Harry Potter a Princ dvojí krve

Pojmu tento komentář jako rozsáhlý spektákl s dramatickým obloukem a mnohoznačným emocionálním podtextem; jeho smyslem je zachránit svět. Prolog: Rodinný fantasy film, do dvanácti let nepřístupný, s dabingem? Copak všichni od dvanácti nahoru neumí číst? Expozice: Sovy nejsou tím, čím se zdají být, aneb jedna bitva je za námi, ale ještě zbývá ta válka, aneb jsme fakt v průseru, Harry potřebuje holku. Kolize: Eé, tak snadné to nebude, my jsme se ozbrojili vtipem! A komu se to nelíbí, ten ať si chytá křeče jak jen je libo. Krize: Každý den chodím ke staré vrbě, co roste podle vody, a jejímu zvrásněnému kmeni šeptám slova proseb a přání. Stará a moudrá matičko, bylas tu před námi a také naše kosti obejmeš svými kořeny, dej prosím, aby se scénáristé celého světa spojili a došli rozumu a nepsali mladým nehercům emocionálně vypjaté scény. Dej, ať postavy mladistvých zůstanou tím, čím jsou, totiž figurkami vybranými dle popisu z knihy, možná trochu hezčí, aby se jejich zavádějící pózy vyjímaly na plakátech, nedovol, abychom byli ještě mučeni pohledy na jejich zkřivená obočí a snaživé supění. No, asi ta vrba rozumí jenom španělsky nebo co. Peripetie: Jak si mám sednout? Jak si mám jenom sednout? Ještě půl hodiny. Ne, čtyřicet minut! Kdybych si aspoň mohla natáhnout nohy. Bude tý slečně přede mnou hodně vadit, když do jejího opěradla zezadu zapíchnu svoje kolena? Být skalním fandou je někdy pěkně trapný, zvlášť když tímhle musí člověk procházet. Katastrofa: Odcházím domů z kina a nemohu si vzpomenout, jak film začínal? Zvoní mi v uších jenom Hermionina slova: "Obdivuji tvou velkou odvahu, ale někdy jsi pěkný trouba." Zapřísahám se, že nebudu psát komentář. Ne, nebudu, zase se neudržím a budu arogantní. Povznesu se přece nad to, vždyť nejsem cílová skupina. Nezaměřuju se na filmy, kde jde dvě hodiny o muckání a v závěrečné akční půlhodince polovina ansáblu zemře. Ale ona se ani ta akčnost nekonala, prostě tam chvíli šlehaly plameny a najednou už všichni brečeli! To si jeden připadá v tom uslzeném sále trochu divně. Nebudu to psát! Ne. Ne! Epilog: Pěkné závěrečné titulky na jednu hvězdu nestačí. ->> Vše, co se mi na tomto filmu nelíbí, je promítáho do scény na ošetřovně po Ronově otrávení: Řádka velmi slušných herců zobrazujících velmi zajímavé postavy je nucena mlčky stát v pozadí, zatímco před nimi se nezajímavá puberťačka směšně a šišlavě vyznává ze své lásky a zároveň se o svého kluka přetahuje s někým jiným. ->> A poslední poznámka: Když vedle sebe vidím stát Bellatrix a Severuse, nejsem si jistá, jestli jsem na kluky nebo na holky. (14.08.2009)

Ozajstná vata v Yatesově rozjeté trilogii... Epizoda, které nic nikam neposouvá. Odrostlí teenageři, kteří se vyjadřují pořád stejně jako když to byli malí prvňáci, jen s tím rozdílem, že kolem nich všichni umírají. Občas se objeví nějaký ten zlý mrak, což má být hlavní záporák. Jak mě pětka nadchla, tak nyní jsem zase tvrdě vrátil na zem. ... Alespoň ten Jim Broadbent za něco stál... (16.07.2009)

