Harry Potter a Princ dvojí krve

Zpracování Prince dvojí krve, který patří k těm nudnějším dílům knih, se Yatesovi zase povedlo. Milostné trable téměř všech hrdinů mě dost bavily a jediné co mě trochu mrzelo, byla velmi zkrácená verze dobývání jednoho viteálu. Velkým kladem pro mě osobně bylo, že jsem úplně zapomněla, kdo byl tím princem, takže jsem byla navrch ještě překvapená. (21.07.2009)

Vynikajúco zrežírovaný, husto atmosférický dark fantasy thriller s občasným odľahčením v podobe puberťácko-romantických srandičiek. Oproti skvelému piatemu dielu film výrazne ťahá dolu jedine scenárista. Kloves je proste sráč. Neviem, či má väčšie bobky z Rowlingovej alebo z fanúšikov, ale jeho neschopnosť funkčne adaptovať tu jasne vystupuje na povrch. Minimálne 20 minút by sa dalo vysekať bez toho, aby film utrpel, práve naopak - celok by tým získal lepší ťah, kompaktnosť, zovretosť a gradáciu. Keby to celé malo 100 minút, je to prvotriedna záležitosť. Takto sme opäť skĺzli do (vysoko kvalitnej) potterovskej rutiny. (17.07.2009)

Po druhém shlédnutí přikován k sedačce géniem Davida Yatese, jenž z knižního braku stvořil vynikající snímek. Harry Potter roste a já rostl s ním. Konečně správný film pro mou generaci! Edit: I po další projekci stále fascinující dílko, které mne pouze utvrzuje v přesvědčení, že režisér s takovýmto potenciálem by měl točit další Bondovku! (17.07.2009)

Prince dvojí krve táhne dolů akorát fakt, že je už předloha pouhým přemostěním mezi pětkou a sedmičkou, a Klovesovo oblíbené "nacpu tam i tohle a tamto a je mi jedno, že to pochopí jen čtenáři knihy". Jinak si totiž Yates všechno pohlídal a je to pecka, přesně jak jsem čekal. Těším se na originální znění, dabing tentokrát zabil až moc hlášek a pár postav (hlavně Ginny). (10.07.2009)

Hviezdna ,,potterománia" mnou mávala hodne dlhý čas a na potterovské príbehy sa aj teraz dívam okom pozorovateľky milujúcej všetky tie obsahové detaily, čary, podmanivé magické dobrodružstvá, súboje medzi dobrom a zlom, metaforické doplnky... David Yates sa pokúsil vsadiť na komornosť a pri inom type filmu by som to hravo ocenila. Chvíľami neskutočne mĺkve pasáže nemohli zachrániť ani poletujúce iskry romantiky medzi hlavnými hrdinami, film sa drží na depresívnej rovine - čo je plus, má krásny vizuál, ale často mnou lomcovala otázka: ,,Dívam sa naozaj na môjho milovaného Pottera?" A odpoveď bola akási neurčitá. Záver podfarbený emocionálnou hudbou ma dostal, ale toto nie je Potter, vďaka ktorému som hltala knižky aj filmy ako divá.... (28.11.2009)