Drahý zesnulý

Československá televizní skvěle obsazená komedie o opovrženíhodném počínání ziskuchtivých dcer, bojujíc proti sobě o dědictví, jenž jim měl zanechat údajně zesnulý otec. Hamižné hašteření o dědečkovu pozůstalost je však navzdory pietě velmi komické, pochopitelně díky vynikajícím výkonům našich předních umělců. Dominantní dámy, kvůli majetku znesvářené sestry, hrají S. Zázvorková a N. Gollová, jejich ušlápnuté manžele R. Hrušínský a J. Kemr, jenž se mi snad líbil nejvíce, i když nebyl tak výrazný, korunu komedii v závěru nasadil a výbornou pointou veselohru ukončil nestor J. Werich. Kromě těchto nesmrtelných hereckých osobností se v komedii objevuje i malá Viktorie (A. Franclová), dcera S. Zázvorkové, přičemž tato nezbednice snímek svou prostořekostí hodně oživila a líbilo se mi i její dětské rozpustilé herectví. Nenáročná, avšak stále aktuální, pouze tříčtvrtěhodinová komedie Františka Filipa rozhodně stojí za zhlédnutí, paradoxně nejvtipnější scény se vyskytují ještě před objevením J. Wericha. (20.08.2015)

Zatímco některé komedie, na něž jsem měl matně kladné vzpomínky, mi při vidění po letech připravují zklamání, Drahý zesnulý se ukázal být ještě lepším, než jsem si pamatoval. Prostinká zápletka o domněle mrtvém dědečkovi a soupeření jeho dcer o pozůstalost by možná stačila i na kratší stopáž, ale je precizně vygradovaná a IMHO není na škodu, že Jan Werich se objeví až v poslední třetině. Jestliže jeho charisma v jiných krátkých komediích znesnadňovalo ostatním hercům uhájit si své místo na slunci, zde se nejprve dobře seznámíme s postavami jeho hamižných dcer (Zázvorková a Gollová) a jejich slabošských manželů (Hrušínský a Kemr), s jejich vztahy k dědečkovi i k sobě navzájem a Werich tomu takříkaje přijde nasadit čepici a celou situaci parádně vypointovat. Nenechte si ujít. 100% (05.12.2010)

To je ale necitelnost prvního stupně obouvat si dědečkovy bačkory ještě dřív než dědeček natáhl bačkory! Přestože se podobný motiv v českém hraném filmu objevuje čas od času v různých obměnách, televizní obrazovce vévodí vskutku originální adaptace jedné z povídek britského dramatika Stanley Houghtona (1881 - 1913). Vedle vynikajícího Wericha nelze nepřipomenout herecké kreace Stelly Zázvorkové a Rudolfa Hrušínského v roli flegmatického podpantofláka. A ta závěrečná pointa! (19.05.2011)

Půl století starý film, přesto neskutečně aktuální. Jemná (spíše konverzační) komedie, říznutá typickým werichovským humorem. Pod banální zápletkou se skrývá hluboké řekněme ponaučení, pohled na chování dnešních lidí - vypočítavost, lakota, závist. Velmi pěknou práci odvedli i ostatní herci, kteřížto (na rozdíl od většiny jejich dalších filmů) zde nevystupují jako hlavní postavy, jen přibrukují Werichovi a především mu připravují atmosféru a pozadí. Opravdu doporučuji, ať již pro zasmání či zamyšlení. (16.06.2014)

Je to malá televizní komedie nikoliv vysokorozpočtový trhák. V této kategorii je třeba ji hodnotit - a pak mi nevychází nic jiného, než *****. Tři čtvrtě hodiny v jednom pokoji a přitom se režisérovi daří udržet pozornost a zvědavost s čím novým zase přijde. Vydatně samozřejmě napomáhají herci, kteří v čele s Janem Werichem a se skvělými Hrušínským, Zázvorkovou a Kemrem hrají malý komorní herecký koncertík. (21.02.2010)