světlou, ze které vznikl tenhle melír, který nosím už rok a kterého se nemůžu zbavit." (NIRO)
- Herci museli povinně strávit 2 dny v komunitě se skutečnými klienty. Chodili na jejich terapeutická sezení a mohli vstupovat do debat. Museli se i podrobit přísnému režimu komunity. (SONY_)
- Jiří Langmajer o natáčení filmu uvedl: „Co mě na tom zaujalo nejvíc, nebo možná nejvíc potěšilo, je obrovská zabejčenost režiséra a autora zároveň dotáhnout tu věc přes milion překážek do konce. To, že věděl přesně, co chce, koho chce a taky dokázal vysvětlit, proč ho chce. A s tím souvisí i scénář, který se mi líbil od první chvíle, s tím souvisí i to, že jsme na něm v podstatě společně pracovali, což málokterý autor dovolí. Na place byla atmosféra velmi pracovní, otevřená připomínkám, skoro bych řekl až divadelní, při tom zkoušení, což mně osobně velmi vyhovovalo. Nejvíc mě zaujalo to, že jsem se mezi tak velkou skrumáží dobrých herců, mezi takovou konkurencí jakžtakž prosadil.“ (SONY_)
Související novinky
Všechny cesty vedou do Varů
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary svůj 42. ročník odstartuje již 29. června a tedy by bylo na místě trochu poodhalit program nejprestižnější české filmové události. Předběžná filmová nabídka… (více)
Reklama