Nejzbytečnější a nejhorší předloha = nejnudnější a nejhorší filmová adaptace. Akorát podle pravidel fair play. Už ve knize byla zápletka doslova vycucaná z prstu (Rowlingová ji v zásadě okopírovala podle Tajemné komnaty), ale teprve zde dostává ten pravý, magický kopanec do (dračích) koulí. Zcela nesmyslně je na sebe vrstvena jedna postradatelná scéna za druhou (milostné vrkání adolescentů), zcela nepochopitelně jsou protahovány na nejzazší mez únosnosti a trapnosti (totéž) a opravdové příběhové "háčky", zásadní momenty potterovské ságy a zajímavé motivy (nesoucí napětí) kompletně chybí nebo mají jen minimální operační prostor (např. Voldemortovo mládí a viteály, Smrtijedi na hradě, smrt jedné z hlavních postav, Princova identita etc.). Navíc jsem se musel škodolivě uchechtávat nad naivností a strojeností řady dialogů (ještě vyhroceno dabingem) a účelovostí v exploataci postav. Scénáristická bezradnost z toho čiší na sto honů. Naopak jsem si velmi užíval tendence evropského uměleckého filmu, které se Yatesovi povedlo propašovat do struktury jinak relativně čistého stylu, řemeslně-technickou preciznost (kamera, svícení, hudba) a ponurou atmosféru; ačkoli tentokrát nepramení z tušené přítomnosti abstraktního (a tím děsivějšího) Zla v pozadí, ale z prostředí. Pokud jde o akční scény, tak - vyjma dění v jeskyni - jsou zcela neopodstatněné vyprávěním a na efekt (famfrpál nezahrnuji). Místo skutečné injekce adrenalinu tak divák dostává jakési placebo, které má v ideálním případě (tj. u diváka nekritického) zapůsobit tak, že zamaskuje chabost a vycpávkovost předlohy, která postavy ani jádro příběhu nikam neposouvá. Ale třebaže všechna ta kritika vyznívá jako jedna z kleteb, které se nepromíjejí, zklamaný určitě nejsem. Ze zaslepeného fanouška knih, pro kterého je Jindra Hrnčíř nedotknutelný fetiš, jsem už dávno vyrostl, tudíž mi nedělá potíž s maximální objektivitou uznat, že na nekvalitní předloze, která nepřesahuje rámec vykonstruovaného překlenováku, intermezza, zatajeného dechu před "grandiózním" finále, se výrazně stavět nedá. Ani tak dobrý režisér, jakým Yates bezesporu je, nevykouzlí ze vzduchoprázdna korunovační klenot. Tím by koneckonců mohla a měla být sedmička... (18.07.2009)

Ako milovníka fantasy filmov ma aj tento diel nadchol vo veľkej miere a to kvôli veľmi presvedčivým vizuálnym efektom, temným aj keď miestami nudným dejom. Na môj vkus bolo použitej až príliš veľa romantickej tématiky. Ale film sa mi aj tak strašne páčil..................Soundtrack Nicholas Hooper: 1. Opening ,2. In Noctem ,3. The Story Begins ,4. Ginny ,5. Snape and the Unbreakable Vow ,6. Wizard Weezes ,7. Dumbledore's Speech ,8. Living Death ,9. Into the Pensieve ,10. The Book ,11. Ron's Victory ,12. Harry and Hermoine ,13. School! ,14. Malfoy's Mission ,15. The Slug Party ,16. Into the Rushes ,17. Farewell Aragog ,18. Dumbledore's Foreboding ,19. Of Love and War ,20. When Ginny Kissed Harry ,21. Slughorn's Confession ,22. Journey to the Cave ,23. The Drink of Despair ,24. Inferi in the Firestorm ,25. The Killing of Dumbledore ,26. Dumbledore's Farewell ,27. The Friends ,28. The Weasley Stomp , (31.12.2010)

Na čtyřech hvězdičkách už Harry od předešlého dílu visí jen tak tak a pokud Relikvie smrti nezvýší tempo, asi půjde o stupeň níže. Jak to vidím já, z Harryho Pottera se místo kouzelnické fantasy pohádky pro všechny stává pomalu ale jistě teenagerovská vztahová fraška, kde je boj s Pánem zla a veškeré to kouzlení okolo jen doplňkovou kulisou. Pravda, sice to chvilkama díky těm "vztahům" aspoň působí legračně, ale ta atmosféra temna, která byla nejsilnější ve trojce a ve čtyřce, tak ta je tady už jen načrtnuta. A už i ten Snape začíná vypadat nějak unaveně... (01.10.2010)