Já, legenda

Promarněná příležitost, kterou stěží a s vypětím všech sil zachraňují Francis Lawrence, Will Smith, takřka všudypřítomná atmosféra a především úvodních třicet minut. Jenže poté to najednou již nemá co nabídnout. Za rozpačitý výsledek nemůže ani tak absence akce či poněkud úsměvné příšery. Vina padá jedině na hlavu scenáristů. Pominu, že z předlohy zůstal skutečně pouze úvodní nápad, ale to že pro sto minut stopáže popsali stěží tři stránky scénáře mi nikdo nevymluví. Hanba jim, že si za takové nic ještě nechali zaplatit. Při nulovém ději se ani nepopiratelné charisma Willa Smithe moc nechytá. O to hůře pak působí naprosto směšný závěr (ten "alternativní" věrný duchu předlohy film znatelně vylepšuje). Blockbuster, který není popcornem a zní v něm (nejen) myšlenky Boba Marleyho. To se cení. Ovšem to, že je ve výsledku pouze průměrným zážitkem, tak to již ne. (06.01.2008)

Start legendy je strhující. Mírně přehnaná adrenalinová jízda plynule pokračuje jako zábavné přežívání jednoho trosečníka, který, ač nemusí, v rámci zachování vlastního duševního zdraví respektuje určitá pravidla a sociální interakci si krom povídání s věrnou fenou („Drž mi packy“) vynahrazuje pravidelnými návštěvami videopůjčovny, kde každý den potkává ty samé němé tváře. Jediná živá osoba v hodně širokém okolí… Člověka skoro napadá, jaká by to byla pohodička. Jenom si nesmíte začít klást otázky typu „odkud ještě po třech letech bere potraviny, vodu a elektřinu?“. Nemluvě o nepředstavitelné psychické zátěži, zde reprezentované všehovšudy jedním dvěmi záchvaty vzteku. Cirka po třiceti minutách přichází na řadu první náznak žánru, k němuž se tvůrci hodlají přiklonit, což s plným nasazením (bohudík) učiní teprve v poslední dvacetiminutovce. Tak jako tak, film po vyložení hororových karet ztrácí část svého kouzla. Najednou absentuje nadsázka a větší prostor dostávají rádoby psychologické momentky, příliš povrchní, aby nezačaly i při tak skromné délce působit jako vata. Neobviňoval bych Willa Smithe (ač mi do role vědátora ani trochu neseděl), Francis Lawrence mixuje dohromady příliš mnoho žánrů a žádnému nevěnuje náležitou péči. Když z toho nakonec vykvete další stoprocentně korektní rodinné drama, překvapen bude asi málokdo. 75% Zajímavé komentáře: anais, Tomco, Blackberry, Desperado, Triple H, Alojs (15.01.2008)

Mohli to být další Potomci lidí, ale bohužel se to na konci zvrhlo v tupý béčkový film. Pokud ten násilný přechod dokážete vstřebat, bude pro vás Já, legenda jedním z nejlepších filmů roku. Titul jednoho z největších zážitků však zůstává pro všechny tak jako tak - pohled na život ve vylidněném New Yorku je vskutku ohromující. (24.12.2007)

SPOILER: Will Smith ve filmu, který lidstvu oznamuje, že rakovina by se léčit neměla. A teď vážně. Od tohoto snímku jsem si sliboval hodně, i když pravda, vzhledem k tématu se nabízel i prostor pro velké zklamání, nakonec to vše však zůstalo někde mezi. Zde několikrát zmiňovaný parádní začátek se mi vůbec nelíbil. Liduprázdné město, jedno pěkné auto a lov působí příliš stroze, celé této části chybí energie, je bohužel unylá. Potulování tmavým domem překvapí svou tmou, ale to je tak všechno, vzhledem k tomu, že nic nevíme, může dojít tak maximálně k nějakému šoku, ten se však nekoná... Když se tvůrci v polovině snímku pomalu sunou k jasnému žánrovému uchopení, konečně začíná Já, legenda v mezích fungovat. Tutam je nepovedený pokus o humor a zmizí i trapná snaha o vykreslení psychického stavu hrdiny. Francis Lawrence si v žánrových scénách věří mnohem více a pouští se do víceméně riskantních kousků, které velmi dobře fungují. Když už jsem zmínil osobu režiséra, musím zároveň oznámit, že režie je opravdu to jediné, co v tomto snímku funguje. Scénář je totiž jeden dlouhý průšvih, který se na svých bedrech snaží Lawrence ukočírovat do snesitelné podoby. Obrazová kompozice funguje na jedničku, díky čemuž si může režisér v určitých fázích dovolit absenci hudebního doprovodu... První opravdu velmi povedná scéna přichází na řadu vypuštěním zmutovaných psů, její vyústění však bohužel opět směřuje k trapnému duchu předcházejících scén. (Před)Závěr má oproti zbytku tu výhodu, že nepostrádá tempo. Jenže bohužel mutanti jsou příliš nevýrazní a působí spíše komickým dojmem, takže správná atmosféra není navozena ani zde. Bohužel... (14.02.2008)

Tak první polovina byla vynikající. Vylidněný New York se podařilo vykreslit víc než zdařile, Will Smith hraje výborně, nakažení nejsou ještě moc vidět. Ale od půlky se začnou objevovat častěji v celé své kráse, snímek upadá, protože jejich digi vzhled je fakt nepovedenej. A za to zakončení by scénárista zasluhoval facku z obou stran. Hodnocení na pomezí 3 až 4 hvězdiček. (02.01.2008)