Vzepřít se obrům

Ačkoli je tohle oblíbený film mého expřítele, nemůžu jinak než Odpad! Možná je to tím, že mám záporný vztah k Bohu (bohu jako takovému,ne božstvu obecně viz.Matka Příroda). Na začátku filmu stíhá hlavní mužskou postavu neštěstí za neštěstím. V práci ho chtějí kvůli neúspěch týmu vyhodit,s ženou nemůžou mít děti a zřejmě ještě prožívá krizi středního věku. Pak zde máme partu sportovců, která pořád prohrává a je naštvaná. Pak přijde Grandt Taylor a začne je povzbuzovat. A protože s mu pořád nedaří, obrátí se na Boha a ten mu samozřejmě pomůže. Pak začíná výmaz mozku...Neustále slyšíme věty typu: Bože i když prohrajeme, stále v tebe budeme věřit; Bože dej nám sílu; Dokážeme to, protože Bůh stojí při nás a bla bla. Nemám nic proti víře, at si každý věří v co chce,ale tohle je horší než komunistické propagandy typu Major Zeman nebo Žena za pultem. Film končí (samozřejmě) megalomanským hepijendem, kdy se všechno co si Grant přál splní. Samozřejmě díky Bohu. Jeslti měl být tohle film typu: Dokážeš všechno když si věříš, tak EE. To se radši podívám na Prince egyptského. Tam mi nikdo víru v Boha nevnucuje (27.01.2009)

Film mi připadal takový nezáživný....jako kdyby vás nechtěl vtáhnout do děje. Do první poloviny to bylo naprosto nezáživné, v druhé půli, kdy se trenér obrátil k Bohu už to začalo být více zajímavé - alespoň se tamněco dělo. Jeho tým začal vyhrávat a rázem se z odsuzovaného trenéra se stal spasitel. Přesvědčil všechny z týmu aby se poddali Bohu a děkovali mu stejně tak za výhru i prohru. No trošku se mě to zdálo přehnané. I s autem, které jen tak dostal od otce - podnikatele, jehož syn byl díky koučovi ovlivněn Bohem. No a nakonec se z něj neplodného, stal plodný ---- a stačí jen tak málo ....uvěřit. Věřím, že mnoho z nás, ale neuvěří tomuto filmu. (17.09.2007)

Pro mě nečekáně silný film, je jedno že film má jediný úkol a to ztvárnit boha, jde o to že jim víra v boha pomohla věřit v sebe sama, věřit v sílu v sobě, věřit v šanci na nemožné. Kdyby byl film založen na skutečnosti, vše by bylo ještě lepší, je pěkný to že víra v boha změní mnohé, dobře natočený příběh, herci zahráli skvělý film, sport dokáže mít velmi silné zážitky. (04.11.2021)

Alexův velmi vydařený režijní (skoro) debut! Určitě je na místě srovnání s příbuzným Woodlawn od Erwin Brothers, který má také křesťanský podtext se znatelně větší hloubkou a vypracovanějším scénářem. Doba produkce je však znát a pokud jde o jednoduchost a divácký minstream tak je Facing the Giants asi tou oblíbenější volbou. Velkou pochvalu si zaslouží také hudební supervisor za výběr na míru šitého energického soundtracku! (02.05.2020)

Když jsem si na tenhle film měla udělat názor, poprvé v životě jsem se rozdělila na tyhle dvě osobnosti: na křesťanku a filmovou divačku. Jako pro křesťanku pro mě tenhle film měl několik silných míst, které mě "postrčily" a povzbudily ve víře. Jako filmovou divačku mě znechutil, protože nebyl pečlivě vykreslený, ale jen načrtnutý, zato až obludně obrovskými tahy, jaké jsou možné jen v USA. A budil dojem, že abyste mu uvěřili, potřebujete IQ vařené mrkve. Obě osobnosti se shodnou na tom, že lepší americký křesťanský film je Dýka a kříž (The Cross and the Switchblade). (26.09.2012)