Bourneovo ultimátum

Soundtrack John Powell: 1. Six Weeks Ago [4:31] ,2. Tangiers [7:40] ,3. Thinking of Marie [3:51] ,4. Assets and Targets [7:18] ,5. Faces Without Names [3:31] ,6. Waterloo [10:38] ,7. Coming Home [3:19] ,8. Man Verses Man [5:45] ,9. Jason is Reborn [4:04] ,10. Extreme Ways (Bourne's Ultimatum) - Moby [4:22] (10.06.2011)

Naprostý a nedostižný nářez, který sice bezmezmě těží z předchozích dvou dílů, ale všechno dotahuje ad absurdum. Greengrass by mohl o dynamické a civilní režii přednášet a Matt Damon definitivně JE Jasonem Bournem. Bez jakýchkoli pochyb splynul se svojí rozervanou postavou dokonale a ten tam je neurovnaný pocit z Limanova "pilotu". Pokud bychom se bavili o tom, jak má vypadat moderní a inteligentní thriller současnosti, pak nezbývá než si přehrát Ultimátum od první do poslední vteřiny. Je to film, při němž si za a) nevydechnete b) nevzpomenete, že tohle všechno už tu bylo. Prostě proto, že je to tak skvěle provedené, že ty předchozí pokusy neradno vůbec počítat. (17.03.2008)

Nemohu si pmoct, ale lepší, než druhý díl to prostě nebylo. Vadila mi za 1) až příliš hyperaktivní kamera, místy se to prostě nedalo usledovat. 2) Naprosto neinovace děje - jede se pořád na stejné schéma, které se nasadilo už v půlce jedničky - Bourne někam přijde a pak od tamtud zdrhne.. pak někam přijde.. a zase od tamtud zdrhne.. 3) Znovunakopnutí zápletky mi přišlo trošku umělé (trošku dost) a nakonec ani Extreme Ways už nejsou, co bývaly (měli nechat původní verzi, ne dělat remix). Dále chybí výraznější záporák (Ramirez nemá ani na Owena, ani na Urbana), ale Damon je stále setsakra řezník a jako hodně nadprůměrný a zábavný akční trihller to pořád bohatě stačí. (16.08.2007)

Bourneovo ultimátum společně se Smrtonostnou pastí 4.0 považuji za jedny z nejprogresivnějšich akčních thrillerů vůbec, přičemž je zajímavé, že oba filmy vědomy si své seriality pracují se stejným konceptem: jak John, tak Jason prochází fikčním filmovým světem a svým jednáním upomínají na předchozí díly, variují je a vylepšují jednotlivé charakteristické prvky z nich a pracují tak velice důmyslně s diváckou pamětí. Jenže zatímco u Johna jde vzhledem k over-the-top akci o distanc, kdy plešatý taťka glosuje okolní dění na místo nás, u Jasona se stáváme aktivními účastníky děje, v němž každý sebemenši záběr má své opodstatnění vzhledem k vyprávění, zvuk je posílen na úkor tepající hudby nejlepšího současného akčního skladatele Johna Powella a zdánlivě jednoduché vyprávění s jasně definovaným dead-linem a inteligentně distribuovaným informacím se komplikuje, protože hodina a půl třetího dílu se odehrává před poslední scénou druhého. Jinými slovy: je to kurevsky geniální a já byl třikrát. (17.11.2007)

Už vím, co mi na slavné bourneovské trilogii nesedí. Je to naprosto nudný, nelidský a nezajímavý hrdina, který prostě programově plní svou pomstu, aniž by přitom vyzařoval nějaké emoce. I přes precizní formu mě to právě proto nějak zvlášť nebaví sledovat a užívám si ten film jen coby poctivou filmařinu, nic jiného. (04.08.2012)