Režie:
Pavel DražanScénář:
Pavel DražanKamera:
Diviš MarekHrají:
Jaroslav Dušek, Pavel Liška, Dan Bárta, Hana Baroňová, Karel Zima, Matěj Porteš, Pavel P. Ries, Vladimír Škultéty, Štefan Titka, Pavel Bureš, Vít Drozda (více)Obsahy(1)
Drsné podobenství o světě kolem nás, o lidské pýše, krutosti a nesnášenlivosti. Jedná se o několik příběhů, které se vzájemně prolínají. Velice netradiční film založený převážně na obrazovém vidění světa v netradičním pojetí a netradičních lokalitách, které výrazně umocňují celý příběh. Film Jarmareční bouda je úprava kultovního snímku z roku 1982, který získal nejvyšší ocenění na festivalech nezávislého filmu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (43)
No dobře, lidstvo je blbé, jeho vůdci ještě víc, vše se opakuje, násilí střídá násilí, jsme jako ve středověku, a dokonce ani láska to nezachrání. Čímž se film zařadil do kategorie nihilistických, navzdory tvrzení mladíka po zhruba hodině filmu, že "je to možná tím, že lidstvo zapomnělo na Boha". Jenže to je jen jedna jediná zmínka, pak ještě se dozvíme, že ten pták, co letí vesmírem, "by mohl být sám čas" - a následuje polopatický záběr na roztrhanou fotku Krista v prachu na zemi a vedle na rozbitý budík. Ha, symbol! Ano ano, autor, správně poučen podobnými artovými a inťošskými filmy pracuje i se symbolikou, někdy až nad rámec vlastní pochopitelnosti. Ok, oceňuju, že natočit za týden někde v Mořině s partou kamarádů, ochotníků z divadla (některé herecké výkony chápu, že jsou přehnané úmyslně, jindy herci skutečně neumějí hrát) a jedním profesionálním kameramanem, muselo dát práci, klobouk dolů před panem střihačem. Ale ten celek prostě nenabízí východisko, ani naději, úmyslně nevidí poetiku přírody, nevidí radost některých lidí ze života, nevidí ani tu víru, ani altruismus, ba ani povedené vědecké objevy, které lidstvu skutečně pomohly (ale třeba pan režisér nejezdí autem, a chodí pěšky, nebo jezdí na koni, co já vím?, případně doma nepoužívají ledničku, ale sklep vyložený krami ledu). Takže za takto jednostranný emo pubertální pohled víte co? ()
Vlastně mě u tohohle ryzího undergroundu trochu rozptylovala až příliš profesionální práce kameramana a zvukaře (zřejmě jediných lidí, co u tohoto díla věděli, co mají dělat). Také mi nedával smysl výběr kusů klasické hudby, které k jednotlivým scénám zněly. Prázdná hra na podobenství, která nikam nevede. Ztráta času. ()
Krásná ukázka toho, jak se rádoby hluboké kecy nazvou podobenstvím, přidá se k tomu pár osobností a hned je to považováno za něco víc, než jenom sled sraček. Alespoň autory. Tady jsou scény, které mají potenciál pro absurdní divadlo, ale to, jak jsou podány, to je prostě odpuzující a protivné. Prostě hnusné. ()
Divák nedostane jasnou odpověď, nakolik jde o drsné podobenství (jak říká distributor) a nakolik jde o "drsné podobenství" - by lover - moc pekne receno! ano, u tohoto filmu je potreba myslet i pres to (nebo prave proto?) ze zli hrdinove opravdu vypadaji jako zli hrdinove a pri jejich zlem cinu hraje zla hudba. Co je mysleno vazne a co je nadsazka? "filmu o upadku lidstva" uz byly natoceny mraky, alegorickych, umeleckych, nebo naopak jednoduchych a srozumitelnych, vyberte si! neskatulkujte ale do teto kategorie Jarmarecni boudu, pro me je to film o necem trosku jinem...nebo jsem jenom nepochopila jeho prvoplanovou trapnost, na kterou vsichni nadavate? ... ()
Potíže s diváckým ne/přijetím tohoto snímku pramení z nadsázky, která není na všech místech stejně čitelná (viz. milenecká dvojice). Divák nedostane jasnou odpověď, nakolik jde o drsné podobenství (jak říká distributor) a nakolik jde o "drsné podobenství". Jarmareční bouda je remakem stejnojmenného filmu z roku 1981, který čerpal z poetiky a vyjadřovacích prostředků "nové vlny", z Bunuela, Tarkovského, Felliniho a dalších. Jeho význam byl čten diskurzem doby, tedy normalizace, doby nesvobody, absurdity a svazáckého hnisu. Bez výraznějších aktualizací tak byl "modernistický" film přesunut do doby "postmoderní". Kdyby někdo natočil remake O slavnosti a hostech nebo Případu pro začínajícího kata, tak by byl, přestože jde o látky s obecným přesahem, také popliván. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (10)
- Film se skládá ze čtyř epizod – „Nové sluníčko“, „Divadlo“, „Středověk“ a „Nová rodina“. (sator)
- Za kamerou stál Diviš Marek, držitel Českého lva za Štěstí režiséra Bohdana Slámy. Na kontě má např. i snímky Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště, Nuda v Brně či Divoké včely. (hippyman)
- Střih obstaral Jiří Brožek, který má za sebou asi 130 celovečerních filmů (např. A bude hůř, O rodičích a dětech či Obsluhoval jsem anglického krále). (hippyman)
Reklama