Já, legenda

Teda, tolik sympaťáků v jednom filmu aby člověk pohledal. Nejvíce se mi líbili zmutovaní hafani, pak mutant, co běžel po molu čtvrtý zleva asi na 16. místě a pak ten mutant šplhající po zdi sedmnáctý zprava. Jo, a málem bych zapomněl na tu chic modelku v půjčovně! Každopádně tomu nechybělo napětí, k vidění byla i řada solidních sportovních výkonů, jako sprint na 368 metrů, šplh po zdi s přískokem nebo let plavmo směrem vzhůru pod úhlem 72 stupňů. A koukám, že Fresh Prince vede své dětičky taky po hollywoodské cestičce, vystlané červeným kobercem. No, ještě by jim mohl propůjčit špetičku svého charisma. (08.07.2014)

Těžké hodnotit a psát komentář na tento snímek. Je to ukázkový příklad marketingu, který ukazuje co má, aby nalákal mnoho diváků na film, který je úplně jiný než se dalo očekávat. Pravděpodobně jde o nejvelkolepější komorní snímek v historii. Příběh muže, který přišel o všechno a jediné co ho pohání dopředu je víra v naději, kterou představuje pro ty ostatní, kteří "žijí" po většinu dne v temných domech a pouze v noci dostávají šanci procházet se po ulicích. Plukovník Robert Nevill nestál o to být legendou, stejně jako hrdinové si neuvědomují, že jejich konání j hrdinských rozměrů. On jen chce zachránit ty zmutované obyvatele New Yorku a celé země, kteří měli tu smůlu a nejsou imunní vůči viru, který měl vymazat rakovinu z listiny nevyléčitelných nemocí. Proč se tedy tento snímek nemůže stát legendou? Nemá na to. Je to pro mě smutné, že to říkám. Francis Lawrence ani Will Smith(který je boží), za to nemohou. Vinu nese páni scénáristé. Akiva Goldsman a všichni jemu podobní, kteří naplnili tento film příliš slabým dějem a zapomněli říct více o celém viru a všem jeho dopadům. Jejich vinou nemá film nijak extrémně silné okamžiky a spoléhá pouze na obličej Willa Smithe a režijní umění Francise Lawrence, který kromě akce, která je trochu zbytečně "šílená" a digitální, neztrácí pevné otěže nad svým filmem. Ani hudební skladatel James Newton Howard neukazuje své kvality, ale vlastně ani nemá kde. Raději bych hudbu Clinta Mansella, např. z traileru na tento film (hudba z Fontány), která nemá chybu. Něco podobného snímku chybí. K závěru se nemám co vyjadřovat. Snímek k němu směřuje a celých závěrečných 15 minut ve jménu Boha, sráží snímek níž než bych si přál. Přesto nedokážu odolat prostředí lidmi neobydleného a poničeného New Yorku, který společně s Planetou Opic a Loganův útěkem je nejdokonalejší vizí světa po lidech. Velký potlesk pro Lawrence a kameramana, kteří drží komorní část silně pohromadě. Stejně jako atmosféra se povedli i lekací scény, kterých je tak akorát a jsou velmi vydařené. V neposlední řadě potěší detaily na každém kroku, které jsou prostoupeny celým snímkem, ať je to plakát Superman versus Batman, DVD Godfellas (Mafiáni) nebo další perličky, rozhodně potěší. Asi nebudu jediný, kdo má pocit, že s trochou méně peněz na digitální "obyvatele" New Yorku mohlo jít o "komorní" záležitost roku. Ještě větší hlavní myšlenku a opravdu bych dával pět hvězdiček. Snad příště... pro Willa Smithe budu mít vždycky otevřené dveře. (11.01.2008)

I když v tomto filmu Will Smith předvádí kvalitní výkon, i když atmosféra vyprázdněného New Yorku oslovuje, i když stmívání přináší větší děs než v Pitch Black, přesto nejsem touhle Legendou nadšen. Pro virus, který mění lidi v zombíky, pro nepotřebné akční scény, pro nedotaženou psychologii postav. Někdy člověku film vadí i z ideologického hlediska. Já kupříkladu těžko přenáším přes srdce, že úvodní tři minuty viní z vyhynutí lidstva genové inženýrství. Zbytek filmu o tom sice až tak není, ale přesto si člověk odnese z kina lehce posílené vědomí, že tenhle obor je nebezpečný frankesteinismus par excellance. A jelikož vyhynutí šlo zdůvodnit ve scénáři i jinak, chorobou člověkem nestvořenou, je tam toto ideologické poselství vloženo záměrně za účelem boje proti genetickým manipulacím. Útok na city místo racionální argumentace. S objevením se Anny vstupuje do filmu naivní náboženská agitace, kterou film předkládá jako velikou moudrost. Ke konci se ke všemu náboženství snoubí s ekologickou propagandou. Těžko ode mě očekávat, že z toho budu skákat radostí. Ano, tam, na konci putování, za těmi dveřmi, je nejen bezpečí a naděje, ale i bůh. Bůh je s těmi, kteří používají jen obnovitelné zdroje. Kdo si myslí, že mi hráblo, ať mi zodpoví, proč, krom lidí, na úplném konci kamera zabírá kostel a větrnou elektrárnu. Slabé *** (26.08.2008)

Film složený z ingrediencí, které už jsme viděli jinde, s Willem Smithem, který se snaží, ať při cvičení, golfu, nebo osamělosti, ale nic z toho nejde na dřeň nebo aspoň hlouběji natolik, jak jsem to já očekával. Scény prázdného města i nočních hororů jsou v pohodě, zato konec vypadá, jako kdybyste si na exkluzivní oblek navlékli pomačkaný a ušpiněný kabát. 70%, ale jen tak tak. (03.03.2008)

Atmosféru hustou jak ryzí zlato v polovině značně naředí a) digitální humusáci b) černoprdelnická agitace. Bod a) v pohodě vyváží Lawrencova stroze autentická režie a Smithovo charisma, bod b) bohužel zůstane výhružně viset ve vzduchu jak ztrouchnivělý krucifix. Přitom syrová a beznadějná předehra přímo svádí k tomu nechat to tak, protože výsledná deprese by rozhodně byla působivější než vyžehlená vesnička s kostelíčkem a pámbíček na obláčku. Přes finální "apage satanas" jsem si film užil. Kdyby se nebál zůstat v pokleslém žánru, mohl být paradoxně mnohem výše. P.S. Nebýt producenti srabi, tak alternativní konec by výsledný dojem obstojně vyžehlil... (02.10.2009)